Ministr odchází. Show must go on

Ministr odchází. Show must go on
foto: Archiv redakce/Koronavirus
21 / 09 / 2020

Za dobu vydávání našeho magazínu odchází šestý ministr zdravotnictví. Ve srovnání s předchůdci měl dnešní „padlý“ asi nejsložitější situaci. Míněno obecně, ve vztahu ke globálním událostem.

Pandemii řeší všechny státy a kontinenty. Brutální rozvoj komunikace umožnil a otevřel bezbřehý prostor nejen pro odbornou debatu a výměnu informací, ale taky pro tlachy. Zažíváme dosud nepoznané jevy nejen v medicíně, ale i právě v komunikaci. Pandemické přemnožení prázdných i jedovatých slov na nekonečném jevišti světa.

 

O to je těžší stanovit autoritu, která je oprávněna, nebo určena, sporné či nedostatečně prozkoumané postupy rozhodnout a zahájit. Režiséra. Odpovědnost na sebe nikdo nechce brát. Je snadné z publika hulákat, připomínat, že JÁ jsem tohle psal už zjara jako první (pro pár desítek lidí v bublině), a odkazovat na další a další zdroje, neb bez zdrojů, použitých místo autentických vlastních myšlenek, debaty není, že. Jiný názor hoden respektu ovšem taky není, jen maximálně banu nebo udání.

 

Ministr Adam Vojtěch situaci neustál. Dá se říci, že kolem něj v kritickém období se tu a tam náznak autority vynořil - leč zase zmizel, nebo byl přemístěn. Právě díky záplavě „lidových teorií“ se začali politici, a tedy i šéfové odborných sekcí, začali bát. Asi nejvíc sami o sebe. A jedno rozhodnutí vyvracelo druhé, titul trumfoval titul, kde tituly nestačily, nastupovaly odkazy do méně srozumitelných sfér a někde na konci někdy až zoufalé volání po selském rozumu…

 

Po desetiletí z veřejných peněz placené instituce, hlavně krajské hygienické stanice, které mají tato témata na starost, poněkud zkameněly. Přes jistě obdivuhodné úsilí většiny zaměstnanců v první linii se asi nezbavíme dojmu, že vedení KHS by mělo být blíže velitelům jednotek prvního sledu, s rozhodováním ve vlastní kompetenci, než štábním bafuňářům, posílajícím poštovní holuby se zprávou, že se nepřítel zřejmě blíží. 

 

Lze souhlasit s některými nedávnými názory, že není důležité, zda Vojtěch odstoupí nebo zůstane. I nadále však chybí ona autorita, chybí nezpochybnitelný odborný postoj, zbytečně se otevírá debata na témata, která prostě veřejné diskuzi nepřísluší, a dojmy či averze jsou předkládány jako argumenty. Přibývají fauly, urážky a dehonestace. Bída online světa se obnažuje.

 

Je to jednoduché - hrozí epidemie, onemocnění, jeho následky, ba úmrtí. Protiopatření zcela určitě velmi ovlivní ekonomiku, tedy i finanční situaci rodin, firem a jednotlivců. Přijměme, že bránit se nemůžeme sporem o to, kdo má větší argument nebo pocit, že mu rouška, či jiné nařízení, bere svobodu. Hoří-li dům, hasíme požár a chráníme okolí, domy, lesy a lidi. Svobodu uhořet má každý, svobodu zapříčinit, že uhoří soused, nemáme nikdo.

 

Věříme panu Vojtěchovi, že toho měl dost. Nevíme, nakolik se situace změní k lepšímu poté, co rezignoval. Máme za to, že voják z boje neutíká, otázka je samozřejmě, zda boj a oč tady probíhá. Svět kolem řeší totéž, my jsme na hranici, kdy ochranu zdraví a životů budeme přebírat v komunitách a lokalitách. Síla krajů se ukázala už na jaře, nyní to možná čeká obce a městské části. V centru Prahy se hodování na Karlově mostě ukázalo jako mírně buranské, na Uničovsku se při pár pozitivních testech hermeticky uzavřely obce a i jinam nastupovala armáda. Kdo určí, který netopýr je vinen?

 

Ministr byl televizní celebrita, ale i právník, ekonom a jistě měl schopné poradce. Možná mohli radit lépe a účinněji. Třeba by se také stali celebritami. Přijde jiný ansámbl a protagonista. Každopádně - show must go on.

 

Jan Hovorka

šéfredaktor a spoluvydavatel

 

 

Tagy článku