foto: Archiv redakce/MUDr. Jiří Štefánek
Ještě několik slov k plánovanému očkování, protože pnutí ve společnosti je dosti velké. Dodávám, že moje názory nejsou (!) nějaké oficiální doporučené postupy. Doporučené postupy, ideálně stanovené Ministerstvem zdravotnictví, nepochybně vzniknou, než bude zahájeno očkování veřejnosti. Čekám na ně jako na smilování a těmi se budu řídit.
1. Ochrání vakcína i vaše okolí?
Já bych vám s klidným srdcem řekl, že s velkou pravděpodobností ano, ale řada lidí se teď chytla defenzivního vyjádření výrobce, že to není jisté. Ano, např. vakcína Pfizer to nemá potvrzené i když docela by mne zajímalo, jak se toto dá kromě vyhodnocení efektu plošného očkování spolehlivě stanovit. My ze zkušeností s vakcínami víme, že u nemocí s mezilidským přenosem funguje při vakcinaci velké části populace stádní imunita. Pokud naočkujete dost lidí, přestane se taková nemoc mezi lidmi zcela šířit a vakcína chrání nejen očkované, ale i jejich okolí. Kdyby byli očkovaní lidé ve velké míře stále přenašeči, podobné choroby by i při dobré proočkovanosti populace stále postihovaly většinu neočkovaných jedinců. To se ovšem neděje.
Zkráceně: Osobně očekávám nepříliš překvapivý efekt, že u většiny jedinců vakcína zabrání onemocnění a tito jedinci nebudou infekční, u menšího procenta proběhne choroba lehce a u některých nešťastníků (zejména lidí s výrazně oslabenou imunitou a některých chatrných seniorů) vakcína před chorobou neochrání vůbec, ale riziko přenosu na ně omezí proočkovanost ostatních. A ano, zatím na to u nových vakcín nemáme studii, i když reálné účinky relativně brzy uvidíme v Izraeli, pokud bude nadále očkovat stávajícím tempem. Na věci to zatím stejně nic významného nemění – pochyby o schopnosti vakcíny zabránit přenosu infekce rozhodně neznamenají odmítnutí vakcíny, ale dočasně vyšší ohleduplnost očkovaných lidí vůči lidem neočkovaným ve smyslu nošení roušek a respirátorů. Alespoň do doby než se podaří naočkovat rizikovou populaci.
Mimochodem ta zmiňovaná stádní imunita neplatí pro infekce, které nemají mezilidský přenos. Typickým příkladem je tetanus. Můžete být obklopeni samými vzorně naočkovanými lidmi, ale nejste-li očkováni a bakterie tetanu se vám dostane do nějaké rány, tak máte smůlu. Tetanus je v tomto ohledu velmi férové onemocnění a každý s ním jede sám za sebe. V tomhle vlaku se černí pasažéři nevezou.
2. Co když dostane vakcínu člověk s probíhajícím COVID-19?
Má-li příznaky, neměl by vakcínu dostat. Zřejmě by se nic tragického nestalo, ale akutní infekční onemocnění s příznaky je obecně kontraindikací očkování. Pokud by vakcínu dostal člověk s COVID-19 v inkubační době před rozvojem příznaků, tak by se také nemělo nic hrozného stát, ale vakcína by nezaúčinkovala dost rychle a nezabránila by rozvoji příznaků COVID-19.
V zásadě v těchto případech platí, že pokud dáte vakcínu už nakaženému člověku, tak jde o to, jestli se choroba rozvine rychleji, než se vytvoří imunita díky vakcíně. U COVID-19 by byla infekce nepochybně rychlejší, ale například u takové vztekliny je to naopak. Člověk kousnutý infekčním zvířetem třeba někam do nohy je sice nakažený, ale nebude mít výrazné příznaky, dokud virus nedoputuje do jeho mozku. Pak ten člověk na 100% zemře. Jenže pokud mu dáme vakcínu včas, tak ho vyléčíme, protože vzniklá imunita virus zničí ještě než virus zasáhne mozkovou tkáň.
3. Má smysl nabírat před vakcinací protilátky?
Z mého pohledu v tomto případě ne, protože by to bylo složité. Pokud by vakcín bylo velmi málo, byl by odběr protilátek vhodný k vyloučení vakcinace u lidí s dostatkem protilátek. Jenže lze předpokládat, že vakcín bude v době očkování veřejnosti k dispozici dostatek a v takovém případě je základem úspěchu jednoduchost. Představte si, že u stovek tisíc lidí po prodělaném COVID-19 začnete opakovaně nabírat protilátky a hodnotit, zda jsou dostatečné, a zda náhodou neklesají - chaos největší. A co se stane lidem, kterým píchneme vakcínu, i když mají protilátky? Nic se jim nestane, obvykle si tělo těch protilátek vytvoří víc a imunita proti dané chorobě se posílí. Říká se tomu booster efekt. Příkladem je pravidelné přeočkovávání proti tetanu u dospělých lidí po 15 letech. Také je tam možnost odebírat protilátky, ale běžně to neděláme.
4. Co když bude člověk naočkován příliš brzy po COVID-19?
Nemělo by se stát nic zvláštního. Váš imunitní systém se prostě znovu potká s antigenem viru SARS-CoV-2, tentokrát původem z vakcíny. Opět bych očekával tak maximálně booster efekt.
5. Co děti, těhotné a kojící?
Tyto skupiny se nejspíše očkovat nebudou. Ono když si nalijeme čistého vína, tak by se jim zřejmě vůbec nic nestalo, ale kolem těhotných, kojících a dětí se ve farmakologii chodí po špičkách a všichni se sichrují. To není kritika. Většina zdravotníků jistě zná Conterganovou aféru, takže opatrnost a zdravá pokora je na místě.
6. Co alergici?
Víte, řekl bych vám to takto – určitý problém jsou lidé s anamnézou těžké alergické reakce na nějakou látku (otoky celého těla, dušení a-nebo bezvědomí). Ono tedy... že jste měli těžkou alergickou reakci na penicilin neznamená, že budete mít alergickou reakci na vakcínu, stejně jako těžká alergická reakce na pomeranč neznamená, že dostanete alergickou reakci na hovězí stejk. Rozhodně bych ale nerad takového pacienta očkoval někde v ordinaci a měl bych lepší pocit z vakcinace v očkovacím centru. Říkejme tomu zdravá opatrnost.
7. Co lidé s oslabenou imunitou?
Mám teď na mysli skutečně vážné poruchy imunity a lidi na imunosupresi včetně lidí s autoimunitami. Všichni tito lidé by měli být sledováni v nějakém centru a tam by se měli domluvit. Celkově jim u vakcíny, která není živá (což vakcíny proti COVID nejsou) nic nehrozí, ale je vážné riziko, že jejich oslabená imunita si odolnost proti nemoci nevytvoří, tj. že očkování nebude fungovat dostatečně dobře. Podobný problém může být u řady seniorů. To je ostatně důvod, proč je dobré mít kromě rizikových seniorů naočkovanou i část mladší populace, zdravotníky a sociální pracovníky. Snižuje to riziko přenosu na naočkované rizikové pacienty, u nichž vakcína neměla dostatečný účinek.
8. Měla by být vakcinace podstatné části populace našim cílem?
Spíše bych to podal tak, že vakcinace podstatné části populace je pouhým prostředkem k dosažení cíle, tj. k návratu běžného života směrem k normálu. Úspěch, či neúspěch vakcinačního programu bude nakonec záviset právě na tom, jak se tohoto cíle podaří dosáhnout.
Pokud nebudete mít jasnou kontraindikaci očkování a zvažujete, jestli je pro vás bezpečné, vždycky vztahujte tyto úvahy k příslušné nemoci. Otázka je – je vakcína nebezpečnější než COVID-19? Je to dosti nepravděpodobné. Já rád zmiňuji příklad s USA. Když tam naočkovali 3 miliony lidí, tak po vakcinaci akutně nezemřel nikdo z nich. A to počítejte, že časem po vakcinaci někdo zákonitě zemře, protože akutní anafylaktický šok se objevit může. Na druhou stranu COVID-19 do stejné chvíle prokazatelně prodělalo asi 20 milionu Američanů a 350,000 zemřelo. Může vakcína způsobit nějaké dlouhodobé následky? Může. Ale když se ptáme na A, musíme se ptát i na B. Myslíte, že může dlouhodobé následky mít COVID-19? No, může. A myslíte, že vyšší riziko dlouhodobých následků je u něčeho, co poměrně krátce po vpravení do těla zabije 0 lidí ze 3 milionů, nebo u něčeho, co zabilo 350,000 lidí ze 30 milionů? Pro mne osobně je ta rovnice velice jednoduchá. Mimochodem, má plošná vakcinace alternativu? Jistě, mohli jste si ji zadarmo vyzkoušet od září až doteď. Jak se vám líbí?
Zdroj:
//www.facebook.com/Stefajir/