Stav a podstav českým nemocnic vyvolává stále hlasitější kritiku, varovná upozornění a vize zkázy. Pomoc je však jednoduchá a řešení na dosah! A ještě budou zákonodárci originální a světoví.
Celoročně se zdravotnictví potýká především s nedostatkem personálu, lékařů i sester, byť se je stále snaží doplnit i větší nabídkou bratrů. Nedostatek, to je ale prostě nedostatek. Výkyvy ve výuce, běžná sociální fluktuace, nedostatek prostředků, omezené možnosti zaměstnávání cizinců ve zdravotnictví, a jistě bychom vyjmenovali řadu dalších příčin, proč se musíme bát. O naše zdravotnictví, které, jak známo, patří k nejkvalitnějším, a lidé v něm pracující jsou obětaví, kvalitní, vzdělaní, přetížení, unavení a ohrožení. Mělo by se s nimi, a s tím vším vůbec, něco dělat!
Ano.
Především to vzít za správný konec, v tomto případě opačný.
Kritická je doba dovolených a letních prázdnin. Ordinace se vylidní, naopak přibývají lidé obtížně nesystémoví a zbytečně složití. Potlučení cyklisté odjinud, turisté, kteří pomoc potřebují, ale chtějí svého lékaře a tedy převoz, cizinci, kteří neumí kváknout česky a nemají pojištění správného typu, školní tábory se střevní infekcí a další letní případy.
Tedy návrh:
Pacienti všech diagnóz budou povinni vzít si celkově pětitýdenní dovolenou. Mohou si ji rozdělit na dobu čerpání dovolené řádné, takže třeba na dva týdny do Beskyd dostanu paralelní tzv. pacientskou dovolenku. Ta neumožní stát se pacientem! Prostě musím dávat bacha, abych neonemocněl, nepotloukl se, nepopálil se u grilu či nespálil na slunci, nepřiutopil nebo nepřiotrávil alkoholem. A další nebezpečí si doplňte podle sebe.
Princip je v tom, že v době pacientské dovolené nemůžete být pacient. Ať se děje co se děje, běžné čerpání zdravotní péče bude na tuto dobu hibernizováno. Pojišťovna si ověří, zda jste se na cyklotúře po sklípkách neožral a nezranil v době pacientské dovolené, zlomená noha na lyžích se taky nedá antedatovat. Může to platit i na oblíbené ošetřování člena rodiny, pokud jedete na dovolenou, nesmíte dát dědečka s babičkou do špitálu s tím, že jim ňák divně bouchá srdce a za dva týdny si pro ně přijdete. Když už někam holt musíte a vyjedete, oživte si základní postupy první a následné pomoci a vezměte lékárničku. Nebo s sebou sousedku zdravotní sestru. Od nikoho jinak nic nečekejte. Máte prostě pacientskou dovolenou, zdravotnictví si od vás potřebuje odpočinout a basta!
Ano, něco se prostě může stát, za infekční onemocnění nebo nezaviněný problém nemůžete. Od toho tu máme ale přece staré dobré pomocníky: nadstandard, připojištění, komerční pojištění a třeba lidové léčebné a jinak alternativní metody. Když vás štípne včela, rozkousněte nezralou švestku a potřete místo dužinou, únavu odstraní šťovík, průjem řešte suchými rohlíky a hořkou čokoládou. Nebo vám poradí v lékaárně, stejně to tak děláte a doktorům neříkáte.
Nemocniční a ambulantní lékaři ve státních zařízeních se fakt zotaví, sestry užijí rodiny, ve špitálech se vymaluje a díky výhodně nakoupeným prostředkům třeba umyjí i trvale vytížené sály v méně přístupných prostorách.
Dobu pacientské dovolené budeme hlásit a registrovat u zdravotních pojišťoven. Tam si taky oddychnou. A zase něco ušetří.
No a my? My budeme pěkně dávat bacha, aby se nám něco nestalo, nechytli jsme chřipku nebo nebourali. Možná si tentokrát odpustíme i zájezd do Hurgády (hehe) nebo dovolenou v penzionku u rybníka. Budeme se pěkně pozorovat, hlídat a o sebe starat. O naše zdravíčko. Jen co dovolená, ta naše pacientská, skončí, můžeme si vzít neplacené volno v práci, které nepředpokládá pacientskou paralelní dovolenou, a vyrazit.
Na výlet a třeba i do nemocnice. Budou tam odpočatí a milí státání zdravotníci a uvidíte, jak se na vás těší!