foto: pirati.cz/Ing. arch. Vojtěch Franta, zastupitel KV kraje
Lázeňství Karlovarského kraje v etapě po karanténě? Ještě nevíme, jaká bude bilance lázeňského průmyslu, kde provozovatelé improvizují a hledají nové cesty a projekty. Magický západočeský trojúhelník pocítil novou situaci opravdu naplno.
Jsou centra odpočinku a léčebné péče v krizi, slepé uličce nebo na startu do nové etapy? Na naše otázky odpovídal Ing. arch. Vojtěch Franta, uvolněný člen zastupitelstva Karlovarského kraje pro oblast lázeňství a cestovního ruchu.
Prožíváme v mnoha ohledech mimořádnou sezónu. Pandemie změnila dlouho zažité parametry. Jak to pocítil Karlovarský kraj?
Jsme bytostně závislí na cestovním ruchu, tvoří cirka čtvrtinu hrubého domácího produktu kraje. Karlovarský kraj má ale další specifikum, což je převládající zahraniční klientela. Většina našich hostů byla skutečně ze zahraničí, což nás donutilo se velmi rychle přeorientovat na domácí klientelu. Hlavně velké hotely a lázeňské komplexy měly problém s přilákáním domácích hostů, ti měli tento typ ubytování spojený s něčím luxusním, drahým a nedostupným. Transformace na domácí klientelu se v čase musela nutně podařit, nicméně většina ubytovatelů bude řešit období mimo hlavní sezónu, kde se zřejmě bez externí pomoci neobejdou.
Pro Česko je kraj centrem lázeňské péče, léčby i turismu. Je současná situace katastrofou, nebo impulzem k novému rozvoji, modernizaci?
Tento impulz k novému rozvoji přichází nečekaně a musí se na něj reagovat ve velmi krátkém čase. Určité změny klientely, vnímání kraje, i zdrojových trhů máme obsaženy v našich strategických dokumentech jako jasný cíl. Na jednu stranu tedy vítám, že se nyní musíme zaměřit primárně na domácí klientelu, na druhou stranu byli zahraniční klienti lázní ti, kteří věřili v účinek lázeňských procedur a měli na lázně víc času, než prodloužený víkend. Existuje tedy obava z prosazování wellness služeb na úkor klasických lázeňských pobytů.
Zahraniční turisty vystřídali v první letní etapě domácí. Co zvláštního jim lázně nabídly?
Lázně musely opravdu improvizovat a snažit se o změnu image v několika měsících, kdy běžně může tato snaha trvat roky. Do lázní tak zavítala daleko mladší klientela, dokonce byly některé pobyty zaměřené na rodiny s dětmi, kdy pro děti byly připraveny animátoři a celodenní program. S tím byla samozřejmě spojena i zvýšená aktivita hostů, kterou jsme zaznamenali napříč regionem v turistických cílech. Toto byl zajisté pozitivní efekt, nicméně naplno se ukázala absence velkých veřejně přístupných lázní, či wellness centra.
Nebudou domácí klienti tak trochu druhá liga pro provozovatele, zvyklé na přece jen bohatší klientelu z ciziny?
Provozovatelé si svých hostů natolik váží, že by je nikdy druhou ligou nenazvali. Máte ale pravdu v tom, že český host má vysoké požadavky na kvalitu služeb a zároveň není ochoten za některé služby platit víc, než pokládá za normální. Neuvědomí si často, že provozování lázeňského místa i provozu je spojeno s množstvím vícenákladů, oproti řekněme běžnému hotelu, a zákonitě se to může odrazit na cenách služeb. Na druhou stranu jsou Češi ochotni platit za kvalitu, kterou ucítí ihned. To je vidět třeba na návštěvnosti grandhotelu Pupp, který vsadil na kvalitu, a domácí hosté to docenili.
O inovacích uvažují i významná lázeňská centra, tuším i Císařské v Karlových Varech, Kynžvart. Lázně jsou však založeny na určité tradici, dlouhém příběhu. Je dobré tuto konzervativní slupnu měnit?
Jistě je důležité na tradicích a původních přístupech stavět, ale bez inovací by naše lázeňství zaniklo. To si na kraji uvědomujeme, proto jsme navázali na výzkum, který skončil v roce 1991, a založili jsme první veřejnou výzkumnou instituci Karlovarského kraje – Institut lázeňství a balneologie, v.v.i. Ta má za úkol především obhajobu lázeňské léčby jako medicíny založené na vědeckých důkazech. Nechceme ale zapomenout na další důležité pilíře, jako je segment vzdělávání, certifikace lázeňských provozů a samotný rozvoj lázní, kde se dostávám k Vaší otázce. V našich lázeňských městech chybí veřejně přístupná lázeňská infrastruktura. Chceme docílit stavu, kdy lázně může zakusit i místní obyvatel nebo host, který není ubytovaný v lázních, případně i výletník s rodinou.
Umí lázně nabídnout kromě léčby i volnočasové balíčky programů, edukační pobyty, tématicky zaměřenou dovolenou?
Lázně jsou široký pojem – u nás v kraji jsou to hlavně lázně zaměřené na samoplátce a často hosty ze zahraničí, ve zbytku naší země převažují lázně zaměřené na českou klientelu a často právě křížkaře, tedy hosty, kteří přijíždějí do lázní na doporučení lékaře a velká část jejich pobytu je hrazena ze zdravotního pojištění. Tomu samozřejmě odpovídá i další nabídka aktivit v lázních. Teď je ale opravdu jiná doba a nejen lázně se snaží oslovit co nejširší záběr hostů. Můžete tak narazit třeba i na seznamovací aktivity „po procedurách“ v Lázních Jáchymov, na Coolonádu v Mariánských Lázních, kde se „animátorky“ postarají o děti unaveným rodičům, kteří uvítají chvilku pro sebe. Pro toho, kdo o pobytu v lázních uvažuje, doporučuji sledovat stránku jedemedolazni.cz, kde naše česká lázeňská města pravidelně aktualizují nabídku.
Jaká v této oblasti nabídka pro seniory - umí kraj zajistit péči o lidi ve vyšším věku?
Lázně byly poslední dobou opravdu spojeny s vnímáním, že jde hlavně o léčbu starších lidí. A průměrný věk našich hostů se v čase zvyšoval. Naší ambicí ale zůstává, že bychom lázně rádi zařadili do zdravotního systému jako nástroj prevence. Lékař by pak lázně „na křížek“ mohl předepsat i člověku v produktivním věku například po vzoru našich německých kolegů, kde Vás během lázeňského pobytu naučí mimo jiné správně sedět na židli a předcházet nemocem spojenými se sedavým zaměstnáním. Pojišťovny i zaměstnavatelé si správně spočítali, že pokud bude zaměstnanec zdravý co nejdelší část svého života, ve finále je to win-win varianta pro všechny. I toto vnímáme jako dlouhodobý cíl Institutu lázeňství a balneologie.
Co umíte převzít ze zahraničí, inspiroval jste se někde?
Náš západočeský lázeňský trojúhelník se v prestižní společnosti dalších osmi evropských lázeňských měst zapisuje na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. K potenciálnímu zápisu mělo dojít na zasedání Výboru světového dědictví již tento rok, jednání se ale z pochopitelných důvodů neuskutečnilo. Nicméně téměř desetiletá snaha o zápis Slavných lázní Evropy mezi jinými například Baden-Baden, Bath, Vichy či Spa, byla velmi inspirativní a ukázala nám jasné trendy, kam evropské lázeňství směřuje. Jednak jsme si uvědomili, že naše české lázně jsou čím dál větším unikátem, kdy naše lázeňská léčba je přímo vázaná na místní přírodní léčivé zdroje – minerální voda a plyny, bahno, rašelina, klima. Zároveň jsme ale viděli, že v zahraničí je kladen velký důraz na wellness a s tím spojený kvalitní marketing, kdy v obojím u nás pokulháváme. Ne všude je kladen důraz na striktní památkovou péči a s ní spojené úskalí ve stavebnictví. V anglickém Bathu, který je na seznamu UNESCO od roku 1987, tak vyrostly pětipatrové a architektonicky soudobé lázně v samotné jádrové zóně města, kdy by toto bylo v našich podmínkách bohužel nemyslitelné. V zahraničí jsou inspirativní i přístupy samotných měst, které podněcují různými pobídkami soukromý sektor k výstavbě například veřejně přístupných lázní, či wellness center s prvky lázeňství. V některých českých lázeňských městech brzy nebudou dostačovat rozpočty na základní investice, proto právě zapojení soukromých společností do PPP (Public-Private Partnership) projektů bude nutností.
Kromě Karlových Varů, Františkových lázní a dalších jsou, řekl bych samostatným klenotem, Mariánské Lázně. Čekají tam novinky na klienty?
Ta koronavirová záležitost sebou přinesla i některé změny. Do Mariánských Lázní zavítalo množství lidí, kteří by jinak snad vůbec nepřijeli. Těšily mě jejich reakce a úžas – často netuší, že Mariánky mohou být tak krásné, že CHKO Slavkovský les, který prochází městem je nedotčenou divočinou, kde nepotkáte živáčka, že je ve městě tolik gastronomických možností a dalších navazujících služeb. Pro mě je novinka, že město začíná kvůli jiné klientele opravdu ožívat. Doporučuji tedy výlet do lázní všem, protože to teprve teď stojí za to.
Zvažovali jste někde nabídku provozovat metody alternativy jako tradiční čínské, tibetské, japonské medicíny, pobyty s jógou, péči s využitím aromaterapie, bylinných koupelí s přísadou originálních směsí, cvičení jako taiči a podobně?
Ta nabídka už je samozřejmě doplněná o metody alternativ, které zmiňujete. Existovala po nich poptávka a trh zareagoval. Zároveň to ale bohužel oslabuje naše tradiční lázeňství, což je náš nepřenositelný unikát. Ájurvédské wellness centrum můžete otevřít kdekoliv na „zelené louce“, kdežto funkční lázeňské procedury, které mají prokazatelné účinky a mnohasetletou tradici, spojenou s naším regionem, máme jen tady. Měli bychom se snažit naše lázeňství důsledně chránit, rozvíjet a propagovat, protože je to opravdu naše národní rodinné stříbro.
Existují programy na podporu lázní, které můžete využít třeba z nabídky Ministerstva pro místní rozvoj?
Ministerstvo zvažovalo původně pomoc formou voucherů celému segmentu cestovního ruchu, který měl tříměsíční výpadek, nakonec se rozhodlo pro tuto pomoc jen českým lázním. Program COVID-lázně jsme v regionu samozřejmě uvítali, protože jsme lázeňským krajem. Pozitivum tohoto programu je, že Čechům přiblížil a nabídl naše lázně, později ale narazil na své administrativní překážky, proto je staženo 120 000 lázeňských voucherů, ale není jisté, jestli se je podaří do konce roku vůbec vyčerpat. Ideálem by bylo, kdyby k nám do lázní jezdili návštěvníci i bez voucherů.
Pomůže nějak nová myšlenka podpory v rámci programů EK?
Nově schválený evropský rozpočet počítá s podporou zelené transformace a odklonu od uhlí. Nás se týká obojí, jsme strukturálně postižený region, kde postupně dochází k útlumu těžby, a krom lázní máme unikátní životní prostředí CHKO Slavkovský les a Krušné hory. Právě lázeňství by mohlo sehrát klíčovou úlohu v přeměně regionu, jedná se o čistý průmysl založený na přírodních léčivých zdrojích a rozšíření lázeňské terapeutické krajiny vede ke snižování CO2. Lázeňství odpovídající současným požadavkům a trendům příznivě ovlivňuje životní styl a podněcuje bohaté kulturní vyžití, což se promítá do společenského klimatu regionu. Proto se budeme snažit být na myšlenky podpory EK solidně projektově připravení.
Ing. arch. Vojtěch Franta
Vojtěch Franta (1985) je zastupitel Karlovarského kraje. Má rád kulturu, architekturu a lidi, kteří dobrovolně vytváří hodnoty a starají se o své okolí. Ze své pozice se také snaží vytvářet kvalitní rozvojové dokumenty pro město, které jej budou rozvíjet na další dlouhá léta.
Karlovarský kraj je nejbližší západu, na našich platech a životní úrovni to ale vidno není. „Myslím, že se máme málo rádi, že nejsme hrdi na své domoviny, na svá města, představitele, že často chceme pryč. Já jsem chtěl zpátky a snažím se město natolik zatraktivnit, aby dokázalo přesvědčit k návratu i ostatní. A právě toto by mělo být cílem celého kraje.“
(Zdroj: www.pirati.cz)
Autor: Jan Hovorka
Foto: Archiv V.F.