V krizi roste nejen úloha armády, ale i zájem o ni. Některé kraje už uvažují o tom, že požádají o pomoc vojáky, ministerstvo obrany spolupracuje s vnitrem při logistickém zabezpečení dodávek ochranných prostředků. významným centrem výzkumu i lékařské péče, a také centrem sociálním, je Ústřední vojenská nemocnice v Praze. Jaká je situace zde, na to jsme se zeptali vedoucí odboru komunikace a propagace, tiskové mluvčí Mgr. Jitky Zinke.
UVN je domovem pro vojenské veterány. Jsou to senioři, tedy nejohroženější kategorie. Mohou se cítit v bezpečí?
Začnu trochu obšírněji: na podzim loňského roku se podařilo dokončit poslední a nejrozsáhlejší etapu rekonstrukce pavilonu B. Pavilon se tak mohl stát domovem pro válečné veterány, a to doslova. Proč to zmiňuji? Nyní nám tyto přívětivé prostory umožňují soustředit pacienty v dlouhodobé péči do jednoho pavilonu a izolovat je tak v prostředí, které je pro ně známé, domácké a příjemné.
Okamžitě jsme zavedli nesčetná opatření v souladu s doporučeními a nařízeními MPSV a MZ pro sociální služby, mnohá v předstihu před vydáním nařízení. Samozřejmostí je ukázněnost personálu v dodržování všech zásad prevence, ať to je již nošení roušek, striktní dodržování hygienických zásad, dezinfekce, změny režimu úklidu. S rodinami jsou naši klienti v kontaktu prostřednictvím chytrých telefonů, případně na skype,osobní návštěvy nejsou povoleny již od prvního zaznamenaného nakaženého v Česku. Klienti nevycházejí mimo oddělení, ani se společně ve velkém nestýkají. O aktivity, které jim zpestřují pobyt v ÚVN nepřijdou, jen jsou všechny aktivity připravovány tak, aby se na nich sešly malé skupinky maximálně tří osob.Taktéž slunění na terase je po skupinkách, povoleno je setkání maximálně dvou osob a jejich doprovodu (většinou jsou klienti imobilní a bez pomoci druhých se neobejdou). Děláme vše pro to, aby se nákaza do pavilonu B vůbec nedostala. Máme ale připraven i krizový scénář pro případ nákazy někoho z klientů. Doufáme, že nebude nutné ho aktivovat.
Podle lékařské sociální sítě Sermo je zatím za nejúčinnější nástroj proti koronaviru antimalarikum hydroxychlorin. Zkušenosti s jeho nasazením má i UVN, jak potvrdil pan ředitel. Jaké?
Naši lékaři z Kliniky infekčních nemocí v čele s profesorem Holubem sledují bedlivě všechny novinky, které se objevují v souvislosti s možnou léčbou onemocnění covid-19. Dosud jsme v ÚVN pečovali o čtyři desítky pacientů s tímto zákeřným onemocněním. Naši lékaři ve snaze nabídnout pacientům léčbu nasadili podávání hydroxychlorochinu. Inspirovali se u kolegů ve Francii. Lék je doporučován v Belgii nebo USA, podávání hydroxychlorochinu je též doporučeno odbornými společnostmi infektologů, intenzivistů a transfuzních lékařů ve spolupráci s klinickou skupinou MZČR a SÚKL. Na Klinice infekčních nemocí podali tento lék téměř dvěma desítkám pacientů, mnozí z nich již byli propuštěni do domácí izolace. Hodnocení předběžných výsledků této terapie však bude možné provést nejdříve koncem dubna. V ÚVN též pracujeme na další variantě léčby, v úvahu přichází a v přípravě je využití hyperimunní rekonvalescentní plazmy osob, které se ze závažnějšího průběhu infekce SARS-CoV-2 uzdravily. ÚVN by rovněž uvítala zařazení do klinické studie firmy Gilead léčby remdesivirem. Mohla by tak svým pacientům poskytnout variantní možnosti léčby.
Kraje uvažují o žádostech armádě o pomoc. Jsou vojenští lékaři ÚVN, a kapacita nemocnice, připraveny pomoci krajům?
Personál ÚVN je v současnosti doplňován vojenskými zdravotníky z Agentury vojenského zdravotnictví AČR, aktuálně jsou nasazeni zejména v týmech v odběrovém místě, kde se provádějí stěry k testování osob s podezření na onemocnění covid-19 a dále v laboratoři na zpracování těchto odběrů.
Pokud jde o pomoc krajům, pak již od počátku epidemie Klinika infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN úzce spolupracuje se Středočeským krajem. Pokud by si kraje vyžádaly pomoc armády, budou se muset obrátit na ni. Záleží také na tom, o jaký typ pomoci by se mělo konkrétně jednat. Zdravotníky poskytovat nemůžeme. Odborné konzultace a specializovanou péči až do vyčerpání našich kapacitních možností poskytneme.
Autor: Jan Hovorka