PRAHA: Do divadla nebo galerie bez ohledu na zdravotní omezení

PRAHA: Do divadla nebo galerie bez ohledu na zdravotní omezení
foto: www.praha.eu/MHMP logo
27 / 04 / 2022

Hlavní město během pandemie covidu-19 zrevidovalo bezbariérovost svých kulturních příspěvkových organizacích a objektů ve správě Prague City Tourism. Díky odborné analýze může nyní Praha lépe zpřístupňovat své objekty a myslet na lidi se zdravotním znevýhodněním při pořádání festivalů nebo dalších akcí.

„Od nástupu na magistrát otevíráme a zpřístupňujeme kulturu skutečně všem. Zavedli jsme zvýhodněné vstupné pro seniory a rodiny s dětmi nebo nabízíme zdarma lístky na divadelní představení prostřednictvím klubů pro seniory. Teď odstraňujeme fyzické bariéry a zjednodušujeme weby našich příspěvkovek, aby kdokoli bez ohledu na svůj zdravotní stav nebo finanční situaci snadno našel všechny potřebné informace a bez zbytečných komplikací se dostal do našich divadel, galerie nebo na rozhlednu,” říká Hana Třeštíková, radní pro kulturu a cestovní ruch.

 

V Česku žije asi 13 % lidí se zdravotním postižením, kteří jsou kvůli zdravotním problémům vážně omezeni v běžném životě. Jen v hlavním městě a Středočeském kraji to je asi 350 tisíc lidí, kteří si nemohou jen tak zajít do divadla nebo vzít děti na výstavu. Praha si proto v průběhu loňského roku nechala zpracovat analýzu, jejímž cílem bylo zmapovat současný stav a navrhnout doporučení pro zlepšení přístupnosti objektů.

 

Místní šetření proběhlo ve vybraných organizacích, jejichž zřizovatelem je hlavní město. Jednalo se o například o divadla, Národní kulturní památku Vyšehrad, Hvězdárny a planetárium hl. m. Prahy, Městskou knihovnu v Praze nebo věže, které má ve správě Prague City Tourism.

 

„Plně mobilní člověk ve veřejném prostoru překážky a bariéry mnohdy vůbec nevnímá nebo je logicky prostě nedokáže vidět. Setkáváme se tak s dobrými záměry na bezbariérovost, které mají ale nějakou nedomyšlenost nebo závadu, která činí opatření nefunkčním. Typicky například rampy pro vozíčkáře, které mají příliš vysoký sklon, takže je elektrický vozík nevyjede nebo bezbariérové toalety, které fungují spíš jako skladiště. Nebo častým problémem pro lidi s poruchou zraku jsou prosklené dveře, které nejsou vybaveny kontrastními prvky. Je dobře, že Praha tuto situaci aktivně řeší a posouvá tím metropoli do 21. století,” uvádí Michal Prager, odborník na bezbariérové cestování.

 

Součástí analýzy jsou konkrétní doporučení pro každý objekt zvlášť, jak tyto bariéry odstranit nebo co zlepšit. V mnoha případech postačí například doplnit na web informace o přístupnosti, upřesnit informace o slevách pro držitele ZTP/P a jejich doprovod nebo zlepšit navigaci v místě. Další kapitolou jsou pak větší zásahy vyžadující stavební úpravy.

 

Tagy článku

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace