Chřipka: Neočkovaný zdravotník může být časovanou bombou

15 / 12 / 2016

V průběhu listopadu se celkem 49 zaměstnanců I. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nechalo očkovat proti chřipce. Nutno dodat, že ze své vlastní vůle. Česká legislativa totiž oproti jiným vyspělým zemím neukládá zdravotnickému personálu povinnost nechat se očkovat proti chřipce, byť očkování může značně snížit pravděpodobnost onemocnění.1 Zdravotníci stojí v první linii, jsou v neustálém kontaktu s nemocnými, a jsou tak vystaveni vysokému riziku nákazy. A naopak – zdravotník, který chřipkou sám onemocní, je rizikem pro pacienty, o něž pečuje.

Každý rok onemocní na celém světě chřipkou A nebo B okolo 5 % dospělých a 20 % dětí. V důsledku chřipky dochází na každých 10 milionů osob k hospitalizaci 7 000 - 16 000 osob a na její následky zemře jen v ČR 1500 - 2000 lidí.3 Nejefektivnější prevencí je očkování.4 Jeho pravidelná aplikace je také doporučovánaSvětovou zdravotnickou organizací (WHO), a to nejen rizikovým skupinám obyvatel (seniorům nad 65 let a chronicky nemocným), ale rovněž osobám, které s nimi v rámci své práce přicházejí do kontaktu. Jde o zdravotníky, ošetřovatele v ústavech sociální péče a veškerý personál, který poskytuje nemocným a nemohoucím lidem péči.

Chřipka je vysoce nakažlivé akutní virové onemocnění a neočkovaný zdravotník může pro osoby s oslabenou imunitou (například pacienti na rizikových pracovištích typu JIP a ARO) představovat velikou hrozbu.

Legislativní zajištění povinnosti očkování zdravotního personálu v ČR dosud není a tuto povinnost nemají ani jednotlivá zdravotnická zařízení ve svých požadavcích na personál.Očkování tedy probíhá na dobrovolné bázi a například v jedné z největších pražských nemocnic, Nemocnici Na Bulovce, je před sezónou očkována jen 1/3 zaměstnanců,“ říká MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. města Prahy.

Inspiraci v tomto směru může Česká republika čerpat například z USA, kde je od roku 2007 poskytování očkovací látky zdravotníkům zaměstnavatelem součástí akreditačního procesu zdravotnických zařízení.1 Očkování je nařízeno pro pracovníky JIP, ARO a některých dalších zdravotnických zařízení. Odmítnou-li se nechat očkovat, musí následně po celou sezónu používat ochrannou roušku nebo polomasku.7 V případě, že pracovník neakceptuje ani jedno z těchto dvou preventivních opatření, je propuštěn. V Kanadě je strategie ochrany proti chřipce více dobrovolná, ovšem dojde-li k epidemii a zdravotník je neočkovaný, nesmí pracovat a odchází na tzv. nucenou dovolenou.

Proočkovanost se v České republice pohybuje mezi 5 až 7 % populace, což zdaleka neodpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace (naočkovat 30 % populace a 75 % osob v rizikových skupinách).8 Benefity očkování jsou přitom prokazatelné. U zdravých dospělých v 70 – 90 % zabrání onemocnění, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace související s chřipkou o 30 – 70 % a riziko úmrtí dokonce až o 80 %.

 ockovani zdrav

 

Všeobecná sestra Iveta Hodysová očkuje proti chřipce sanitářku Kateřinu Suchánkovou z kliniky hematologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Foto: Martin Šandera