foto: Kresba: Jan Hovorka/Ilustrace
Zastupitelstvo Hlavního města Prahy řeší problém – hluk a hlukový smog. Jako fenomén se dostal již do politické kampaně některých politiků. Zvuková kulisa některých, arciže kulturních akcí, dělá ze zóny bydlení někdy opravdu peklo.
Je komické, když z centra Prahy mizí pouliční muzikanti, a muzikálovým, diskotékovým a takřka technoprodukcím nikdo nebrání. Obyvatelé zasažených městských částí nemají téměř žádné prostředky, jak zamezit jemně řečeno hlukovému smogu. Zpravidla bez varování se někde uspořádá veřejná akce pod širým nebem, a s klidným spánkem se můžou rozloučit. Decibely? V předpisech KHS najdete zajímavý detail – pokud není hlučná produkce v prostoru, uzavřeném stropem, nejedná se o hlučnou produkci. Decibely se prostě neměří. Že se zvuk šíří vertikálně, šikmo vzhůru do stran, a samozřejmě ozvěnami, je pro hygieniky nezajímavé. Hlukotvůrce splnil předpisy a užil si výjimek.
Bývalé ledárny v Braníku nejsou jediný příklad, kdy centrum hlavního města je proměněno v technoparty nebo nekonečný mejdan. Zejména památkové chráněná „modrá zóna“ si po pandemických opatřeních opět chystá špunty do uší. Kromě řevu opilců a třískání sklem se městem line ryčná muzika tuc-tuc-tuc. Nejen z barů a vináren! Z diskotékových lodí se rozléhá opravdu efektně – jako byste byli na palubě a pěkně podél břehů hned několika městských částí. Pozadu nezůstávají ani chráněné památky, například Anežský klášter. Mimořádné kulturní zařízení dokázalo v minulých letech pár letních měsíců pěkně otrávit noci rezidentům, ale i hostům v hotelech nebo pacientům v nemocnici Na Františku.
Stížnosti? Marné. Stěžovatel je vnímán jako barbar, který nechápe kulturní hodnoty. Deklarace ochrany před hlukem, ze strany vedení městské části, se omezuje na deklarace. Vlastní zásah proti původcům je nemožný. Vždycky se najde výmluva, že ten nemůže tomuhle tohle, protože tamten je od tamtoho… znáte to.
Takže proslulého saxofonistu, který na Staromáku léta bavil turisty i místní, vyženeme. Potulné baťůžkáře s kytarou omezíme, osamělou flétnistku možná pokutujeme. Náplavku necháme do půlnoci (okolní obyvatelé padli vyčerpáním nebo pod sedativy). Ale velkovýrobnu syntetického kraválu, dunící otravným tuc-tuc-tuc nad celým centrem města, necháme být, protože… protože provozovatel je kamarád? Protože přece si to zaplatil? Protože přece kultura? Protože přece soukromé podnikání?
Elegantně proplouvat a míjet řešení problémů je velmi vyvinutou vlastností některých politiků, řídících centrum hlavního města. Možná proto, že dokáží být hluší k těm, kterým ještě nedávno slibovali ráj v místě trvalého bydliště, neslyší noční kravál diskoték, jevištních a palubních reproduktorů nebo nočních staveb. Většina politiků taky ani v centru, dokonce ani ve městě ostatně nebydlí. Tak v komunálních volbách dejte hlas tomu, kdo vás skutečně vyslyší. Třeba v příštím období s hlukem opravdu pomůže. Nebo aspoň nebude dělat hluchého. Hluk je totiž taky zásadní problém pro vaše zdraví.
(Nedávný příklad nočního kraválu najdete na odkazu níž. Pro úplnost uvádíme, že práce začaly krátce před půlnocí a končily před pátou ráno. Vlastní odvoz rozloženého zařízení byl brilantní a trval cca 20 minut. Randál na noční šichtě být nemusel - tři dny předtím se na staveništi neobjevila ani noha.)
//www.youtube.com/shorts/1OFd9_asDiM
JAN HOVORKA
Kresba: Autor