foto: facebook.com/MUDr. Tomáš Šebek
Dnes už patří mezi společenské celebrity, a rozhodně kvůli tomu neopustil „doktořinu“. Věnoval se jí na dobrodružných misích, soustředěně zdokonaluje systém zdravotní péče i doma. Spolupracuje s Lékaři bez hranic a zároveň je vůdčí osobností společností Meditorial a uLékaře.cz. Obě nabízejí už léta nejmodernější komunikaci s pacienty, i další obsah. K zajímavým produktům aktuálně patří Virtuální čekárna. I to bylo téma našeho rozhovoru s MUDr. Tomášem Šebkem.
Vy jste byl někdy v čekárně u lékaře jako řadový pacient? V dětství asi ano… Co vás inspirovalo?
Upřímně, kromě úrazů jsem v čekárnách příliš času nestrávil. Slovo čekárna už ze své podstaty vyjadřuje cosi negativního. Možná si počkáte na životní lásku. Ale třeba zlidovělé „Na dobrého doktora si rádi počkáme“ už nemusí leckoho bavit, a ani to není nutné. Předně - dobří lékaři jsou snad všichni. A všichni si váží času svých pacientů, v neposlední řadě také vlastního. A pokud je možné tohle technicky vyřešit, tak je krátká cesta od slov k realizaci. A někde tam jsem se začal s kolegy angažovat, abychom jako poslední v řadě našich úspěšných nápadů odstartovali Virtuální čekárnu České republiky.
Před lety byla vyhlášena digitalizace zdravotnictví, sofistikovaný systém, řízený Ministerstvem zdravotnictví ČR, ale stále ještě naplno nefunguje a všechny potřeby zdravotnictví nepokryje. Zdá se, že mnohem flexibilnější jsou soukromí poskytovatelé služeb. Jak dlouho jste Virtuální čekárnu připravovali?
Začali jsme na ní pracovat s prvním dnem vyhlášení nouzového stavu. Jednak jsme byli prospěšní v rolích jednotlivých lékařů, někteří z nás dokonce nastoupili na specializované jednotky pro pacienty s COVID-19, na druhou stranu už třináct let úspěšně provozujeme telemedicínský systém, dosud na komerční bázi v soukromém sektoru. Bezplatně a zcela dobrovolně jsme naši technologickou platformu nabídli k užití všem pacientům a lékařům, kteří chtěli posílit bezpečnost alespoň částečně vzdáleným přístupem, a kteří chtějí i do budoucna své ordinace provozovat v technicko-administrativní rovině efektivněji. Virtuální čekárna není nic jiného než prostředník vztahu mezi lékařem a jím registrovaným pacientem. Akorát má 13 let historie, je bezplatná, nikdo do využití nenutí, a je to ryze české řešení od samotných lékařů a pacientů. Více jsme toho nabídnout nedokázali.
Začali jste v ČR jako první komunikovat s pacienty a klienty online. Vytvořili jste zatím ojedinělý projekt poradenství, objednávání, komunikace na trase lékař - pacient, nově Virtuální čekárnu. Kam byste chtěli jít dál?
Ano, jsme v této oblasti pionýry. A dosud také největším projektem toho druhu. Před krizí jsme odbavili přes půl milionu konzultací za dobu naší existence. V posledních letech byl nárůst služby exponenciální. Do krize jsme vstupovali s necelými 3.000 konzultací za měsíc. Dnes jsme přes 5.000. Virtuální čekárna je zatím velmi čerstvý projekt, kterým se ještě více přibližujeme tomu, jak by si lékaři a další hráči v systému představovali kvalifikovanou telemedicínu. Takže myslet na to, kam dál, je v horizontu dalších měsíců předčasné. Především bychom byli rádi, aby Čekárnu využívala kritická masa. Ale když si trochu zafantazíruji, tak bychom v dohledné době chtěli rozjet naplno preventivní programy. Protože moderní medicína už neleží v „obyčejném“ léčení, ale umění uchovat člověka v co nejlepší kondici. S tím spojujeme technická řešení ne nepodobná těm v okolním světě. A myslíme si, že můžeme naše zkušenosti nabídnout i sousedním zemím.
Zažil jste na svých misích Lékařů bez hranic mnohé dramatické situace a nebezpečí. Co je největším nebezpečím u nás doma, v Česku, uprostřed Evropy, pro pacienty?
Všichni jsme si nyní dobře uvědomili, že bezpečnost, jistota anebo čas beze změn je jen iluze. A pokud někdo nadále věří, je naivní. Na stranu druhou, pokud někdo označil současnou krizi v ČR za div ne válečný stav, je zjevné, že ve válce nikdy nebyl. Největším nebezpečím tedy i nadále zůstává naivita, arogance a pocit, že globální problémy se nás netýkají. A to je univerzální, zdaleka to neplatí jen pro medicínu a pacienty.
A pro lékaře?
Ztráta pokory.
Váš nový projekt se jmenuje Virtuální čekárna České republiky. Znamená to, že máte nakročeno do zahraničí, vytvořit síť, podchytit přeshraniční spolupráci, nabídnout kolegům a zdravotním pojišťovnám sdílení?
Ano. Úspěšný koncept chceme nyní škálovat na velikost jedné republiky. Nikdo jiný kromě uživatelů – lékařů a pacientů – nám nemůže dát potřebnou známku k tomu, abychom si vyhodnotili, zda už na expanzi máme a zda je náš systém připraven. Život nám doslova vdechnul samotný uživatel, který po takové službě zatím marně pátral. Jak máme v genech jednou zapsanou primárně užitečnost, zůstáváme nadále otevřeni všem těm, kteří naslouchají, chtějí jednat a hlavně se soustředí na to, aby přinesli profit dvěma hlavním postavám. Lékaři a pacientovi. Ale to bych se už opakoval …
Máte jistotu, že data, předávaná klienty lékařům přes váš systém, neuniknou a nebudou zneužita? Krádeže dat je dnes vcelku primitivní, ale oblíbená kriminální činnost.
Jistotu nemá nikdo a nikdy mít nebude. Dokud budeme druh Homo sapiens, budeme to zkoušet. Ale umíme si jako druh nastavit pravidla. Od zákonných norem až po GDPR. V režimu, v jakém se pohybujeme my, nemůžeme nic podcenit. Virtuální čekárna de facto ale citlivá data nezpracovává. O to je to jednodušší.
Neztratí se osobní kontakt pacienta s lékařem, nástupem komunikačních technologií? Tradičně ho považujeme za důležitý, někdy má léčebný efekt vyšší než medikace.
Pokud by nás někdo vnímal jako vyznavače technologií Star Treku, tak by se mýlil. Jsme lékaři, do jednoho pracujeme v současném zdravotnickém systému a fyzický kontakt s pacientem je základ. Ale můžete-li jej ještě prohloubit, odstíníte vše, co je administrativní, repetitivní a co může zvládnout chytrá technologie. Právě tím je Virtuální čekárna. Nic jiného než chytrý partner na pozadí, který umožňuje lékaři pracovat s pacientem v klidu, a pacientovi užívat výhody medicíny 21. století.
Autor: Jan Hovorka