HIPPOKRATOVA ARMÁDA

To si pusťte. Téma, které nás zahrnuje 24 hodin. Slova vděku a věty o obětování, nasazení a boji o život. Vypjaté debaty a hádky. Učené disputace mezi učenci, jedni učenější než druzí. Pak zase slzy, strach, smutek a nářek nad mrtvými. Často patos a fráze, prázdné floskule, politické žvásty, manipulace.

A potom něco, co se zastaví přesně před hranicí dojímavého kýče. Jen snad s nepatrným přešlapem na konci, ale co už. Slavná tvář, nejstarší mezi slavnými tvářemi, které se jen vteřinu mihly, taky podpoří. Barevný svetr vynikne, a hlavně, i když nejde o zastávku autobusu, všichni v tom kaleidoskopu vteřinových střípků čas na chvilku zastaví. 

Melodie překvapivě citlivé, krouží kolem šansonovitého vzedmutí citů, ale netřeba, musíme být střízliví. Proč nebýt ale střízliví v nádražní hale cestou do práce? U klavíru se zajímavou ozvěnou a dvěma do zpívání ponořenými a z něj hlavu vynořujícími chlápky? Jan Chramosta vám to vysvětlí, a Igor Orozovič, Vladimír Javorský, zahlédnete Petra Čtvrtníčka, Jiřího Lábuse... holky taky, prý jich je všech celkem asi čtyřicet. Provázejí putujícího před nimi… a trochu komiky, melodie pořád drží, nerozpadá se, patos už skoro, ale ne, prostě ne! Jen hezká skladba s obrazy a zpěvy… Dobrá práce.

A ty prachy... Na dobrou věc se to patří.

Hlavně zdraví, vojáci Hippokratovy armády. Tohle si tedy pusťte. 

//www.youtube.com/watch?v=hwiI3yhhTe4

 

JAN HOVORKA

A na vysvětlenou:

//www.facebook.com/jan.chramosta.56