Jste čestnou držitelkou dřevěné medaile, ocenění, kterým Vysočina vyjadřuje uznání a respekt významným osobnostem. Co pro Vás tato cena znamená, a prozradíte, kde ji máte uloženou?

Je to ocenění, které pro mě znamená strašně moc. Ale především je to uznání týmové práce v paliativní péči nejenom mojí, ale i lidí kolem mě, protože paliativa není o jednotlivcích, ale o týmu. Je moc hezké, že i obyčejný člověk, který není žádná celebrita, dostane ocenění, které vyjadřuje, že si někdo váží jeho práce a nejsou to jenom jeho blízcí, ale i široké okolí. Cenu mám vystavenou doma v obývacím pokoji na čestném místě, na poličce mezi oceněními dětí a fotografiemi rodiny.

Jak dlouho se věnujete paliativní péči?

Paliativní péči se věnuji už patnáct let. První impuls přišel na vysoké škole, kde nám přednášel pan doktor Kabelka a poté pan doktor Sláma. Oni nám ukázali úplně jiný přístup k pacientovi, a že se péče v závěru života dá dělat jiným, lidským způsobem. Poté jsem v rámci povinných praxí byla v Rajhradě v kamenném hospicu, což byl druhý impuls. Viděla jsem péči, která vycházela z komunikace s pacientem a jeho rodinou, a uvědomila jsem si, jak je důležité umět dobře komunikovat a mít na pacienta potřebný čas. V hospicu nebyly žádné příkazy, zákazy, pacienti mohli například kouřit na pokoji, rodina mohla být s blízkým 24 hodin denně. Pacienty nikdo nenutil do jídla, pití. Líbilo se mi, že péče byla o člověku, přístupu a ne o režimu. Tam jsem zažila svůj první multidisciplinární tým, kde se sešli lékaři, sestřičky, pečovatelky, sociální pracovnice, duchovní a psycholog. Všichni mluvili vždy o jednom pacientovi a jeho rodině a ukázali svým pohledem, jak vše vnímají.

Celý rozhovor najdete ZDE:

//www.hospital-pe.cz/aktuality/mgrmarketa-fuchsovapro-paliativni-peci-jsou-hlavnimi-piliri-komunikace-zkusenosti-a-cit?fbclid=IwAR0BBoSrYbVOfiBmTMT7L2fX0doaBXNpPZzEHzC_ztNSvlHbMSeCqgFdRKU