foto: HiN/Profesor Roman Prymula
Přibývající počet obyvatel (nejen) Prahy v důchodovém věku je důvodem k tvorbě funkční, dlouhodobé koncepce péče o seniory. Má mnoho rovin. Akutní i dlouhodobá ošetřování, léčba konkrétních diagnóz, jistě i prevence. Jak jsou jednotlivé okruhy problémů řešeny? Odpovídal nám náměstek ministra zdravotnictví, profesor MUDr. Roman Prymula:
Zaměřujeme se v tomto tématu na zdravotní a sociální péči o seniory. Mohou tyto generační skupiny využít nějaké podpory ze strany MZ ČR nebo VZP pro prevenci, následnou péči nebo pomoc ve stáří, jakou mají třeba Pacientské organizace? Například i slevy při očkování, nákupu zdravotních pomůcek, účast v bonusových programech?
Ministerstvo zdravotnictví připravilo celou řadu dotačních titulů, které mohou využít neziskové organizace, které se starají i o seniory. Také pojišťovny poskytují různé motivační programy, které slouží pro prevenci či případně další programy, které umožňují čerpání prostředků, zejména z fondů prevence. Jako příklad lze uvést očkování, kdy právě kategorie seniorů může být očkována proti klíšťové encefalitidě, což je projekt, který běží u řady pojišťoven a je velmi vítán.
Obecně ministerstvo zdravotnictví změnilo očkovací vyhlášku tak, samozřejmě v souladu se zákonem a vůlí parlamentu, aby bylo možné využívat pneumokokovou konjugovanou vakcínu pro seniory nad 65 let věku, tato část byla měněna právě novelou zákona a očkování některých rizikových skupin naopak klasickou očkovací vyhláškou. Je zřejmé, že dostupnost těchto vakcín je výrazně vyšší, než tomu bylo v minulosti.
Hlavní město Praha nemá vlastní nemocnici. Existuje projekt, který by pro obyvatele metropole nabídl komplexní službu, která by jako nemocnice zajistila odpovídající péči primárně pro ně a nebyla "nekalou konkurenci" fakultních nemocnic?
Město Praha má nadbytek zdravotnických kapacit, které jsou dominantně vázány na fakultní nemocnice. Opakovaně se řešila problematika metropolitních nemocnic v Praze, kdy se uvažovalo aby například IKEM nebo zejména Bulovka mohly plnit roli metropolitní nemocnice. Tato problematika nikdy nebyla dotažena do konce. V tuto chvíli existují myšlenky o tom, aby vznikla jakási centrální metropolitní nemocnice v Praze, ale zatím o tomto projektu nebylo rozhodnuto a podpora není zcela jistá, právě vzhledem k tomu, že zde jsou kapacity dostatečné a tyto kapacity by měly být schopny pokrýt i seniory.
Může MZ ČR podpořit oblast péče o psychické zdraví a kondici se zaměřením na seniory?
My se tomu věnujeme v rámci psychiatrické reformy, která je velmi složitá, dlouhodobá a dopadající na celé spektrum aktivit související právě s poskytováním psychiatrické péče v České republice.
Snažíme se provádět reformu pod základním heslem, což je deinstitucionalizace a destigmatizace, tedy abychom pacienty pokud možno dostali z těch klasických kamenných psychiatrických léčeben do komunity a destigmatizovali jejich onemocnění, aby se byli normálně schopni zapojit do běžného života.
Existuje projekt Center duševního zdraví, který by k tomu měl směřovat. Nejsložitější na reformě je vytvoření systému, který bude navazovat na tyto aspekty, tzn. vytvoření modelu levných sociálních bytů, aby tito lidé byli začleněni do komunity a samozřejmě aby v té komunitě našli také práci. Zároveň je potřeba, aby zde byli podporované chráněné dílny, případně jiná podpora zaměstnávaní takovýchto osob, které mají určitý handicap.
Mají příbuzní seniorů, trpících Alzheimerem, Parkinsonem, případně dalšími nemocemi, vyskytujícími se ve stáří, možnost konzultovat péči nebo získat podporu MZ ČR? Existuje něco jako centrum pro nemoci stáří, zřizované státem nebo krajem?
V případě specifických seniorů, kteří trpí různými civilizačními chorobami případně chorobami ve vztahu ke stáří, to je otázka Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy nemoci případně dalších onemocnění se nepochybně mohou obrátit na oddělení podpory práv pacientů a využít jej jako konzultačního místa, zejména pak v kontaktu s pacientskými organizacemi, které se dlouhodobě zabývají pomocí pacientům s konkrétními onemocněními a případně zprostředkovat kontakty na zdravotnická zařízení, které potřebnou péči poskytují. Na druhou stranu neexistuje nějaké centrální zařízení, které by pečovalo o seniory jako takové. Existuje však řada specializovaných kapacit, které jsou distribuovány po ČR a je možné jich využít.
Po třech letech končí projekt Kliniky TCM, který byl v roce 2015 a v rámci česko-čínského mezivládního projektu zahájen ve FN Hradec Králové. Díky legislativním změnám TCM z gesce ministerstva zdravotnictví vypadává. Bude projekt pokračovat v jiné formě, například jinde a ve spolupráci se soukromou firmou?
Projekt kliniky tradiční čínské medicíny skutečně vznikl v roce 2015 v Hradci Králové a tento projekt se rozvíjel v rámci pilotního projektu ve spolupráci českého a čínského zdravotnictví, které bylo signováno na úrovni ministrů zdravotnictví. Tento projekt se rozvíjel dlouhou dobu a měl velice pozitivní vliv na vnímání tradiční čínské medicíny v ČR. Následně však došlo také k problémům s financováním z čínské strany, proto bylo rozhodnuto, že tento projekt nadále v Hradci Králové pokračovat nebude.
V současnosti se aktivita, která se týká tradiční čínské medicíny posunula z původní legislativy, kterou se podařilo schválit a která vešla v platnost a týkala se vzdělávání, na úroveň nově připravovaného zákona o léčitelství. Ten by, jako takový, měl řešit obecně i problematiku tradiční čínské medicíny. Na základě této nové legislativy by bylo možnost poskytovat péči v tradiční čínské medicíně a existuje aktivita, která je podporována regiony, kdy naprostá většina regionů v ČR je ochotna vytvářet podobná centra, byť ne tohoto rozsahu na úrovni kliniky, ale centra, která znamenají poskytování dominantně ambulantní péče nebo naprosto převážně ambulantní péče, která by samozřejmě měla pokrýt tuto problematiku a měla by být alternativou ke klasické západní medicíně. Samozřejmě mám na mysli alternativou, která bude zcela doplňkovou.