foto: Jan Hovorka/Zdravotníci příbývají
Nikdy nevíte, kdy se vám to hodí. Přivezou vás do špitálu, mezi lidi které neznáte a máte oprávněné podezření, že si vás zvlášť všímat nebudou. Mají své práce dost.
Chápou, že právě vy potřebujete nejvíc péče, přednostní přijetí, pana primáře osobně. Ale oni vás neznají. A vy jste nestihli zavolat kámošovi, jestli nemá někoho tam na tom oddělení, který by se o vás… jenže už jste nevěděl ani o sobě, ani kam vás vezou.
Jak tohle vyřešit?
Adoptujte si svého zdravotníka!
Každý z nás, očkovaný neočkovaný, může najít životně důležitý vztah. Vyberte si zdravotníka, kterého budete „mít“! V případě neonemocnění ho poskytnete potřebnému, v případě, že se ocitnete ve špitále, sdělíte jméno a pracoviště vašeho adoptovance. Zdravotníci drží spolu a budete něco jako příbuzný.
Databáze adoptovaných zdravotníků umožní ověření, není třeba. aby byla veřejná (GDPR přece!). Bude to něco jako zdravotnická dokumentace. Sestra se vás na přijmu zeptá: A vy jste čí? Jako adoptant, myslí tím. A vy řeknete třeba Milan Kubek, praktický lékař! Adoptoval jsem ho před dvěma lety a pravidelně podporuji! Sestra jukne do mobilu na portálek, koukne, že údaje sedí a jste její. A může být vaše taky, adoptovat můžete zdravotníků, kolik chcete. Dobrodinci nosí buchty, kafe a energetické nápoje. Je potřeba systém a zpětná vazba. Byly buchty, bude péče. Registrovaná adopce zdravotník je cesta k utužení vztahů, podpoře radosti ze setkání blízkých lidí a tedy radosti z práce. Možná i radosti z nemoci, když jste lidsky laskavě ošetřeni.
Napište nám, koho si chcete adoptovat! Sestavíme žebříček TOP Adopt a budeme pozorovat, jak přibývají zájemci o práci v nemocnici. Takové ocenění a reputaci žádný jiný obor nemá!
Pište své adoptované na redakce@hospitalin.cz a my už další zařídíme. Dozvíte se za malý poplatek jak je to potěšilo a kolik mají těch, kteří je navštíví, až budou sami potřebovat někam uložit, nějak ošetřit a těšit se na vaši návštěvu. Třeba na psychiatrii. I tam přibývají.
Pomozte zdravotníkům léčit adopcí!
Autor: JAN HOVORKA
