Plicní ambulance Nemocnice Pelhřimov má k dispozici nový přístroj Miniscreen, který umožňuje celonoční monitorování spánku pacienta v domácím prostředí a odhalení spánkové apnoe. „Sledujeme zejména dechový průtok, saturaci krve kyslíkem a zvukové fenomény, tedy chrápání. Cílem je především odpověď na otázku, zda se jedná o ronchopatii, chrápání bez dalších komplikací, nebo syndrom spánkové apnoe, případně určení její závažnosti,“ sdělila vedoucí lékařka pneumologie MUDr. Lucie Rejzková.
Běžné (habituální) chrápání je „kosmetickou“ záležitostí, která pouze jako zvukový fenomén obtěžuje buď samotného pacienta nebo jeho nejbližší okolí, ale neohrožuje jeho zdravotní stav. Naproti tomu chrápání provázející apnoické pauzy, tedy zástavu dýchání, je závažným příznakem provázejícím zúžení nebo obstrukci v horních dýchacích cestách. „ Dochází při něm k poklesu saturace hemoglobinu kyslíkem, tedy snížení podílu kyslíku v krevním řečišti, s jejími dalšími důsledky.,“ upřesnila lékařka.
U spánkového apnoického syndromu je obstrukce kompletní, dojde k uzávěru hltanu a vzduch přestane proudit do plic. Vzniká apnoická pauza, u které nemocný někdy déle než 10 sekund nedýchá. Nedostatkem kyslíku a přebytkem oxidu uhličitého, kterého se tělo u apnoické pauzy nezbavuje, se organizmus alarmuje, pacient se probere ze spánku, což si většinou ani neuvědomuje a hlasitě se nadechne. Zrychlí se mu dechová frekvence a stoupne tlak. Tento cyklus se může u pokročilejšího onemocnění opakovat i víc než desetkrát za hodinu. Následkem takto nekvalitního spánku a odpočinku se pacient budí ráno unaven, s pocitem nevyspání , s bolestí hlavy, suchostí v ústech a krku, špatnou náladou a, časem až depresívními stavy. Během dne se pak u něj vyskytuje únava, poruchy koncentrace, myšlení. Je snížená pracovní výkonnost, naopak zvýšené riziko úrazů nebo třeba dopravní nehodovosti. Poruchy mohou postupně vést také ke vzniku závažných, zejména kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou hypertenze, arytmie, angina pektoris, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a další.
Nový přístroj Miniscreen umožnuje odhalit závažné poruchy dýchání ve spánku. V naší ambulanci nabízíme pacientům možnost zapůjčení screeningového přístroje domů a následné vyhodnocení provedeného záznamu.
„Vzhledem k tomu, že je nutné vyloučit možnou překážku, která může způsobit zúžení nebo obstrukci v horních dýchacích cestách, každý pacient absolvuje nejdříve ORL vyšetření. Na základě toho, a všech dalších již proběhlých vyšetření, následně rozhodujeme o dalším diagnostickém a terapeutickém postupu,“ dodala MUDr. Rejzková.
Chirurgická léčba zahrnuje v indikovaných případech dle ORL nálezu většinou operace v oblasti měkkého patra, hltanu a v oblasti nosu. V případě konzervativní léčby se jedná o zabezpečení přísunu přetlaku vzduchu do horních dýchacích cest jako prevence jejich kolapsu za pomocí speciálního přístroje nazývaného CPAP (continous positive airway pressure), nebo BiPAP (bilevel positive airway pressure). Pacient obdrží „svůj“ přetlakový přístroj po schválení pojišťovnou, následně začíná samotná přetlaková léčba v domácím prostředí.
Vyšetření před schválením a samotné schválení probíhá ve specializované spánkové laboratoři.
