foto: www.nudz.cz/MUDr. Miloslav Kopeček, PhD
Národní ústav duševního zdraví se po deseti letech existence ocitl ve složité situaci. Názory na hospodaření se různí a kritika vrcholí tím, že se zhruba stovka psychiatrů a dalších zaměstnanců obrací otevřenou výzvou na vládu. Hlavní oblasti činností jsou výzkum, léčba a vzdělávání. Pracují zde špičkoví odborníci. Proč se k poměrně ráznému kroku rozhodli? Více k tomu říká MUDr. Miloslav Kopeček, PhD, vedoucí lékař oddělení 3 NÚDZ a jeden ze zástupců signatářů dopisu:
Obrátili jste se otevřeným dopisem, apelem na vládu. Proč jste museli volit tento krok, uvnitř ústavu nebyla snaha najít konsenzus?
Pochopitelným prvním krokem je samozřejmě dohoda uvnitř ústavu. Dohoda je založena na respektu, diskuzi a důvěře. Pokud zažijete, že Váš názor není brán v potaz, zjistíte, že to zažívají i ostatní, dialog se mění v monolog, máte pocit, že dohoda není možná, nemůžete se dohodnout, ztrácíte důvěru v druhou stranu. Někdo je frustrován a hroutí se, jiný z takové situace odejde a někdo další hledá arbitra a obracíte se na zřizovatele a výše.
NÚDZ je špičkové pracoviště, před pár lety získal velkou podporu formou evropských peněz. Podobný subjekt by z rozpočtových zdrojů nemohl úspěšně fungovat?
NUDZ je státní příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Ve zdravotnictví jsou klinické výzkumné ústavy většinou zřizovány jako příspěvkové organizace, protože mají vlastní účetnictví a hospodaří s přidělenými i vlastními prostředky. Rozpočtové organizace jsou spíše v oblasti školství nebo státní správy.
Podobnou odbornou činností se zabývá také několik neziskových subjektů. Jsou vaše aktivity propojené, sdílíte výsledky, data, kazuistiky…?
NUDZ spolupracuje s celou řadou institucí viz veřejně dostupné výroční zprávy na internetu. Velká míra spolupráce panuje tradičně mezi NUDZ a 3. lékařskou fakultou. Bývalý ředitel NUDZ prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. byl zároveň přednostou psychiatrické kliniky 3. LF UK a spolupráce tak byla zcela samozřejmá. Současný pan ředitel PhDr. Petr Winkler, Ph.D. pojmenovává spolupráci s 3. LF UK jako suboptimální. Částečně je to dle mého soudu způsobeno také jeho expertízou, která neleží v biomedicínském výzkumu a lékařství, ale v sociální práci a sociální politice.
V populaci obecně konstatujeme rostoucí počet diagnóz, sklony k nestabilitě psychiky. V čem vidíte příčinu tohoto neblahého vývoje?
V první řadě si musíme uvědomit, že nárůst nepohody a nárůst duševních poruch v populaci jsou dvě odlišné věci. Každá nová klasifikace duševních poruch přináší více kategorií a podkategorií psychiatrických poruch. Celosvětová populace roste a dožívá se vyššího věku, což již samo o sobě přináší vyšší pravděpodobnost výskytu duševních poruch.
Tím, jak se destigmatizovaly duševní poruchy, což je dobře, tak se o této problematice více hovoří. Obsah některých odborných termínů se však rozmělňuje a významově se posouvá. Kdo nezažil „depku“ není dnes „in“ a „cool“.
Opticky jsou tyto skutečnosti ještě zesíleny určitým filtrem v médiích, kdy se spíše dozvíte o psychicky nestabilním výtržníkovi či životní krizi známé osobnosti než o zcela duševně vyrovnaném jedinci. Také předpokládám, že většině čtenářů neušla mediální zpráva z podzimu 2023, že 40% školáků vykazuje známky střední a těžké deprese. Podobné výsledky byly medializovány také letos Centrem sociálních služeb Praha – Pražským centrem primární prevence. V mediální zkratce někdy zanikne, že to bylo na základě sebeposuzovacího dotazníku a již se nedozvíte, že tento dotazník nadhodnocuje ve srovnání se strukturovaným rozhovorem prevalenci depresivní poruchy 2,5x. Podobně máme z médií zafixováno, jak vzrostla prevalence duševních poruch za pandemie covid-19. Když se však provedlo v roce 2022 porovnání pomocí tradičních metod jako v roce 2017, zjistíte, že se žádná konkrétní duševní porucha nezvýšila. Když se použijí jiné metody jako v roce 2020, které se díky hygienickým doporučením o sociálním odstupu prováděly distančně, dostanete vyšší prevalenci duševních poruch než v roce 2017. To však porovnáváme hrušky a jablka.
To, že se může jednat také o zkreslení dané mediální optikou, dokreslují data o počtu sebevražd z Českého statistického úřadu publikována v lednu tohoto roku. Ve srovnání s rokem 2017, kdy bylo v Česku spácháno 1397 sebevražd, to bylo v roce 2023 1253 dokonaných skutků.
Říká se, že roste závislost na IT technologiích, sociálních sítích a virtuální komunikaci. Mohou tyto technologie také pomáhat?
Nepochybně nové technologie pomáhají a pomáhat budou. Jako vše mají i tyto technologie svůj rub a líc a záleží na úhlu pohledu. Odvrácenou stranou nových technologií jsou tzv. nelátkové závislosti, sociální izolace, možnost narušení sociálních dovedností a riziko šíření desinformací. Nové technologie mohou rovněž přispívat k rozvoji digitální demence tím, že nahrazují aktivní používání mozku a některých kognitivních funkcí, což vede k jejich oslabení.
Ovlivní situace v NÚDZ dlouhodobé výzkumy, péči o pacienty, nebo výuku studentů?
Chce se mi říci, že ne. Ale upřímně nevím, jak to bude například s provozem magnetické resonance v NUDZ, jejíž provoz je náročnější než tzv. dotazníková psychiatrie, ale její mediální ohlas není zdaleka tak vlivný. Přitom magnetická resonance má reálný dopad na diagnostiku a záchranu životů pacientů a je to jeden z důvodů, proč nás někteří pacienti vyhledávají. Také netuším, jak to bude s výzkumníky a pedagogy, kteří podepsali otevřený dopis a testují moderní technologie jako je např. repetitivní transkraniální magnetická stimulace nebo virtuální realita a přečtou si o sobě reakci současného pana ředitele, že jsou manipulovatelní, a tedy de facto neschopni vlastního názoru.
Autor: Jan Hovorka
Foto: www.nudz.cz
Citujeme z výzvy:
"... Nově zveřejněné hospodářské výsledky navíc situaci v ústavu dále výrazně zkomplikovaly. Ještě v září 2024 bylo zaměstnancům a odborovým organizacím NUDZ prezentováno, že ústav nadále hospodaří s přebytkem kolem 9 milionů korun. O několik měsíců později však náhle vyšlo najevo, že skutečný hospodářský výsledek je zcela odlišný: minus 39,6 milionu korun. Tato dramatická změna bez odpovídající komunikace a vysvětlení ze strany vedení výrazně posílila vlnu nedůvěry mezi vědeckými pracovníky i klinickými lékaři.
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) je moderní výzkumně a klinicky orientovanou institucí pro oblast duševního zdraví. Ústav je koncipován jako centrum základního, experimentálního a aplikovaného výzkumu se zaměřením na výzkum neurobiologických a psychosociálních mechanismů spojených se vznikem a průběhem nejzávažnějších duševních poruch a navazující vývoj a testování nových diagnostických a léčebných metod. Dalším důležitým úkolem je poskytování analýz a expertiz pro státní správu v oblasti organizace péče o duševní zdraví včetně aktuálně probíhající reformy psychiatrické péče. Svou činností se podílí na kultivaci a rozvoji oboru nejen v odborné rovině, ale také ve vztahu k široké veřejnosti. ..." (konec citace)
Zástupci signatářů otevřeného dopisu:
MUDr. Filip Španiel, Ph.D., vedoucí Centra prvních epizod SMI
MUDr. Martin Brunovský, Ph.D., vedoucí Klinického výzkumného programu NUDZ
PhDr. Jana Kopřivová, Ph.D., vedoucí Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ
MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., vedoucí lékař Oddělení 3 NUDZ
www.nudz.cz