Na význam dárcovství krve, které mnohdy rozhoduje o záchraně lidského života, upozorňuje od roku 2003 Světová zdravotnická organizace. Podle jejích statistik je celosvětově každý rok uskutečněno až devět milionů bezplatných dárcovských odběrů krve. Na transfuzní oddělení Krajské nemocnice Liberec v roce 2013 provedli 8 076 plných odběrů krve, 5 089 aferetických odběrů plazmy, dále 47 odběrů trombocytů afereticky a 27 odběrů erytrocytů afereticky.
Cílem Dne dárcovství krve je každoročně zvýšit povědomí o potřebě bezpečných krevních derivátů, což se liberecké transfuzní stanici díky celoroční osvětě daří. „V roce 2013 do našeho registru vstoupilo 518 prvodárců a ke konci roku 2013 jsme evidovali celkem 7 900 dárců krve,“ konstatovala primářka transfuzního oddělení Krajské nemocnice Liberec MUDr. Renata Procházková, Ph.D.
Motivací pro vstup do registru dárců jsou nejčastěji podle zkušeností pracovníků transfuzního oddělení buď rodinní příslušníci, kteří krev darují pravidelně, anebo ji naopak potřebovali, aby jim lékaři mohli zachránit život. Pro dárcovství se také velice často rozhodují studenti, případně jsou pro prvodárce vzorem jejich kolegové v práci. „Nejčastěji jsou to policisté, hasiči anebo zdravotníci,“ upřesnila staniční setra transfuzního oddělení Valerie Fojtová. Počet dárců v registru mnohdy nepříznivě ovlivňují mýty, které mezi veřejností kolují. „Lidé žijí často v domnění, že krev může darovat jen zcela zdravý jedinec, a proto se jít darovat vůbec neodváží. Přitom darovat krev mohou i osoby s některými dobře zaléčenými chorobami, jako jsou alergie, lehké astma, vysoký krevní tlak. Kritéria dárcovství se postupně mění a dříve odmítnutí zájemci pro např. prodělanou žloutenku A nebo mononukleózu dnes darovat mohou,“ vysvětlila lékařka transfuzního oddělení MUDr. Marie Sukovská.
Zároveň s tím upozornila, že krev odebíraná od dárců je polotovarem, který se dále zpracovává na jednotlivé transfuzní přípravky – erytrocytární neboli červené krvinky nezbytné pro přenos kyslíku tkáním, trombocytární čili krevní destičky potřebné v procesu srážení krve a plazmu, která je bohatá na různé bílkoviny účastnící se důležitých biologických procesů zajišťujících rovnováhu organismu, například srážení krve, imunitní pochody, udržení onkotického tlaku. „Plazma je buď využívána přímo k transfuzím, nebo je po zpracování farmaceutickou firmou přeměněna na tzv. krevní deriváty, to jsou jednotlivé bílkovinné frakce, někdy jejich směsi. Průměrně vychází na jednoho občana ČR spotřeba 4 krevních transfuzí a několik preparátů vyrobených z krve (krevních derivátů),“ upřesnila primářka MUDr. Renata Procházková, Ph.D.
Erytrocyty se zase používají při krevních ztrátách spojených s úrazy či operacemi především v traumatologii a v intenzivní medicíně a u pacientů, kde je jejich nedostatek způsoben nemocí, nejčastěji u hematologických a onkologických pacientů. Trombocyty jsou potřeba při jejich nedostatku nebo při jejich špatné funkci, nejčastěji u hematologických a onkologických pacientů, dále v traumatologii (úrazy, operace) a na anestezilogicko-resuscitačním oddělení. Plazmu zase lékaři nejčastěji používají při transfuzích v případě velkých krevních ztrát nebo poruchách krevního srážení. „Krevní deriváty používáme k doplnění konkrétní chybějící složky v plazmě. Například hemofilici dostávají přesně ten koagulační faktor, který jim chybí. Pacientům, kteří mají poruchu imunity tzv. imunodeficit nebo pacientům s těžkými infekcemi jsou aplikovány imunoglobuliny. Pacientům s rozsáhlými popáleninami nebo při těžkém jaterním či ledvinném onemocnění se podává albumin,“ uzavřela primářka transfuzního oddělení.
Zdroj: nemlib.cz
