foto: www.zhkhk.cz/MUDr. Štěpán Opluštil
Mladý energický lékař Štěpán Opluštil byl mezi 14 finalistů soutěže Anděl mezi zdravotníky vybrán z 320 přihlášených lidí z celé republiky. Soutěž, která si klade za cíl zviditelnit zdravotnické profese a poděkovat těm, kteří svou práci dělají srdcem, vyvrcholí slavnostním finálovým večerem 24. srpna v Náchodě.
Mezi letošními soutěžícími jsou sestry a lékaři, ale také pečovatelé, stomatolog, laboranti, psycholog či pracovníci v sociálních službách.
Jak vnímáte svoji nominaci do soutěže?
Je to pro mě poděkování a pocta. Měl jsem radost, že jsem byl vedením nemocnice vybrán ze všech lidí, které v nemocnici potkávám a pak velmi překvapen, že si mě do finále vybrali i porotci soutěže. Vážím si toho!
Co od této soutěže očekáváte?
Rád bych tímto způsobem pomohl zviditelnit naše trutnovské gynekologicko-porodnické oddělení a dal o něm vědět veřejnosti, protože děláme opravdu dobré “řemeslo”, neb tamtamy jsou mocné, nikoliv však všemocné. Dnes může mít člověk nejlepší službu nebo produkt, ale pokud o něm lidé neví, není to nic platné. Proto bych rád přispěl k většímu povědomí o práci našeho oddělení. Troufám si tvrdit, že máme skvělý tým pod vynikajícím vedením pana primáře Kestřánka a poskytujeme skvělou péči.
Máte srovnání s jinými pracovišti?
Začínal jsem v jiné menší porodnici, kde mě “řemeslo” naučili výborně a viděl jsem pak i v Praze U Apolináře, že bych se nikde neztratil. Výhodou menších gynekologických oddělení je, že lékaři musí umět všechno. Říkám, že jsme takoví desetibojaři, zatímco na klinikách se lékaři více rozdělují na jednotlivé podobory a specializace. Je pak trochu paradox, že menší porodnice má potíže dostat akreditaci na vzdělávání lékařů kvůli nižšímu počtu porodů. Přitom lékaři zde mají přinejmenším stejně zkušeností, protože jich je na oddělení méně a mohou tedy mít více praxe a individuální přístup.
Jak dlouho pracujete v trutnovské porodnici?
Nastoupil jsem současně s panem primářem Kestřánkem v září 2021. Před změnou pracoviště jsem čekal, jestli se nezlepší situace na mém předchozím pracovišti a současně cítil, že se plíživě vkrádá vyhoření. Po zvážení všech okolností i možností jsem zvolil nástup do Trutnova, kde mi vyšli vstříc a z dnešního pohledu to bylo skvělé rozhodnutí. Myslím, že jsme z trutnovského gynekologicko-porodnického oddělení udělali nadstandartní pracoviště. Opět chodím do práce rád.
Co Vás v práci těší?
Naplňuje mně předávat zkušenosti všem, kteří mají zájem. Naše porodní asistentky se chtějí učit a rozvíjet, je radost je posouvat dál a sledovat jejich progres, stejně jako u mladších kolegů. Mě zase učí starší kolegové, pan primář je excelentní operatér v laparoskopii, hodně mě naučil a nechává mě se realizovat, a já zase rád předám mé skromné znalosti mladším kolegům a porodním asistentkám.
Dovolím si Vás zeptat jako muže i porodníka - jaká je podle Vás role otců v porodnici?
Otec u porodu je nejen u nás běžná věc, relativně nově jsme otcům umožnili i přítomnost u císařského řezu, kde umožňujeme po císařském řezu i standardní bonding. Z vlastní zkušenosti, kdy jsem rodil svou ženu císařským řezem, vím, že nejhůře snášela právě to odloučení od miminka.
Rodil jste vlastní ženu? Dokázal jste zůstat v klidu?
Bylo to psychicky náročné, ale ano. Rodil jsem obě své děti sám, a nejen tím jsem svým rodičům porodil polovinu vnoučat. Sice je takové nepsané pravidlo, že by se lékař neměl starat o člena rodiny, na druhou stranu to pro mě bylo nezapomenutelné. Zážitek a krásný pocit na celý život.
Jak se díváte na trend ambulantních porodů?
Jsem jejich příznivce, ambulantní porod je pro všechny výhodný. Jedná se o jakýsi kompromis mezi potenciálně rizikovým domácím porodem a standardním porodem s pobytem několik dní v porodnici. Pokud rodiče počítají s tím, že je to bude stát nějakou cestu navíc, mohou odjet relativně záhy po porodu domů, kde je jim všem určitě nejlépe. Pokud už jsou například doma starší děti, je to pro rodinu určitě výhoda. Teď se snažíme rozběhnout návštěvy porodních asistentek u pacientek doma, pak už to bude snad úplně ideální.
Co byste ženám, které přicházejí do porodnice, poradil?
Komunikovat. Říct, co si přejí, co si nepřejí, představu o porodu, pokud jsou to požadavky splnitelné. Některé například vyžadují častější kontroly, jiné naopak chtějí mít svůj klid a co nejméně rušivých vstupů. Je potřeba si to jen na začátku říct.
Děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho šťastných porodů, vydařených operací i úspěch ve finále soutěže.
www.zhkhk.cz / Lucie Chytilová