Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc.
(emeritní přednosta, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol) je často zván k debatám a diskuzím o zdravotnictví. Málokdo jako on se dokáže přesně, objektivně a lidsky vyjádřit k tématu. Nejen sestry si jistě zapamatují (a ocení!) jeho slova.
"Profese zdravotní sestry (je jich u nás asi 120 000, ve FN Motol pracuje cca 1 900) je v podstatě široký pojem. Jsou-li různá nařízení Ministerstva zdravotnictví podepsána Bc., po kterém následuje ženské jméno, jde ve většině případů o zdravotní sestru. Zdravotní sestrou je i žena pracující od 8 do 16 hodin v ambulanci. Možná otázka směřuje k problematice sester pracujících v směnném nemocničním provozu. Právě s těmito posledními spolupracuji celou svou profesionální kariéru. V čem je tedy jejich práce výjimečná? Její výjimečnost není v tom, že pracují na směny, o svátcích a nedělích a že toto ovlivňuje jejich soukromý život. V směnném provozu přece pracují mnohé ženy například v dopravě, službách atd. Jedinečnost nevidím ani v tom, že v případě profesionálního pochybení mohou ohrozit zdraví či život pacienta, jak to zdůrazňují laici. K ohrožení zdraví a života může dojít v mnoha oborech lidské činnosti (výhybkářka na dráze, řidička tramvaje, jeřábnice či letecká dispečerka...), často i s horšími následky. Jedinečnost práce sester u lůžka vidím v tom, že jsou svědky lidského utrpení, které, ač si to neuvědomují, formou chronického stresu nechává často, zejména v některých medicínských disciplinách, stopy na jejich psychice. Vím například jak jipové sestry rády vyhledávaly pohovory s klinickou psycholožkou. Myslím, že neexistuje jiné zaměstnání, kde člověk vidí tolik dětí a mladých lidí odcházet z tohoto světa. Sestry jsou často vystaveny nevlídnému ba i sprostému chování pacientů a členů jejich rodin. Přesto musí zachovat klidnou mysl a být i k nim empatické. To nemusí ani výhybkářka, řidička či letecká dispečerka. Jsou to ony, na rozdíl od lékařů, které jsou s pacientem a jeho utrpením tváří v tvář celou svou pracovní dobu. Nelze nevidět ani jejich fyzické zatížení například při překládání těžkého nehybného pacienta z lůžka na lůžko či na vozík v době, kdy na poště nemá žena manipulovat s předmětem těžším než 20 kg! Tato jedinečnost práce nemocničních sester spolu s jejich špatným ohodnocením je příčinou toho, proč profese sestry přestává být atraktivní pro mladou generaci. První písemné zprávy o sestrách pocházejí z útulku na Týništi (Staroměstské náměstí) ze 13. století. Tam sestry pečovaly o nemocné hlavně tím, že je krmily a modlily se za ně. Ono nic jiného nebylo, nebyla zdravotnická dokumentace a nebyly akreditace. Jejich nevýhodou bylo, že neměly velký výběr povolání. Nebyly hypermarkety, kde by si vydělaly stejně a možná víc."
www.fnmotol.cz