foto: www.hospitalin.cz/Ilustration
Jakémukoli ministru zdravotnictví není a nebude co závidět. Léta relativní stability skončila. Zdravotnictví se stává z oázy bezpečí velmi problematickým pacientem, neuralgickým bodem chodu společnosti. Nemůže za to.
Doba se vymyká sama sobě. Pandemie zpochybnila monolit akademismu, vždy poslední, míněno nejvyšší autority. Otevřela dveře uvažování o nezbytnosti nových koncepcí, modelů, strategií. Klopotně zvládáme organizaci nouzového stavu, politické návrhy jsou na překážku, odborné těžko prosaditelné. Stojí proti nim jiné, také odborné.
Soudce, byť i jen arbiter elegantiarum, chybí. Autority se zpochybňují samy. Otevřený prostor komunikace, sociální sítě, rychlost zprostředkování dialogu, diskuze nebo projevu je pastí. Může ukázat, slušně řečeno, jak blízko je řečník možnosti omylu. Nebo blbec.
Přetížení: Nikdo na světě nepředpokládal, že pandemie bude mít takový rozsah. Je ale úkolem státní správy, zajistit chod, pracovní místa, provoz, náhradu i za unavené. Ber kde ber. Neradíme, nevíme to. Stát si ale platíme, aby to věděl, nebo aspoň hledal. Sedět nad zdroji, držbami, rozhodovacími pozicemi, strategickými plány a schvalováním smluv, to je dneska málo. A nebezpečné.
Napadení: Odborníci varují, jejich hlasy nikdo neposlouchá. Případy napadení IT systémů v benešovské a jedné z brněnských nemocnic jsou jen špičkou ledovce. Kradená data pacientů jsou dnes nejcennější komoditou, zkoušejí to i domácí polokriminální fušeři. Sofistikované útoky mají překvapivě snadné cesty, o ochranu by se měly nemocnice opravdu začít zajímat.
Kolaps: V rámusu kolem pandemie zanikají jiná nebezpečí. Mantra rozpočtu, že peníze vše vyřeší, už neplatí. Nejsou lidi - anekdotické rčení nabývá konkrétního významu. Kde vezmeme sestry, když odejdou, protože už nemůžou dál? Kde vezmeme pokory, aby vystřídali ty únavou padlé? Překážek zahraničním lékařům bylo nahromaděno dost. Projekt Ukrajina, odmítnutí nostrifikace titulů a zdravotnického vzdělání, komplikace v podobě šikanózních jazykových zkoušek, pomalý rozvoj univerzitního studia… Ano, teď to nevyřešíme. Ale měli jsme.
V pořadu Václava Moravce v ČT padlo mnoho slov. Příští ministr zdravotnictví Vlastimil Válek obhajuje kroky, které ještě ani neudělal. Víc zatím nemůže. Něco padne na vinu předchůdců, něco bude objektivní problém, něco bylo špatně vyhodnoceno, snad něco se i povede. Nabízí se úvaha, že nejpravdivější hodnocení pronesl prezident ČLK Milan Kubek v témže pořadu: Je hotovo. Čekají nás pekelné Vánoce.
Z jeho pozice je to vskutku předpověď stavu, který nechceme. Bůh tedy ochraňuj české zdravotnictví.
JAN HOVORKA