Světové prvenství Nemocnice Na Homolce: cévní chirurgové provedou už 400. robotickou operaci

Světové prvenství Nemocnice Na Homolce: cévní chirurgové provedou už 400. robotickou operaci
16 / 08 / 2017

Nemocnice Na Homolce je světovou jedničkou v počtu vykonaných robotických operací v oboru cévní chirurgie. Primář Štádler se svým týmem dnes provede už 400. robotickou operaci – devětapadesátileté pacientce Jiřině z Mostu, která trpí bolestmi nohou v důsledku zúžení aorty a pánevních tepen, vytvoří miniinvazivně, s pomocí robotického zařízení Da Vinci Xi, bypass těchto hlavních břišních cév.

 

„Postižené tepny překleneme cévní protézou. V tomto konkrétním případě bude použita tzv. Y protéza, tj. protéza, která se jedním koncem napojí na aortu a která má na druhém konci dvě větve, jež nahradí obě postižené pánevní tepny tak, aby byl zajištěn přívod krve do obou dolních končetin,“ říká primář cévní chirurgie prof. MUDr. Petr Štádler, Ph.D. „Na rozdíl od běžné praxe v jiných nemocnicích provedeme zákrok miniinvazivně, pomocí robota,“ dodává.

 

Zúžení břišní aorty a pánevních tepen, případně jejich uzávěr vzniká v důsledku aterosklerózy. Její nejčastější příčinou bývá špatná životospráva, hlavně kouření. „U pacientů s tímto postižením se objevují tzv. klaudikační bolesti dolních končetin. To jsou svalové bolesti, které vznikají zejména při chůzi, když svaly nejsou dostatečně zásobeny krví, a tedy dostatečně okysličené,“ vysvětluje Štádler.

 

Homolka je světovým průkopníkem robotických operací cév

 

Na světě existují jen ojedinělá pracoviště, která se robotickou cévní operativou zabývají, například v USA, ve Francii, v Anglii, v Holandsku nebo v Jižní Koreji. Důvodem malého počtu těchto pracovišť je s největší pravděpodobností nedostatek předchozích zkušeností  cévních chirurgů s laparoskopií. Laparoskopie a robotika patří mezi tzv. miniinvazivní zákroky, které umožňují provést stejný chirurgický výkon jako při otevřené chirurgii, ale z minimálního přístupu (otevření těla). Pro pacienta je taková možnost zásadní výhodou. Jeho rekonvalescence a návrat do běžného života jsou po miniinvazivním zákroku velmi rychlé, zatímco po klasické operaci mu v nezanedbatelné míře hrozí mimo jiné výskyt kýly v jizvě, což si často vyžádá další chirurgický zákrok. Pacienti samozřejmě velmi pozitivně hodnotí i vynikající kosmetický efekt.

 

Nemocnice Na Homolce je jedním z mála pracovišť, které mělo před nástupem robotické technologie vlastní zkušenosti s laparoskopickými operacemi tepen. Díky tomu mohlo po nákupu robotického zařízení v roce 2005 snadno přejít na robotické operace a získalo tak náskok před ostatními. „Přechod z laparoskopie na robotické operace nám umožnil rychlé zhotovení anastomózy, tedy cévního spojení, které se provádí na tepně za přerušeného průtoku krve mezi naloženými cévními svorkami. Časový interval naložené cévní svorky, který byl u laparoskopie krajně dlouhý, se zkrátil na dobu srovnatelnou s otevřenými cévními operacemi, ale zůstala výhoda laparoskopie, tedy minimální invazivita zákroku,“ říká Štádler.

 

V ČR se jinde než na Homolce cévy roboticky neoperují

 

České republice je Homolka jedinou nemocnicí, kde se robotické cévní operace dělají. Nejčastěji se takto provádějí zákroky na aortě (srdečnici) v její břišní části a na pánevních tepnách. Důvodem bývá patologické rozšíření určité části tepny, tedy výduť, nebo naopak aterosklerotické zúžení v důsledku kornatění cévní stěny. Poměrně malou část robotických cévních výkonů pak tvoří zákroky na slezinné, nebo pánevní tepně, ledvinných tepnách či tepně zásobující břišní orgány. „Obecně na Homolce používáme všechny dostupné metody léčby. Pro každého pacienta volíme vždy tu nejvhodnější podle typu a rozsahu postižení tepen, to znamená, že některá tepenná postižení léčíme balónkovou angioplastikou, jiná klasicky chirurgicky a některá laparoskopicky nebo roboticky,“ upřesňuje Štádler. „Robotickou cévní operaci může na Homolce podstoupit kterýkoli pacient z České republiky, pokud je k takovému výkonu indikován, tzn. musí se nejprve objednat k nám na vyšetření,“ dodává.

 

Program robotické cévní chirurgie v Nemocnici Na Homolce si získal značnou pozornost odborníků a má mimořádné renomé v zahraničí. Nemocnice Na Homolce se díky němu zařadila mezi přední světová pracoviště v oboru a působí jako mezinárodní školicí centrum. Primář Štádler se aktivně podílel na provedení první robotické cévní operace v Memphisu v USA, provedl první robotické cévní operace v Indii nebo Jižní Koreji a společně se svými kolegy také v Polsku a Rusku. Za rozvoj robotické operativy získal řadu mezinárodních ocenění.

 

 

Jak funguje robot Da Vinci Xi

 

Chirurgická základna má čtyři pohyblivá ramena, která drží chirurgické nástroje a kamerku. Konce ramen s nástroji se zavedou do těla pacienta a chirurg operuje tak, že tato ramena ovládá na dálku. Ramena se pohybují všemi směry a umožňují 360stupňový pohyb nástroje.

 

Druhou částí robota je ovládací konzole. Chirurg u ní sedí, dívá se do průzoru, kde vidí 3D obraz snímaný kamerou uvnitř těla pacienta, a joystickem ovládá robotická ramena. Robotický systém naprosto eliminuje třes a vylepšuje pohyb chirurga.

 

Třetí a čtvrtou část robotického systému tvoří přístrojová věž a operační stůl. Věž obsahuje nezbytné přístroje a počítačový systém. Stůl je s celým systémem plně synchronizovaný, takže i při zavedení chirurgického nástroje do těla pacienta jím lze pohybovat.

Světové prvenství Nemocnice Na Homolce: cévní chirurgové provedou už 400. robotickou operaci

 

Nemocnice Na Homolce je světovou jedničkou v počtu vykonaných robotických operací v oboru cévní chirurgie. Primář Štádler se svým týmem dnes provede už 400. robotickou operaci – devětapadesátileté pacientce Jiřině z Mostu, která trpí bolestmi nohou v důsledku zúžení aorty a pánevních tepen, vytvoří miniinvazivně, s pomocí robotického zařízení Da Vinci Xi, bypass těchto hlavních břišních cév.

 

„Postižené tepny překleneme cévní protézou. V tomto konkrétním případě bude použita tzv. Y protéza, tj. protéza, která se jedním koncem napojí na aortu a která má na druhém konci dvě větve, jež nahradí obě postižené pánevní tepny tak, aby byl zajištěn přívod krve do obou dolních končetin,“ říká primář cévní chirurgie prof. MUDr. Petr Štádler, Ph.D. „Na rozdíl od běžné praxe v jiných nemocnicích provedeme zákrok miniinvazivně, pomocí robota,“ dodává.

 

Zúžení břišní aorty a pánevních tepen, případně jejich uzávěr vzniká v důsledku aterosklerózy. Její nejčastější příčinou bývá špatná životospráva, hlavně kouření. „U pacientů s tímto postižením se objevují tzv. klaudikační bolesti dolních končetin. To jsou svalové bolesti, které vznikají zejména při chůzi, když svaly nejsou dostatečně zásobeny krví, a tedy dostatečně okysličené,“ vysvětluje Štádler.

 

Homolka je světovým průkopníkem robotických operací cév

 

Na světě existují jen ojedinělá pracoviště, která se robotickou cévní operativou zabývají, například v USA, ve Francii, v Anglii, v Holandsku nebo v Jižní Koreji. Důvodem malého počtu těchto pracovišť je s největší pravděpodobností nedostatek předchozích zkušeností  cévních chirurgů s laparoskopií. Laparoskopie a robotika patří mezi tzv. miniinvazivní zákroky, které umožňují provést stejný chirurgický výkon jako při otevřené chirurgii, ale z minimálního přístupu (otevření těla). Pro pacienta je taková možnost zásadní výhodou. Jeho rekonvalescence a návrat do běžného života jsou po miniinvazivním zákroku velmi rychlé, zatímco po klasické operaci mu v nezanedbatelné míře hrozí mimo jiné výskyt kýly v jizvě, což si často vyžádá další chirurgický zákrok. Pacienti samozřejmě velmi pozitivně hodnotí i vynikající kosmetický efekt.

 

Nemocnice Na Homolce je jedním z mála pracovišť, které mělo před nástupem robotické technologie vlastní zkušenosti s laparoskopickými operacemi tepen. Díky tomu mohlo po nákupu robotického zařízení v roce 2005 snadno přejít na robotické operace a získalo tak náskok před ostatními. „Přechod z laparoskopie na robotické operace nám umožnil rychlé zhotovení anastomózy, tedy cévního spojení, které se provádí na tepně za přerušeného průtoku krve mezi naloženými cévními svorkami. Časový interval naložené cévní svorky, který byl u laparoskopie krajně dlouhý, se zkrátil na dobu srovnatelnou s otevřenými cévními operacemi, ale zůstala výhoda laparoskopie, tedy minimální invazivita zákroku,“ říká Štádler.

 

V ČR se jinde než na Homolce cévy roboticky neoperují

 

České republice je Homolka jedinou nemocnicí, kde se robotické cévní operace dělají. Nejčastěji se takto provádějí zákroky na aortě (srdečnici) v její břišní části a na pánevních tepnách. Důvodem bývá patologické rozšíření určité části tepny, tedy výduť, nebo naopak aterosklerotické zúžení v důsledku kornatění cévní stěny. Poměrně malou část robotických cévních výkonů pak tvoří zákroky na slezinné, nebo pánevní tepně, ledvinných tepnách či tepně zásobující břišní orgány. „Obecně na Homolce používáme všechny dostupné metody léčby. Pro každého pacienta volíme vždy tu nejvhodnější podle typu a rozsahu postižení tepen, to znamená, že některá tepenná postižení léčíme balónkovou angioplastikou, jiná klasicky chirurgicky a některá laparoskopicky nebo roboticky,“ upřesňuje Štádler. „Robotickou cévní operaci může na Homolce podstoupit kterýkoli pacient z České republiky, pokud je k takovému výkonu indikován, tzn. musí se nejprve objednat k nám na vyšetření,“ dodává.

 

Program robotické cévní chirurgie v Nemocnici Na Homolce si získal značnou pozornost odborníků a má mimořádné renomé v zahraničí. Nemocnice Na Homolce se díky němu zařadila mezi přední světová pracoviště v oboru a působí jako mezinárodní školicí centrum. Primář Štádler se aktivně podílel na provedení první robotické cévní operace v Memphisu v USA, provedl první robotické cévní operace v Indii nebo Jižní Koreji a společně se svými kolegy také v Polsku a Rusku. Za rozvoj robotické operativy získal řadu mezinárodních ocenění.

 

 

Jak funguje robot Da Vinci Xi

 

Chirurgická základna má čtyři pohyblivá ramena, která drží chirurgické nástroje a kamerku. Konce ramen s nástroji se zavedou do těla pacienta a chirurg operuje tak, že tato ramena ovládá na dálku. Ramena se pohybují všemi směry a umožňují 360stupňový pohyb nástroje.

 

Druhou částí robota je ovládací konzole. Chirurg u ní sedí, dívá se do průzoru, kde vidí 3D obraz snímaný kamerou uvnitř těla pacienta, a joystickem ovládá robotická ramena. Robotický systém naprosto eliminuje třes a vylepšuje pohyb chirurga.

 

Třetí a čtvrtou část robotického systému tvoří přístrojová věž a operační stůl. Věž obsahuje nezbytné přístroje a počítačový systém. Stůl je s celým systémem plně synchronizovaný, takže i při zavedení chirurgického nástroje do těla pacienta jím lze pohybovat.