foto: www.hospitalin.cz/Ilustrace Jan Hovorka
Spor dvou skupin naší společnosti, rozdělené na vakciňáky a antivakciňáky, má občas bizarní podoby. Je čím se bavit v oblasti vertikální i horizontální. Nejde primárně o hranice, ale obrysy, které se přelévají a někde prolínají.
Povinné očkování je překvapivě často dramatizováno a řazeno do totalitních praktik. Někdy je člověku stydno, když čte, jaké názory a postoje, někdy prostě veřejně pronášené blbosti, čteme. Facebook dal nekompromisně možnost každému vyjádřit se i ztrapnit.
Zamyšleně musíme sledovat proces změny, kterou slibovala nová vláda i v ohledu boje s pandemií. Jsou tu nástroje, zákon, opatření typu nouzový stav. Nesou v sobě i další konsekvence, a průměrně inteligentní člověk to vše vnímá jako třeba řidičák, respektive pravidla dopravního provozu. Pokud svítí červená, je z důvodů havárie zastaven provoz na D1 či omezen průjezd centrem města, respektujeme to. A není třeba vždy omezení vyhlašovat cedulemi, sms zprávami či apmliónem - samozřejmě nejedeme v protisměru, nevytlačujeme kolegy řidiče a nedáváme jim najevo přesilu vybržďováním.
Přijali jsme určité zásady společenské smlouvy. Ta nám slouží k tomu, abychom se v procesu bytí (existence, práce, obživa atd.) navzájem neutloukli. Jedinou pomocí, kterou západní vědecká medicína nabízí, je očkování. Medicína je založená na důkazech, tak budeme věřit, že jich výzkumníci nasbírali dost, aby na sebe přijali odpovědnost indikovat ji lidem. Lidé by zase měli přijmout na sebe odpovědnost za šíření nebo nešíření virů, a tomu čelit s tím, že jedině tak lze předejít nezvladatelnému rozšíření pandemie se smrtícími následky pro desítky, možná stovky miliónů lidi. Delta, omikron, a třeba omega...? Písmen v abecedě je dost.
Nelze vyloučit, že nás čekají ještě další mutace a varianty. Každý je ohrožen, každý dostane návod, jak se bránit. A jak bránit druhé, tím, že nebudu šířit nákazu dál. Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Moje svoboda nakazit někoho a zapříčinit jeho smrt nekončí nikde. Přeloženo, chovejme se podle doporučení odborníků, i když někdy nesouhlasí oni mezi sebou. Jinou možnost, jak čelit pandemii, která tu prostě už je, nemáme.
Proto respektujme, co připraví a odůvodněně nařídí ministerstvo zdravotnictví, vláda, hygienické stanice. Pak si můžeme s panem ministrem říci, že to nějak dopadne. Ostatně už jeden jeho předchůdce se proslavil výrokem, že takové věci se prostě dějí.
A nějak to dopadne vždycky, to je fakt.
Text a ilustrace: JAN HOVORKA