O povinném očkování zdravotního personálu proti chřipce se u nás zatím stále jen diskutuje. Chřipka přitom patří mezi vysoce nakažlivá akutní virová onemocnění a pro oslabený organismus (například na rizikových pracovištích typu JIP a ARO), může neočkovaný zdravotník představovat časovanou bombu. V řadě vyspělých zemí je očkování zdravotníků proti chřipce považováno za opatření důležité pro bezpečnost pacientů a na některých odděleních je dokonce povinné.Podle epidemiologů, kteří změny v českých zákonech prosazují, by měli být povinně očkováni minimálně pracovníci, kteří přicházejí do styku s imunologicky oslabenými pacienty.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje pravidelné očkování proti chřipce především rizikovým skupinám obyvatel a také osobám, které při svém pracovním výkonu s rizikovými skupinami do kontaktu přichází. Mezi ně patří nejen zdravotníci, ale i ošetřovatelé v ústavech sociální péče, včetně veškerého personálu, který poskytuje nemocným a seniorům péči. Pro pacienta v nemocnici, stejně jako pro seniory v domovech důchodců, je bránou infekce kontakt s personálem. A právě chřipkový virus, který se velmi snadno šíří a má inkubační dobu až několik dní, pro něj může představovat hrozbu.
„Především pro malé děti a starší osoby je chřipka velmi nebezpečná. U části pacientů může způsobit těžké zdravotní komplikace, v horším případě končící smrtí. Přestože je možné se proti chřipce preventivně očkovat, značná část Čechů se mu brání, podléhá mýtům nebo chřipku bagatelizuje. Očkování proti chřipce však smysl určitě má. Především zdravotníci by si měli uvědomit, že v případě onemocnění, ohrožují nejen sebe, ale také své pacienty“, říká MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Na chřipku, stejně jako na jiná virová onemocnění, neexistují žádné specifické léky. Léčba i prevence je založena na obranyschopnosti organismu a klidovém režimu.3 Pro oslabený organismus znamená chřipka větší riziko úmrtnosti i vyšší výskyt nepříjemných komplikací. Častý bývá zánět plic, postižení srdečního svalu nebo nervové tkáně. U lidí, jejichž obranný systém je již oslaben, mohou mít tyto stavy vážné následky. Mezi rizikové skupiny patří osoby starší 65 let, chronicky nemocní (kardiaci, diabetici, astmatici, lidé s chronickým onemocněním jater, ledvin apod.), lidé po odstranění sleziny a transplantaci krvetvorných buněk, lidé s jakoukoliv poruchou imunitního systému, s cystickou fibrózou nebo chronickou anémií, ale i těhotné ženy. Za rizikové jsou považováni i všichni pacienti umístění v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech důchodců.
Očkování proti chřipce je nejúčinnější preventivní opatření, které pomáhá každou chřipkovou sezónu snižovat počty nemocných i zemřelých. Ve všech věkových skupinách vede k prokazatelnému snížení výskytu onemocnění – u zdravých dospělých až v 78 % zabrání onemocnění, u dětí snižuje výskyt chřipky až o 91 %, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace o 34 % a riziko úmrtí až o 80 %. V České republice však není zdaleka využíváno v rozsahu, který by odpovídal doporučením Světové zdravotnické organizace. Proočkovanost se pohybuje mezi 5 až 7 % populace. I mezi zdravotnickým personálem je zatím stále dobrovolné, naproti tomu například ve Spojených státech je od roku 2007 poskytování očkovací látky zdravotníkům součástí akreditačního procesu zdravotnického zařízení.
„V Nemocnici na Bulovce každoročně proti chřipce očkujeme naše zaměstnance. Jde o očkování dobrovolné, ale značná část zaměstnanců tuto možnost využívá. Konkrétně na naší klinice se proočkovanost zdravotníků proti chřipce pohybuje kolem 20 %. Očkování nabízíme v našem očkovacím centru samozřejmě i pro širokou veřejnost“, dodává primářka Roháčová.
Aktuální vakcína proti chřipce je na trhu každoročně od září a stojí kolem tří set korun. Rizikové skupiny mají nárok na očkování zdarma, ostatním lidem na něj přispívají zdravotní pojišťovny. Ideální období pro vakcinaci je před předpokládaným nástupem chřipkové epidemie, tj. od září do poloviny prosince. Očkovat lze i v období sezónního výskytu chřipky, ale je třeba, aby se očkovaná zdravá osoba vyvarovala možného kontaktu s infekcí, a to minimálně po dobu 14 dní po očkování, což je doba potřebná k vytvoření dostatečné imunity v lidském těle.