V červnu tohoto roku by se měl změnový zákon o sociálně zdravotním pomezí, který bude výsledkem rok a půl dlouhého snažení meziresortní pracovní skupiny, dostat do vnějšího připomínkového řízení. Měl by dát jasná pravidla péči o seniory v případech, kdy jejich potřeby balancují na hranici mezi sociální a zdravotní péčí. Plné znění zákona ještě není k dispozici, ale už nyní vzbuzuje diskuze. Především není jasné, kolik zdravotně sociálních lůžek, která mají být pro tyto případy k dispozici, se má zavádět, kdo je bude financovat ani kdo je bude personálně zajišťovat.
Změnový zákon o sociálně zdravotním pomezí se dotkne jak zákona o zdravotnických službách, tak zákona o zdravotním pojištění a sociálních službách, a i proto se meziresortní pracovní skupina schází pravidelně již déle než rok, aby mohla předložit k vnějšímu připomínkování propracovanou první verzi tohoto zákona. Na některé nedostatky upozorňuje již nyní prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ing. Ladislav Friedrich: Integrace zdravotně sociální péče je nutná a pojišťovny ji podporují. U současného návrhu nám ale vadí, že zatím postrádá odpovědi na některé zcela zásadní otázky, především ohledně financování a personálního zajištění.
Zdravotní lůžka, tedy ta v léčebnách dlouhodobě nemocných, jsou hrazená ze zdravotního pojištění a sociální lůžka jsou spolufinancována pacienty a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Zdravotní lůžka jsou proto logicky nadužívána z finančních důvodů - pacient či jeho příbuzní se vždy snaží o péči hrazenou ze zdravotního pojištění, přestože lékařská péče v daném případě vůbec není potřebná. Cílem změnového zákona by proto mělo být jasné vymezení zdravotnických služeb, sjednocení a větší dostupnost poskytování dlouhodobé péče, a hlavně zvýšení efektivity využití zdrojů financování, jak vysvětluje Ing. Friedrich: Zdravotní pojišťovny přirozeně podporují integraci odůvodněných zdravotních a sociálních služeb. Musíme však z důvodu nárůstu finanční náročnosti také trvat i na sjednocení dosud zásadně odlišné finanční spoluúčasti pacientů u tohoto typu péče. Současně cítíme nutnost i zvýšení příjmů zdravotních pojišťoven, které by tyto nové výdaje pomohly kompenzovat.
Péče na nově vzniklých zdravotně sociálních lůžkách by zřejmě měla být hrazena fixní částkou za lůžkoden v rozumné výši, ať už se bude jednat o pobyt v LDN nebo v pobytovém sociálním zařízení. S tím jsou ovšem spojeny vyšší náklady v systému zdravotního pojištění, o kterých se novela zatím nezmiňuje. Není také jasný mechanismus transformace stávajících zdravotních lůžek na lůžka zdravotně sociální. Nemluvě o nejasnostech v personálním zabezpečení rozšířené zdravotně sociální péče.
Změnový zákon v nás vzbuzuje spíše rozporuplné pocity. Už jen fakt, že jsme byli přizváni k diskuzi až v závěrečné fázi přípravy, může poukazovat na to, že zdravotní pojišťovny byly při tvorbě novely až na posledním místě. Nyní se snažíme pohled plátců urychleně uplatnit, komentuje situaci prezident SZP.
Změnový zákon o zdravotně sociálním pomezí by měl dle všech předpokladů jít do vnějšího připomínkového řízení v červnu 2016, ideálně by měl poté jít do rukou vlády v září 2016 a vejít v platnost v polovině roku 2017.
Počty hospitalizovaných v léčebnách dlouhodobě nemocných 2013: 44 604 2012: 42 203 2011: 40 754 Zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2013, 2012, 2011 – Ministerstvo zdravotnictví Počty klientů pobytových sociálních služeb – domovy pro seniory 2013: 36 050 2012: 36 197 2011: 35 523 Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2013, 2012, 2011 – Ministerstvo práce a sociálních věcí |