foto: ct24.cz/Profesor Pavel Pafko
Pavel Pafko na začátku našeho projektu zásadně nasměroval další vývoj: Jestli chce HOSPITALin nějak prospět doktorům, pacientům, nemocnicím, vydejte se pryč z Prahy. Doktoři a sestry v krajích a malých nemocnicích pracují mnohem víc a v horších podmínkách, a často jim nikdo ani nepoděkuje. Pište o nich, ne o nás. A my se tou krásnou radou (většinou) řídíme. Poskytl nám ji v pravou chvíli takřka dokonalý člověk. A tomu je těžké přát něco víc, něco , čeho má méně, než si myslíme…
Pavel Pafko slaví osmdesáté narozeniny. není na FB, tak je ušetřen nekonečných smajlíků, srdíček, kytiček a gifů, opakovaných a generovaných blahopřání, na která jsme si zvykli. Není ani vášnivým čtenářem mailů, a mobil na něj má málokdo. V žertu říká, že už velmi nerad dává rozhovory, tak jsme se před časem dohodli, že ho pro HOSPITALin dělat nebudeme. Bude to pro něj dost originální dárek. Jak a co mu ale popřát, nejen v magazínu, ale i osobně, po více než půl století, co se známe?
Zdraví…
Jistě, ale je to trochu divné. Lékař, k němuž se tisíce pacientů utíkalo ve chvílích nejtěžších, a on jim pomohl. Nad každým (!!!) se zamyslel, i v případech nejtěžších hledal cestu a naději, a provázel. Hodně zdraví, Pavle, aby se Ti vrátil aspoň zlomek z toho, co jsi rozdal. Ale Ty to stejně nebudeš potřebovat a poslal bys to dál :)!
Na zdraví…
Přípitek - nevím už přesně, ale skoro jistě nepije. Určitě ne příliš. Určitě ne, jako mnoho chirurgů, přepíjejících drsnost řemesla. Určitě i proto ne, že na vlastní oči viděl následky pití na játrech, žaludku, jícnu… Tak snad tu naši lahvinku pro doktora? Minerálky…
Dlouhý život
Co to vlastně je? Málokdo je v osmdesátce tak svěží, že jede na schůzku s reportérkou na kajaku, denně jezdí na kole, běhá a hodiny trajdá lesem. A důrazně pohyb všem doporučuje. Protože prodlužuje život. Tak ještě jednou tolik, aspoň! My Tě tady potřebujeme, víš?
Štěstí
Muška jenom… O štěstí by asi hovořil dlouho. Často připomíná, co si neuvědomujeme - že máme štěstí, jak kvalitní je u nás zdravotnictví, máme štěstí, že z pacientů se stali klienti, že medicína je apolitická, že jsme se dočkali jiného života než měly předchozí nivelizované generace. My máme štěstí, že máme PP.
Hodně úspěchů
První transplantace plic, první úspěšné stáže v zahraničí, sláva české hrudní chirurgie, mezinárodní respekt, obdiv a úcta vědecké obce… Žák věhlasných profesorů a profesor již věhlasných žáků. Nositel řady cen a nejvyšších akademických titulů. Co je to úspěch...?
Krásnou rodinu
Paní Hanka je mimořádná paní, a jen taková mohla ozdobit život mimořádného muže. Dcery, zeťové i vnoučata jsou jen ke chvále a (tajné?) pýše. Chcete tady uspět s nějakým banálním přáním, byť upřímným?
Něco jako požehnání Boží…
K tomu nejsem oprávněn, jen k úvaze - jak je to v případě, že vážně onemocním, Bůh nade mnou zlomí hůl, a profesor Pafko mě uzdraví? Ha…
Napadá vás ještě něco?
Snad jedině: Přeji Ti, drahý Pavle, aby aspoň trochu víc z nás bylo jako Ty. Aby přibývali a dorůstali další pafkové - obětaví, otevření, upřímní, poctiví v práci, rovní ve vztazích, odolní, nezdolní, optimističtí i přes momentální nepřízeň, lidští, přátelští, neopouštějící, naslouchající a vždy dávající naději.
Děkujeme, pane profesore!
Za redakci HOSPITALin
(a členy rodiny)
Jan Hovorka
šéfredaktor, vydavatel a honorární bratr :)
Foto: ct24.cz