Sůl se jako přídavek ke stravě objevila asi před 5 tisíci lety, předtím se člověk adaptoval na příjem přibližně jednoho gramu soli na den, což je 10x méně než dnes. Nejvíce soli v současnosti přijímáme z vyrobených a zpracovaných potravin (80 %), pouze 10 % tak připadá na přídavek soli při vaření a dosolování a 10 % soli obsahují potraviny přirozeně.
Nadměrná spotřeba soli přispívá k závažným onemocněním
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česká republika s průměrnou spotřebou soli 14-15 g na osobu na den, bohužel, v popředí. V Evropě se totiž toto číslo pohybuje mezi 8-12 g soli na den a například v Německu, Rakousku a Švýcarsku je to dokonce pouze 6 g. Vyšší spotřebu má naopak Maďarsko, kde tato hodnota činí 16 až 18 gramů na osobu a den. Doporučená denní dávka soli činí pro dospělého pouhých 5 g, u dětí se doporučují dávky mnohem nižší. Ve vyspělých zemích má zhruba třetina populace zvýšený krevní tlak a právě ten bývá často branou k mnohem závažnějším zdravotním problémům, jakými jsou choroby srdce a cév. Vztah mezi zvýšeným příjmem soli a hypertenzí nelze pominout. Více než 70 % populace v ČR totiž reaguje na nadbytečný příjem soli zvýšením krevního tlaku, přičemž téměř 50 % dospělé populace v České republice trpí hypertenzí. „Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát.
Doporučení ke snížení potřeby soli
Pro malospotřebitele:
• WHO doporučuje 5g soli/den, tzn., že na solení při vaření a dosolování pokrmů bychom měli použít pouze 1 gram. Zbylé 4gramy přijmeme v hotových potravinách.
• Vybírat potraviny s nižším obsahem soli (sáčkové polévky a omáčky, orientální nudle, uzeniny, dochucovadla, polotovary- pizza apod.).
• Část soli nahrazovat bylinkami a kořením.
Pro výrobce:
• pokud se sníží obsah soli v potravinách o 20-25 % - senzoricky to spotřebitel nepozná – další snížení je už znát a je to i technologický problém při výrobě (zejména konzervace)
• nabízet potraviny s nižším obsahem soli (pečivo, koření…)
Pro vedoucí školních jídelen:
• používat neslané omáčkové a polévkové základy, odstranit slánky i z učitelských stolů, naučit se počítat obsah soli v pokrmech (polotovary), vzdělávat pracovníky stravoven v oblasti spotřeby soli, používat nové receptury jídel s nižší spotřebou soli
Pro ředitele škol, pedagogy a rodiče:
• regulovat obsah prodejních automatů a školních bufetů
• zařazovat do vzdělávání dovednosti výběru méně slaných výrobků
Pro otevřené stravovací provozy:
• nabídka méně slaných jídel
• odstranit slánky ze stolů
Zajímavosti ze světa
Brazílie
• Yanomamo Indians z deštného pralesa mají extrémně nízký příjem soli, proti tomu vysoký příjem draslíku (testováno dle výdeje NaCl a KCl v moči). Jediným zdrojem draslíku je popel, který je přidáván k pokrmům. Tito jedinci nemají hypertenzi a jejich krevní tlak vůbec nestoupá s věkem. Tělesná hmotnost byla sice nižší, než ve vyspělých zemích, ale rozhodně nešlo o podvýživu. Oliver WJ et al: Circulation, 1975, 52, 146-51
Japonsko
• V dnešní době je v Japonsku spotřeba soli 13 - 15 g/den, ale v polovině minulého století byl např. na ostrově Honšú průměrný příjem soli až 60 g na den. Strava obsahovala velmi slané omáčky, v oblasti byla extrémně vysoká úmrtnost na mozkové příhody u japonských rybářů - tenkrát nejvyšší na světě. Souvislost počtu úmrtí se stravovacími návyky byla přitom jasně prokázána.
Zdroj: MZd ČR