GLOSA TLESKÁME ZDRAVOTNÍKŮM? NE, DĚKUJI. Mně osobně všechno to tleskání a děkování zdravotníkům nepomáhá. Spíš mě to ještě více demotivuje a probouzí to ve mne velký vztek, pocity bezmoci a zoufalství. Teď si na nás najednou všichni vzpomněli? A tleskají? To snad nemůžete myslet vážně říkám si.
Pomohlo by nám víc, kdyby lidé slíbili, že zvolí toho, kdo dá zdravotnictví dohromady, kdo připraví a prosadí nutné reformy. Pomohlo by nám víc, kdyby se lidé nechali slyšet, že si za kvalitní zdravotnictví rádi zaplatí. Pomohlo by nám víc, kdyby lidé zůstali doma pokud nemají dušnost a horečky.
Chcete pomoct zdravotníkům? Fajn.
Přestaňte tleskat a začněte se zajímat v jakém stavu zdravotnictví doopravdy je, jaké má dlouhodobé problémy, co a jak by se mělo změnit. Přestaňte posílat srdíčka a začněte se chovat 100% zodpovědně. Přestaňte si mazat med kolem pusy, nalijte si čistého vína a přiznejte si konečně, že na nás celých 30 let z vysoka všichni kašlou.
A hlavně, až si vláda přijde pro nic netušícího medika, kterého chce poslat do první linie bez adekvátního tréninku a ochranných pomůcek, tak ho schovejte stejně jako ti statečnější schovávali kdysi ty, kteří měli být odesláni na práci do "pracovních táborů".
Tahle vláda nemá dle mého soudu daleko k vládě zločinecké.
Pokud se zeptáte mě, tak nejenom pan premiér a pan ministr zdravotnictví patří za mříže. Tohle není legrace a myslím to smrtelně vážně. Většina opozičních politiků se nicméně i přesto dál chová, jako by se vlastně nic moc nedělo.
Obávám se, že se prostě nikdy nedokážeme poučit. Pochopitelně pevně doufám, že se hluboce mýlím. Tohle všechno, co se zde za poslední měsíce stalo (resp. nestalo), si regulérně říká o druhou revoluci. #sorryjako