Řešitelský tým z Centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze v čele s prof. MUDr. Renatou Cífkovou, CSc., obdržel dne 17. 12. 2015 Cenu ministra zdravotnictví za mimořádné výsledky ve zdravotnickém výzkumu a vývoji. Ocenění získal za projekt Sekundární prevence a prognóza nemocných po cévních mozkových příhodách (CMP).
„Cenu ministra zdravotnictví chápu jako ohodnocení práce celého našeho výzkumného týmu. Je potvrzením, že i relativně malé pracoviště může konkurovat velkým klinikám,“ uvedla prof. Cífková. „Právě kvalitní vědecká práce a její produktivita řadí naši fakultu nejen mezi „top ten“ vědecko-výzkumných institucí v České republice, ale i mezi celosvětově respektovaná pracoviště,“ doplnil děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Cílem projektu, který byl ukončen 31. 12. 2014, bylo zjistit výskyt základních rizikových faktorů u ischemických a krvácivých cévních mozkových příhod a analyzovat implementaci doporučení pro sekundární prevenci CMP v klinické praxi. Dalším cílem bylo zjistit přežívání pacientů po CMP a analyzovat faktory s tím související.
Tým zkoumal soubor 736 pacientů hospitalizovaných pro první ischemickou CMP – tito pacienti byli pozváni ke kontrolnímu vyšetření zhruba po 16 měsících od CMP. Výzkumníci v souboru zjistili velmi vysoký výskyt základních rizikových faktorů, zejména vysoký krevní tlak, vysoký obsah cholesterolu atd. Z výzkumu dále vyplynulo, že pacienti nedodržují režimová opatření (zákaz kouření, zásady zdravé životosprávy aj.) – zhruba třetina nemocných po ischemické CMP kouří. Zásadní problém představuje i obezita – a to zejména u žen (47 %), které mají současně i vysoký výskyt diabetu (32 %). Ze souboru pacientů zemřelo během 36 měsíců sledování 159 nemocných (22 %). Nejhorší prognózu měli lidé s kardioembolickou CMP.
„Naše výsledky jednoznačně ukazují, že péče o pacienty po CMP není ideální, většina z nich je pouze v péči praktických lékařů. Chybí specializovaná centra pro dlouhodobé sledování těchto vysoce rizikových nemocných, kde by byla uplatňována režimová doporučení i farmakoterapie,“ uvedla prof. Cífková. Dodala, že pouze malá část pacientů je začleněna do rehabilitačních programů a psychoterapie je téměř opomíjena.
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.
lf1.cuni.cz