V písecké nemocnici přibyla nová kategorie zaměstnance - canisterapeut - pes Karel. Nejedná se o poskytování služby přes jinou firmu, Karel je z vlastních řad.
Canisterapie je jedna z forem terapeutického využití kontaktu pacienta se zvířetem, v tomto případě se psem. Řadu let se pro své dobré výsledky začíná uplatňovat v nemocnicích, sociálních ústavech nebo v pobytových zařízeních pro seniory.
Pacienti oddělení následné péče a oddělení sociálních lůžek písecké nemocnice se od roku 2012 pravidelně setkávali s pejsky z Výcvikového canisterapeutického sdružení Hafík, z.s. Kvůli zvýšenému zájmu o tuto terapii a nedostatku vycvičených canisterapeutických týmů se ale v některých obdobích z této pravidelné akce stala akce občasná. Tím docházelo k výpadkům pravidelných a opravdu pomáhajících setkání klientů s terapeuty. Řešení nabídla a zrealizovala sama vrchní sestra těchto oddělení. Pořídila si štěňátko s cílem vycvičit ho k terapeutickým účelům. „Všechno to byla shoda náhod, na internetu jsem objevila úžasné plemeno Landseer a kontaktovala jsem chovatelku, která s pejsky canisterapii praktikuje. Karel byl poslední štěně, které si chtěla chovatelka nechat i kvůli handicapu, po úrazu mu chybí prst na zadní noze. Přeskočila ale jiskra a Karel skončil u nás,“ vzpomíná vrchní sestra ONP Mgr. Jana Mášková.
Pozitivní vliv kontaktu pacienta se zvířetem je prokázaný v mnoha směrech – psychosociálním, kognitivním nebo ve zlepšení a posílení motoriky. „Samozřejmě existují jedinci, kteří se psů bojí nebo mají alergii. Proto se pacientů nejdříve ptáme, jestli se chtějí s pejskem setkat a jestli si ho chtějí pohladit,“ říká Jana Mášková. Kontakt se psem pomáhá při depresích, nezájmu, sklíčenosti nebo při pocitu opuštěnosti, který je u seniorů častý. „Změna v chování pacientů je patrná na první pohled a od první chvíle kontaktu se psem. Pacienti se uvolní a začnou vzpomínat na svoje domácí miláčky,“ dodává Jana Mášková. Pacienti se těší na příjemné setkání, které je motivuje k aktivitě a dobré náladě. Pokud probíhá aktivizace se psem pravidelně, její účinek zesiluje. „Z písecké nemocnice je prostě pryč doba, kdy pacienti na tzv. LDNce dožívali na postelích pokojů bez výraznějších animací a aktivit.“ doplňuje Jiří Holan, ředitel nemocnice.
Přestože Karel se svou váhou 63 kg patří k mohutnějším jedincům, je velmi společenský, ochotný a komunikativní. Jeho maminka provádí canisterapii v Českých Budějovicích a už jeho praděda měl složené canisteraputické zkoušky. S výcvikem začal už jako štěně a denně cvičí 10-20 minut. Letos na jaře Karel absolvoval vstupní testy, které opravňují k výkonu canisterapie pod vedením zkušeného týmu. Po dvou letech této aktivity by měl jít na několikadenní závěrečné zkoušky. Na oddělení následné péče a sociální lůžka bude kromě pejsků ze sdružení Hafík docházet Karel jednou za 14 dní nebo podle potřeby. V případně jeho využití či při bazální stimulaci chodí Karel léčit také na jiná oddělení.
Zdroj: nemopisek.cz
