Větší zapojení lékařů, větší kontrola dat a jasně stanovená síť doporučených zdravotnických zařízení s návazností péče. Ministerstvo zdravotnictví plánuje v novém programu zdravotního screeningu do prevence více zapojit velké nemocnice a organizovaný screening také nově ukotvit v zákoně. Na to, že právě preventivní vyšetřování a vyhledávání chorob v časných stadiích pomáhá zachytit pacienty s rakovinou včas, upozorňuje i dnešní Den onkologické prevence v Thomayerově nemocnici.
„Rozhodli jsme se příblížit široké veřejnosti nutnost preventivních programů pro časnou detekci nádorových onemocnění. Naše nemocnice má obrovskou spádovou oblast čítající velký region Prahy 4 a velkou část Středočeského kraje. Chtěl bych podotknout, že se nemocnice stará o nemocné se zhoubnými onemocněními v celé její šíři. Poskytujeme jak kvalitní diagnostiku nádorů, ale i její dobrou onkologicko-chirurgickou léčbu, dispenzarizaci a v neposlední řadě také adekvátní paliativní postupy“, říká Zdeněk Beneš, ředitel Thomayerovy nemocnice.
Thomayerova nemocnice jako jedno ze tří zařízení největšího Komplexního onkologického centra je už dnes zapojena do stávajících screeningových programů, a právě ty by se měly dál rozšířit. „ Součástí nového akčního plánu ministerstva je rovněž podpora pilotních preventivních programů, které budou vyžadovat spolupráci významných lůžkových zařízení a jejich specialistů. Screening nelze nastartovat „ nadivoko“, spolupráce s lékařskou praxí je velmi cenná právě ve fázi optimalizace, nastavování programů“ vysvětluje Tom Philipp, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění. Kromě rozšiřování o nové programy by se měly významně posílit současné screeningy a s nimi i role lékařů a nemocnic. Organizovaný screening v současné době nemá oporu v zákoně, to chce ministerstvo zdravotnictví změnit návrhem novely vyhlášky o preventivních prohlídkách. Jasně by se také měla definovat a určit návaznost zařízení poskytujících screeningová vyšetření na další zdravotní služby související s případnou diagnostikou nálezů a především s léčbou diagnostikovaného onemocnění. “Je třeba vyzdvihnout pojem „komplexní lékařská péče“, který by měl být spojován právě s největšími zdravotnickými zařízeními. Pod komplexní péči patří i preventivní programy“, dodává Tom Phillip, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění.
Podle nového akčního plánu by se screeningové programy mohly nově rozšířit o prevenci některých neonkologických nemocí (patologické zlomeniny, osteoporóza, diabetes), mezi připravovanými pilotními programy je ale i časný záchyt rakoviny prostaty nebo bronchogenního karcinomu u vysoce rizikové populace. Tyto programy ovšem nejprve budou muset projít novým schvalovacím systémem. Stávající onkologické screeningy rakoviny tlustého střeva, prsou a děložního čípku by měly i po ukončení pilotního programu adresného zvaní dál pokračovat. Ministerstvo zvažuje do zmíněné novely zavést i to, aby lékaři i pojišťovny dál v daných intervalech museli adresně zvát pacienty na prevenci povinně. Právě adresné pozvánky výrazně zvýšily účast lidí na prohlídkách zejména tlustého střeva - po zavedení screeningu téměř o 30 procent. „Prevenci považujeme za velmi důležitou, protože je vždy levnější nemocem předcházet, než je následně léčit. VZP dá na léčbu rakoviny ročně 12,8 mld. korun“, dodává Petr Honěk, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
S prohlídkami ale roste také počet nemocných, což potvrzují i data Thomayerovy nemocnice a Národního onkologického registru ČR. Zatímco v roce 2011 bylo nahlášeno zhruba 83 tisíc nových pacientů se zhoubným nádorem, o rok později už to bylo téměř 89 tisíc nových pacientů. „ V Thomayerově nemocnici měsíčně zahajuje nějakou formu onkologické péče 175 až 185 pacientů, 90% vyšetřených a léčených onkologických pacientů Thomayerova nemocnice následně přebírá i do dlouhodobé (dispenzární) péče“, shrnuje Jitka Abrahámová, primářka Onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice a vedoucí Komplexního onkologického centra Thomayerovy nemocnice, Nemocnice Na Bulovce a VFN v Praze.