Blíží se podzim a s ním neodmyslitelně jako každý rok i chřipková sezóna. Chřipkový virus si nevybírá – nakazit se může stejně tak malé dítě ve školce, dospělý v produktivním věku v práci, těhotná žena v MHD nebo senior v nákupním středisku. Lidé z rizikových skupin – hlavně ti s chronickými nemocemi a starší lidé jsou chřipkou ohroženi mnohem více. Nemoc pro ně může mít i fatální následky. Například pro diabetika, který má zároveň kardiovaskulární potíže, představuje chřipka až 240x vyšší riziko úmrtí, pro člověka, který bere léky na tlak a je silný kuřák, dokonce 435x vyšší riziko úmrtí.
Začátkem letošního roku potrápila téměř celou naši republiku chřipková epidemie, která trvala šest týdnů a vyžádala si několik desítek úmrtí. Máme s epidemií počítat i letos? A jak se na ni připravit?
Chřipka přestavuje nejčastější lidskou infekci a dlouhodobě zůstává nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním. Řada z nás si chřipku stále plete s běžným nachlazením. Chřipka však na rozdíl od běžných virových infekcí postihuje každý rok 10 % světové populace (v době pandemie dokonce 40-50 %) a zhruba 500 000 osob infekci každý rok podlehne. v ČR každoročně onemocní chřipkou statisíce obyvatel a v jejím důsledku zemře ročně přibližně 1 500 lidí, což je 2x více, než následkem dopravních nehod. Lék na chřipku v podstatě neexistuje, v případě onemocnění léčíme pouze symptomy (tlumíme bolest a horečku). Infekci ale můžeme účinně předcházet pomocí dostupného očkování.
Chřipkový virus je velmi nestabilní a průběžně mutuje. Ani za stovky let si proto lidstvo nedokázalo vytvořit byť i jen částečnou imunitu. Každá nová mutace je stejně nebezpečná jako ta předchozí a znovu onemocnět může i člověk, který „starou“ chřipku v předchozích letech prodělal.1,3 Kromě toho se velmi snadno šíří (kapénkovou infekcí) a v prostředí přežívá i několik dní - je možné se nakazit například při obyčejném podání ruky, z telefonního sluchátka, držadla v MHD, kliky, vypínače, hračky, bankovky apod. Výsledkem je, že se chřipka často šíří v epidemiích nebo dokonce v pandemiích (po větší mutaci chřipkového genu) a vybírá si vysokou daň na lidských životech.
Aby toho nebylo málo má chřipka tendenci ke komplikacím, většinou vážným. Mezi primární komplikace patří např. závažný chřipkový zánět plic, v jehož důsledku i při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů. Mezi další primární chřipkové komplikace patří myokarditida, encefalitida nebo meningitida.U starších osob je častou komplikací i sekundární (bakteriální) zánět plic, u dětí se zase často vyskytuje bolestivý zánět středního ucha nebo zánět vedlejších dutin nosních.
Ohroženi jsou hlavně senioři, děti a chronici
Závažný průběh onemocnění a vážné komplikace hrozí zejména seniorům nad 65 let, dětem a chronicky nemocným (zejména pacientům s onemocněním sleziny, srdce a cév, dýchacích cest či ledvin a také diabetikům). Nejčastěji se chřipkou nakazí děti v kolektivních zařízeních a pak šíří nákazu na dospělou populaci7 (zejména do seniorských skupin). Senioři, malé děti a chronicky nemocní proto tvoří tzv. rizikovou skupinu obyvatel, které je očkování důrazně doporučováno Ministerstvem zdravotnictví. Současná proočkovanost naší seniorské populace se odhaduje mezi 10-20 %, podle doporučení Světové zdravotnické organizace by ale měla být alespoň 75 %.
A existují i další skupiny obyvatel, kterým je očkování doporučeno. Jedná se zejména o těhotné ženy a osoby, které s rizikovými skupinami často přicházejí do styku (rodinní příslušníci, ošetřující personál - lékaři nebo pracovníci v sociálních zařízeních,6 příbuzní vážně nemocných pacientů a zaměstnanci pracující ve větších kolektivech). Právě jejich proočkovanost znamená ochranu pro nás všechny. A naopak, rozhodnete-li se pro očkování, chráníte tím nejen sebe, ale i svou rodinu a blízké. Hovoříme pak o tzv. kolektivní ochraně.
Očkování - prověřená prevence proti chřipce
Benefity vakcíny proti chřipce jsou dnes již jasně prokazatelné. Ve všech věkových skupinách vede naočkování k výraznému snížení výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení návštěv lékaře. U zdravých dospělých v 70–90 % zabrání onemocnění, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku až o 34 % a riziko úmrtí až o 80 %. Dále též snižuje výskyt zánětu středního ucha u dětí.7 V případě pravidelné vakcinace většího počtu obyvatel je dokonce možné, že bychom se už nikdy nemusely dočkat chřipkové pandemie.
Uvažujete-li o očkování proti chřipce, je nezbytné se rozhodnout včas. Chřipková sezóna začíná na podzim a postihuje Českou republiku nejčastěji ve dvou vlnách, první z nich na začátku prosince, druhá na přelomu ledna a února. Nové vakcíny pro danou sezónu jsou v České republice připraveny od září v počtu kolem 700 000 kusů. Tento počet je ale omezený a nenavyšuje se. Očkování je proto třeba si u svého praktického lékaře zajistit v dostatečném předstihu. Nejvhodnější doba k očkování je od září do listopadu, ještě před možným příchodem chřipkové epidemie, aby si tělo stihlo vytvořit protilátky. Očkovat lze i v prosinci, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana se dostavuje až 14 dní po první dávce a vakcína účinkuje půl roku.
V České republice se očkuje pouze vakcínami registrovanými a povolenými hlavním hygienikem, jejichž bezpečnost je zaručována způsobem výroby a prokázána řadou studií.4,7 Sezónní vakcína je i letos (stejně jako každý rok) aktualizována tak, aby obsahovala co nejpřesnější mutace chřipkového viru (nejčastěji je trivalentní = obsahuje tři různé typy chřipkového viru).5 Účinnost vakcíny závisí na antigenní podobnosti kmene viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Při výraznější změně viru nemusí úplně zabránit vzniku onemocnění, sníží však závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí. Očkování proti chřipce není nijak drahé. Vakcína i aplikace přijde na 300 - 400 korun, většina pojišťoven na něj přispívá a rizikové skupiny obyvatel mají očkování dokonce zdarma.