Je čtvrtek po poledni. Do kanceláře v Mníšku pod Brdy se sjíždí malé žluté a bílé vozy s logem Zdravotního ústavu Most k domovu. Sestry, které tu dnes mají své pravidelné setkání, poskytují domácí ošetřovatelskou a hospicovou péči na území Prahy-západ.
Týdenní poradu vede Tereza Bártová, aktuální lídr týmu. Zdejší sestry totiž pracují jako tzv. volný tým. Nemají tradičního šéfa, ale samy se po dvou měsících střídají v roli lídra. Ten práci sester zastřešuje, vyřizuje administrativu a komunikuje s novými pacienty při jejich přijímání do péče. Sestry ve volném týmu si totiž každodenní práci plánují samy, nejsou podřízeny vrchní sestře a za výsledky odpovídají samy.
Garantem činnosti volného týmu, který jej zároveň právně zaštiťuje, je Zdravotní ústav Most k domovu, jež má s poskytováním služeb v domácím prostředí dlouholeté zkušenosti.
Na poradě sestry probírají aktuální stav pacientů, společně řeší problémy a například plánují obsazení víkendových služeb. Vše přitom funguje na principu konsensu: každý má právo se vyjádřit, názor každého je brán v potaz a nakonec tým musí dospět k závěru, který vezmou za svůj všichni. Kromě role lídra se členky týmu střídají i na dalších pozicích – např. zásobovače, který sleduje stav materiálu. Každá si tak vyzkouší všechny typy práce a podle aktuální role se liší i finanční odměna.
Volný tým jako inovace v českém prostředí
Volný tým tu funguje od září roku 2015. Jeho vznik inicioval Jiří Kabát, zakladatel a ředitel Zdravotního ústavu Most k domovu. „Inspiroval jsem se v zahraničí. Například v Nizozemsku takové týmy běžně fungují, u nás jsou zatím výjimečné,“ vysvětluje. Myšlenku volného týmu představil sestrám působícím v klasicky uspořádaném home caru a domácí paliativní péči a několik z nich tento přístup hned zaujal. Rozhodly se, že zkusí volný tým založit.
„Ve volném týmu cítíme větší odpovědnost, ale zároveň i svobodu. Máme možnost si den naplánovat podle potřeb pacientů i podle potřeb svých a sladit tak náplň dne třeba s péčí o děti,“ vysvětluje Tereza Bártová.
Volný tým samozřejmě není vhodný pro každou sestru. „Někdo rád pracuje v hierarchizovaném prostředí, kde má přesně přidělenou práci. Pokud však někdo touží po větší samostatnosti a je schopen ji vyvážit odpovědností a dobrou sebedisciplínou, je pro něj volný tým skvělou alternativou,“ dodává Jiří Kabát. Důležité je, že volný tým má v takovém případě i pozitivní vliv na péči o pacienta. „Věříme, že když je spokojená sestra, je spokojený i pacient a naopak,“ doplňuje Jiří Kabát.
Podpora soběstačnosti pacienta
Práci ve volném týmu si pochvaluje i Eva Rozboudová, která také byla u jeho vzniku. „Ve volném týmu klademe velký důraz na vztah s pacientem a skutečně komplexní péči. Snažíme se tak pomáhat řešit nejen jeho zdravotní stav, ale vnímáme také jeho sociální prostředí a nabízíme i pečovatelskou službu. Pacient tak komunikuje s jedním pečujícím profesionálem, což je pro něj daleko komfortnější,“ říká Eva.
Volný tým se vedle domácí ošetřovatelské péče specializuje i na nevyléčitelně nemocné pacienty. Spolupracuje při tom s lékaři Zdravotního ústavu Most k domovu, který domácí hospic provozuje již mnoho let. „U hospicových pacientů se soustřeďujeme především na zachování maximální možné kvality jejich života a jsme oporou pečující rodině,“ říká Tereza Bártová.
U těch pacientů, kde je to možné, usilují sestry volného týmu o to, aby byl pacient brzy soběstačný. „To je pro pacienta nesmírně psychicky povzbudivé, pokud se o sebe dokáže postarat sám. Naším úkolem je mu pomoci, poradit, vysvětlit, zkrátka edukovat,“ doplňuje Eva Rozboudová.
Prevence vyhoření
V čem dále se volný tým liší od klasického fungování poskytovatele terénních zdravotnických služeb? „Zajímáme se daleko více i o detaily ve fungování naší služby, které jsme z pozice člena tradičního týmu nevnímaly. Všímáme si více všeho, co může přispět k rozvoji toho, co děláme,“ dodává Tereza Bártová.
Za hlavní „ingredience“ úspěšného fungování volného týmu považují sestry toleranci, nadšení, empatii a disciplínu.
Leckoho by mohlo strašit třeba množství byrokracie, které sestry ve volném týmu musí zvládnout. „Není to tak hrozné a rozhodně to pro nás nebyla překážka. Administrativy máme méně než běžná sestra v nemocnici,“ usmívá se Eva Rozboudová.
Blíží se konec porady a sestry se scházejí u velkého nástěnného kalendáře, aby probraly dlouhodobý výhled služeb a také letní dovolené. Dohodnuté služby zapisuje do kalendáře lídr týmu Tereza. Tím, že se nyní stará o administrativu, jí trochu ubyla práce v terénu. „Střídání rolí v týmu je i prevencí vyhoření. Když chvilku pracuji více u počítače, začne se mi po pacientech stýskat a vracím se k nim tak s novou energií,“ popisuje.
Za chvíli se sestry vydají zase do terénu; za den najedou i přes 100 kilometrů. A přestože bude další porada až za týden a většinu času tráví na cestách a u pacientů po celé Praze-západ, jsou spolu v každodenním kontaktu. „Voláme si, abychom zhodnotily den a vzájemně si byly oporou. Jsme prostě tým – i když volný!“ uzavírá Eva Rozboudová.
Zdroj: HOSPITALin
Text: Hana Valentová
Foto: archiv
