foto: Archiv redakce/MUDr. Šimon Reich
Pozn. red.: Začíná debata odborníků a jistě se přiostří. Uplynulý čas už dává dost dat k odborné disputaci. Doktor Šimon Reich se zaměřil na exaktní přehled. Nabízíme vám ho s odkazem na jeho další příspěvky.
• Zánět plic spojený s tzv. ARDS, který umí tento virus vyvolat, je potenciálně život ohrožující.
• Virus napadá v plicích alveolární buňky typu 2 díky jejich ACE2 receptoru.
• Přes plicní kapiláry se umí dostat do krevního oběhu, napadnout endotelové buňky dalších cév v těle.
• Z krve se umí virus dostat do dalších tkání jako jsou srdce, ledviny nebo mozek.
• Virus umí vyvolat tvorbu krevních sraženin, které mohou ucpat cévy a poškodit tak příslušné orgány.
• U části těžkých případů umí virus vyvolat přehnanou reakci imunitního systému, tzv. cytokinovou bouři.
KOLIK LIDÍ A JAK ONEMOCNÍ?
• Přibližně 80 % nakažených má buď mírné nebo žádné příznaky.
• Přibližně 15-20 % nakažených má zánět plic.
• Přibližně 4 % nakažených postihne těžký zánět plic (tzv. ARDS) a/nebo šok s multiorgánovým selháním.
• Přibližně 1 % nakažených na infekci zemře.
• Výše uvedená čísla se zřejmě mohou více nebo méně změnit dle převládající varianty viru (viz. prof. Flégr) stejně jako na základě celé řady dalších faktorů (např. zda je pro ona 4% dostupná nejmodernější zdravotní péče).
• Virus zabíjí na poškození plic, krevní sraženinu či sraženiny a nedostatek kyslíku ve tkáních.
CO ŘÍKAJÍ PITVY A PATOLOGOVÉ?
• U všech zemřelých na COVID-19 byl virus nalezen v plicní tkáni.
• V nosohltanu byl virus nalezen pouze u části zemřelých (potenciální důvod pro tzv. falešně negativní test).
• Část zemřelých měla virus v krevním oběhu, střevě, ledvinách, játrech, srdci, mozkomíšním moku a mozku.
• Koncentrace viru ve výše zmíněných tkáních byla u zemřelých vyšší než ta v krvi.
• Invaze výše zmíněných tkání však není významně spojena s úmrtím pacientů.
• Virus umí způsobit zánět sliznice hltanu (faryngitidu) a zřejmě také srdečního svalstva (myokarditidu).
JAK SE VIRUS ŠÍŘÍ A JAKÁ JSOU RIZIKA?
• Virus se šíří pomocí kapének a možná také pomocí tzv. aerosolu (definitivní důkaz zatím chybí).
• Rovněž je možné se nakazit kontaktem s materiálem, na kterém ulpěl sekret obsahující virus.
• Kapénky se mohou od člověka dostat až do vzdálenosti cca 3,7 metrů.
• Aerosol se může od člověka dostat až do vzdálenosti cca 8,2 metrů.
• Nakazit se lze i od člověka, který zatím nemá žádné symptomy. Možná se jedná o hlavní způsob přenosu.
• Rizika pro horší průběh jsou především: onemocnění srdce (ischemická choroba srdeční), onemocnění plic (chronická plicní obstrukční nemoc), vysoký krevní tlak, ateroskleróza tepen, cukrovka, obezita, (těžké) astma a kouření
KDY A JAK SE VIRUS PROJEVÍ?
• Průměr inkubační doby (tedy času od nákazy až po projev prvních příznaků) je 4-6 dní.
• Pokud se příznaky objeví, tak se tak stane do 14 dnů od času nákazy v 95 % případů.
• Nejčastějšími příznaky jsou: kašel, horečka a dušnost (pocit nedostatku vzduchu).
• Mezi další příznaky patří: bolest hlavy, svalů či břicha, průjem, vyrážka, kopřivka, ztráta čichu.
• Dále se nákaza může projevit rozmanitými neurologickými příznaky zřejmě na podkladě zánětu mozku (encefalitida).
• Uzavření cév mozku sraženinou (či sraženinami) se může projevit jako mrtvice.
• Děti jsou virem oproti dospělým jedincům nesrovnatelně méně ovlivněny a jejich mortalita se odhaduje na 0,08 %.
• U dětí mezi 4 a 9 lety se virus klinicky projeví přibližně v 0,7 % případů.
• U dětí mezi 10 a 14 lety se virus klinicky projeví přibližně v 0,9 % případů.
• Ve 42,5 % případů jsou příznaky velmi mírné, ve 39,6 % případů jsou středně závažné.
• Bylo hlášeno 200+ dětí s onemocněním podobným Kawasakiho chorobě v možné souvislosti s infekcí koronavirem.
• Příznaky těchto dětí byly rozmanité (od horečky přes poškození srdečního svalu až po šok).
• PCR vyšetření testuje přítomnost genetické informace, nikoliv viru jako takového.
• Senzitivita PCR vyšetření závisí na mnoha faktorech: typu odebraného vzorku, technice odběru vzorku, kvalitě odebraného vzorku, načasování testu a na kvalitě samotného testovacího zařízení.
• Pozitivita PCR testu automaticky neznamená, že jste nakažliví.
• Pozitivita PCR testu automaticky neznamená, že jste nemocní.
• Pozitivita PCR testu automaticky neznamená, že je virus v těle aktivní.
• Specificita PCR testu je velmi vysoká (malá šance falešně pozitivního testu u jiných nemocí).
• Drtivá většina vyléčených nemocných (tedy těch, kteří měli příznaky) mají dobrou protilátkovou imunitu.
• Dat o vytvoření imunity u bezpříznakových jedinců (asymptomatických) je málo, ale postupně jich přibývá a zatím to vypadá, že se protilátková imunita vytváří i u nich.
• Zatím s jistotou nevíme, jak často a jak dlouho protilátky zůstávají aktivní. Nevíme, zda vyšší hladiny protilátek propůjčují lepší ochranu či nikoliv.
• U příbuzného viru SARS-CoV-1 protilátky přetrvávají 1–2 roky, možná i déle, což nám dává naději.
• Rychlotesty protilátek dávají pouze výsledek ano/ne a neměří jejich hladinu (množství).
• Pozitivita sérologických testů automaticky neznamená, že jste infekční, ani že jste nemocní (IgG vs. IgM).
• Venku je pravděpodobnost nákazy podstatně menší než ve vnitřních prostorech.
• Dostatečné proudění a čištění vzduchu v uzavřených prostorech redukuje šanci přenosu.
• Odstup alespoň 1 metru od nakažených redukuje šanci přenosu. Větší odstup = významnější redukce.
• Efektivnost různých typů a designů roušek se dramaticky liší (šijte ideálně z několika vrstev bavlny a vyvářejte).
• Aby jakákoliv rouška fungovala, tak musí být na obličeji správně (těsně) upevněna.
• Nošení roušky „od rána do večera“ (zvlášť té doma ušité) může být kontraproduktivní a ne zrovna zdraví prospěšné.
• Stejně tak jsou však zásadní (ne-li zásadnější): klid, duševní pohoda a nízká hladina stresu.
• Jedno z míst s relativně vysokým rizikem nákazy jsou zdravotnická zařízení. Proto se snažte nenadužívat péči.
• Přesto, pokud máte závažné zdravotní obtíže, tak si nasaďte respirátor (nikoliv roušku) a za lékařem vyrazte.
• Důsledná hygiena rukou a nesahání si na obličej významně redukuje riziko přenosu infekce.
• Smysl dále má: pestrá strava, doplňky vitaminu D, absence kouření, omezení alkoholu a cvičení na čerstvém vzduchu.
• Rizikovým skupinám oproti roušce spíš pomůže respirátor (třídy N95 nebo lepší).
Výše uvedené nemusí být definitivní, ale pro většinu z vypsaného máme již relativně silné vědecké důkazy. Přesto je možné, že se některé skutečnosti ještě změní.
Pokud vám zde něco chybí nebo vidíte chybu, tak to prosím napište do komentářů a ideálně to doplňte o studii či jiný odborný a vysoce kvalitní materiál, který s tím souvisí.
Pokud nejste odborník (lékař, virolog, epidemiolog, infektolog, parazitolog, imunolog, patolog, psychiatr, psycholog, biolog, chemik apod.), tak se hodnocení studií či jiných odborných materiálu raději vyhněte.
Nečtěte články novinářů, které o podobných studiích či jiných odborných pracích pojednávají. Drtivá většina vědeckých publikací je balast a těch pár výjimek je zase velmi těžké správně pochopit, docenit, zhodnotit, natož pak interpretovat.
Děkuji za pozornost, dotazy, komentáře, připomínky. Pokud pro vás byly tyto informace přínosné, tak je prosím sdílejte.