foto: zpmv.cz/ZPMV
Praha, 26. ledna 2021 – Měsíc bez kapky alkoholu – to jsou jednoduchá pravidla kampaně Suchej únor, jehož je Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR již poněkolikáté generálním partnerem.
Češi patří mezi největší konzumenty alkoholických nápojů na světě.1 A dlouhé období karanténních opatření a sociální izolace situaci vůbec neulehčuje.
Cílem kampaně, organizované již po deváté Ligou otevřených mužů, je pomoci všem zapojeným prověřit jejich vztah k alkoholu a zamyslet se, nakolik mají konzumaci alkoholu pod kontrolou. „Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR dlouhodobě podporuje snahu o zdravý životní styl svých klientů, proto se stala již potřetí generálním partnerem kampaně Suchej únor. Ta letos oslovuje kromě jednotlivců také firmy a zaměstnavatele a upozorňuje na problém, jakým je dopad alkoholu na pracovní život,“ říká MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR.
Nejen cirhóza
Nadměrné pití alkoholických nápojů, bez ohledu na to, zda se jedná o pivo, víno či lihoviny, nese mnohá zdravotní rizika. Užívání alkoholu je spojeno se zvýšeným rizikem rakoviny rtů, jazyka, hltanu, hrtanu a jícnu, rakoviny jater, prsu nebo konečníku. Alkohol způsobuje rovněž cirhózu jater, řídnutí kostí, alkoholovou demenci a podílí se na vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Škodlivost alkoholu se ovšem promítá také do osobního, potažmo pracovního života člověka. Nadměrné pití má negativní vliv na myšlení, úsudek, chování a zvyšuje agresivitu. Zhoršuje také psychické obtíže, a přestože může krátkodobě zlepšit náladu, z dlouhodobého hlediska se projevuje přesně naopak. Zesiluje projevy úzkosti, což může v aktuální situaci, kdy je nutná práce z domova a společenská izolace, depresivní stavy ještě více umocnit.3,4
Alkohol v karanténě
Podle jarního průzkumu, který si nechala ZP MV ČR vypracovat po první vlně koronaviru v dubnu 2020, pili Češi během nouzového stavu ještě víc než obvykle. Příjem alkoholu zvýšilo až 18 % Čechů4. Spotřeba alkoholu vzrostla nejvíce u lidí ve věkové skupině od 27 do 35 let (22 %). Celkový účet za spotřebu alkoholu ale karanténa Čechům teprve vystaví. Zatímco ti, kteří byli zvyklí chodit za skleničkou či půllitrem do barů a restaurací, svou spotřebu pravděpodobně sníží, u řady dalších, kteří se do té doby pohybovali v rizikové skupině, by naopak mohla konzumace alkoholu vzrůst. K tomu ostatně přispívá i faktor sociální izolace a splynutí rodinného života s pracovním v rámci home office.
„V čase lockdownu, kdy jsme často pod velkým a dlouhodobým tlakem, se kvůli zvýšené konzumaci alkoholu mohou horšit osobní vztahy, celková kondice, a také pracovní výkonnost. Pomocnou ruku by proto měli kromě odborníků podat například i zaměstnavatelé,“ doporučuje MUDr. Zděnka Salcman Kučerová. Podle jejích slov by letošní ročník Suchýho února mohl přispět i k tomu, aby se lidé lépe naučili kontrolovat příjem alkoholu i v nestandardních podmínkách. Sociální izolace, kdy z domova často pracují nejen oba partneři, ale distanční výuku mají i jejich děti, může být mnohdy nápor na psychiku. A odtud už je pak jen krůček ke každodenní skleničce.
Hranice mezi pitím a závislostí je přitom velmi tenká. A právě měsíc bez alkoholu může mnohým napovědět, jak na tom doopravdy jsou. „Pokud někdo nedokáže měsíc abstinovat, je zcela na místě, aby svůj stav prodiskutoval s odborníkem. Závislost na alkoholu se pro něj může stát v budoucnu nejen zdravotním, ale také osobním problémem,“ radí MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová. Suchej únor pomáhá účastníkům odhalit, zda mají své pití pod kontrolou či ne. Podle zahraničních výzkumů pak díky tomuto poznatku sníží konzumaci alkoholu až 60 % lidí.2