Milí spoluobčané,je doba před Velikonocemi, která se v našich křesťanských zemích stovky let prožívala tak, že si lidé 40 dní něčeho odříkali a na Velikonoční neděli, tedy Vzkříšení, slavili Zmrtvýchvstání Krista. Nikoho z nás asi nenapadlo, že budeme odsouzeni k nedobrovolnému půstu od cestování, nakupování, restaurací, ale hlavně možnosti se setkávat s lidmi, které máme rádi.
Ano, je to nepříjemné, ale v naší situaci vidím hodně pozitivních věcí. Jistě nebylo v silách nikoho, zabránit tomu, aby k nám nákaza přišla. Vidím však, že ta zmíněná odříkání většina lidí v našem kraji činí dobrovolně, aby neublížila druhým. A to samo o sobě je úžasná hodnota a pak se k tomu přidávají další věci, lidé dobrovolně a zdarma šijí roušky pro druhé, starým sousedům, které dříve ani neznali, nosí nákup a hlásí se, že chtějí dát dar na potřebné věci a tak dále. Zatímco pozorujeme, jak si státy mezi sebou zabírají ochranné prostředky, všechny výrobní kapacity nasmlouvané do jiných států zabrzdí a myslí pouze na své občany, u nás se mnoho lidí proměnilo v altruisty, tedy ty, kteří myslí více na druhé, nežli na sebe.
Mám i velké příklady. Před dvěma lety jsme začali pracovat na fúzi, tedy propojení našich čtyř nemocnic, tedy sloučení do jedné. Nejen z personálních, ale i politických důvodů to nebylo možné. Každý si držel to svoje. Přišla nemoc a nejen ředitelé, ale i primáři různých nemocnic se za jeden den dohodli na společné organizaci, která nemocnice se vzdá léčby „svých“ pacientů, předá je do jiné nemocnice a tím bude připravena přijmout nemocné pacienty nakažené koronavirem. Probíhají společné nákupy a rozdělování ochranných prostředků i společné řízení jednotlivých oborů centrálními odborníky. Všichni mají velké finanční ztráty, ale důležitější je pomoc nemocným. Zkrátka dříve nemožné věci, se v této době stávají reálnými.
Zdá se mi, že prožíváme ten pravý půst, vedoucí ne k sebeuspokojení člověka nad vlastní štíhlou postavou, ale k vědomí, že radost druhých je mojí radostí. Vidíte, že se to kolem nás opravdu děje?! Nesmí nás však ovládat strach a panika. Je zde riziko, ale opravdu malé. Znáte to všichni, strach svazuje člověka. Nenechme se svázat, není k tomu důvod. Po půstu přijde Vzkříšení a radost z něj prožijeme jen, když se nenecháme ovládat falešným strachem a panikou. Mějme respekt a obavu, ale nenechme si vzít jiskru do života. Děkuji Vám všem, kteří přemáháte své obavy a v této době dokážete sloužit ostatním lidem. Požehnané Velikonoce.
Jiří Čunek
hejtman Zlínského kraje