V devíti evropských zemích včetně ČR byl letos dokončen výzkum mezi
více než devíti tisíci respondentů nad 50 let. Tazatele zajímalo, co lidé
vědí o zápalu plic a jestli se proti němu chrání.
Výzkum ukázal na obecně slabší povědomí o zápalu plic. Lidé často
netušili ani to, že nemoc může být přenosná z člověka na člověka. Za
větší nebezpečí mnohdy považovali třeba automobilové nehody, i když ve
skutečnosti zápal plic usmrtí více lidí. Například v roce 2013
zapříčinil v České republice 2250 úmrtí. Často mu podléhají senioři,
kteří byli hospitalizováni kvůli úplně jiné nemoci. Jednak proto, že
akutní i chronické nemoci oslabují organismus a připravují tak půdu pro
rozvoj zápalu plic, a jednak proto, že v nemocničním prostředí cirkuluje
mnoho patogenů, které zápal plic vyvolávají.
Výzkum společnosti Ipsos se soustředil na respondenty starší padesáti
let v devíti vybraných zemích. Kromě České republiky byly vybrány
Rakousko, Německo, Velká Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie
a Řecko. Češi si v odpovědích v porovnání s jinými národy nevedli
úplně špatně. Některé vybrané výsledky shrnuje následující tabulka.
zeměVěděli, že zápal plic může být přenosný z člověka na
člověkaVěděli o možnosti dát se očkovat proti pneumokoku a snížit
riziko zápalu plicPodíl očkovaných příslušníků rizikových skupin
Česká republika44 %17 %4 %
Francie47 %14 %6 %
Itálie36 %20 %5 %
Německo58 %34 %20 %
Portugalsko60 %40 %14 %
Rakousko64 %37 %11 %
Řecko43 %40 %21 %
Španělsko42 %22 %9 %
Velká Británie25 %49 %40 %
Jakžtakž jsme tedy prošli v testu znalostí. Ovšem z pomyslné praxe
beznadějně propadáme. "Ukázalo se, že Evropané sice o nemoci většinou
slyšeli, vesměs však selhávají, když o ní mají správně uvést něco
bližšího. Češi si v odpovědích vedli ještě relativně dobře.
Paradoxně jsou ale rizikové skupiny v ČR velmi slabě chráněné. Proti
nejčastějšímu původci zápalu plic, bakterii pneumokoka, jsou podle
vlastního vyjádření očkována jen asi 4 procenta osob z vysoce rizikových
skupin. To jsou lidé nad 65 let, ale také kuřáci či chroničtí pacienti
starší padesáti let. Tento podíl byl vůbec nejnižší ze všech
sledovaných zemí,“ shrnuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta
Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.
Důvodem by mohlo být, že v západoevropských zemích se očkuje mnohem
delší dobu, a také to, že pro Čechy je očkování finančně náročné. A
také nezájem o prevenci u rizikových osob i zdravotníků. Lidem nad 65 let
zdravotní pojišťovny od loňska na prevenci přispívají, ale částka
nepokrývá cenu obou vakcín, které by senioři podle odborných společností
měli dostat.
Velkou roli má také osobní přístup lékaře. Z českých respondentů,
kteří očkovaní nebyli, uvedlo 48 procent jako hlavní důvod to, že jim
jejich lékař očkování nenabídl. Naopak 57 procent ze skupiny očkovaných
se vyjádřilo, že dali na radu svého lékaře. "Je nutné apelovat na
praktické lékaře, aby problematiku zápalu plic lidem nad 50 let s
rizikovými faktory a všem lidem nad 65 let vysvětlovali. Je škoda, že je
prevence u starších osob takto opomíjena,"zdůraznil epidemiolog prof.
Pazdiora.
