Vidím šikovné spoluobčany, kteří začali vyrábět a distribuovat ochranné pomůcky, masky a štíty, a dokonce i vyvíjet ventilátory, občany organizující pomoc seniorům, odborníky zadarmo nabízející psychoterapeutické služby, pracovníky Akademie věd vyrábějící dezinfekci a mnoho dalších. Náš stát, podobně jako většina ostatních, nebyl na pandemii tohoto rozsahu v úvodu připraven, ale přístup nás, běžných občanů, to za poslední týdny výrazně změnil. A tento zájem o ostatní a tato snaha pomáhat si, to je to, co si já představuji pod pojmem občanská společnost. Chcete-li vidět známky paniky, tak jsou to stovky lidí v Íránu s otravou metanolem, který pili ve snaze se ochránit před virem, občané téhož státu, kteří ze strachu vypálili nemocnici, nebo Ukrajinci útočící na autobusy přivážející jejich spoluobčany evakuované z Číny. Nic takového se u nás neděje. Ano, máme oprávněné obavy, ale nejedná se o žádnou hysterii, ani o paniku. Jsem na nás všechny moc hrdý, protože krize ukázala, že jsme jako Češi lepší, než si o sobě jinak myslíme. Pokud Ludvík XIV. prohlásil: „Stát jsem já“, my můžeme bez obav říci: „Stát jsme my".