Zcela aktuální pohled na léčbu poruch srdečního rytmu nabídlo XII. české a slovenské sympozium o arytmiích a kardiostimulaci, které se konalo koncem ledna v Českých Budějovicích. Kardiologové z Nemocnice Na Homolce (NNH) byli jedni z hlavních organizátorů tohoto setkání a podíleli se významnou měrou na velké části programu.
Na rozdíl od většiny jiných oborů, kde se velká část nejnovějších informací týká léků, v arytmologii do popředí vstupují především technologie. S rychlým vývojem v této oblasti lékaři z NNH drží krok a v řadě případů udávají jeho směr. „Přes všechnu složitost a komplikovanost nových metod ale nezapomínáme, jak důležitá je srozumitelná a „lidská“ komunikace mezi námi a našimi pacienty,“ říká profesor MUDr. Petr Neužil, CSc., primář Kardiologického oddělení NNH.
Ty nejzávažnější arytmie, jako je fibrilace komor, nemocné přímo ohrožují na životě. Pokud se pacientovi nedostane odborné pomoci během několika málo minut, umírá. Tomu lze zabránit tím, že se určité skupině rizikových nemocných implantuje defibrilátor - malý přístroj, který sleduje srdeční rytmus a pokud detekuje arytmii, přeruší ji výbojem. Česká republika v dostupnosti této léčby patří do evropské špičky - nejvíce těchto přístrojů se implantuje na Homolce. Konference byla příležitostí k připomenutí důležitého výročí - první český pacient defibrilátor dostal před třiceti lety v pražském IKEM. Tehdy přístroj vážil více než čtvrt kilogramu a tak musel být umístěn na břicho, pod žebra. Pak se postupně implantáty zmenšovaly. Díky tomu se dnes zavádějí do podkoží na hrudníku - poprvé v Česku to takto provedli v roce 1994 právě kardiologové v NNH. Jednou z posledních inovací je kompletně podkožní defibrilační systém, který se pod kůži umisťuje celý, na rozdíl od ostatních metod se žádná jeho část nemusí do těla dostat přístupem přes cévu. Nemocnice Na Homolce byla jedním z vůbec prvních pracovišť, která tento přístroj pacientům nabídla. Na budějovickém kongresu kardiologové z Homolky své kolegy seznámili se svými dosavadními zkušenostmi s takovou léčbou - vyplývá z nich, že výskyt komplikací je ve srovnání s ostatními defibrilátory relativně nízký. Jedna z prezentací se týkala pozitivního zjištění, že i nemocní s tímto přístrojem mohou za určitých okolností absolvovat vyšetření magnetickou rezonancí.
Již více než padesát let se nemocným implantují kardiostimulátory. I tady se původní přístroje o velikosti puku s dnešními možnostmi nedají srovnat. Přesto ani tato léčba není bez komplikací - jejich příčina většinou není ve vlastním přístroji, ale v elektrodách. Pokud se problémy vyskytnou, odstranění elektrod může být poměrně komplikované. Na kongresu lékaři z NNH hovořili o tom, jak při takovém výkonu kombinovat různé metody. Zatím poslední inovací je stimulátor, který problémy s elektrodami eliminuje. Nová technologie je označována jako Leadless Cardiac Pacemaker (LCP). Jde o váleček o něco menší než mikrotužková baterie, který se prostřednictvím katetru umístí do pravého srdečního hrotu – a to je v podstatě všechno, vše se obejde bez dalších řezů, bez drátů. Pro pacienta je pak jistě důležitý i kosmetický efekt. V NNH tuto technologii použili poprvé na světě v loňském roce. Nyní, už s určitým odstupem se zdá, že slova o revoluci v kardiostimulaci nemusejí být nadnesená. Na Homolce takto ošetřili již přes 30 pacientů. Vše nasvědčuje tomu, že systém funguje, jak se předpokládalo, anebo ještě lépe.
Nejčastější arytmií je pak fibrilace síní - ta nemusí nemocného nijak obtěžovat, je však nebezpečná v tom, že výrazně zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. V některých případech lékaři doporučují provést tzv. ablaci - zákrok, při kterém se zdroje arytmie v srdci „spálí“ zacílenou energii. I tady kardiologické oddělení NNH využívají ty nejmodernější metody - například katetr, který umožňuje tzv. kryoablaci, tedy zničení ložiska přesným zamrazením tkáně.
Česká republika patří v oblasti léčby arytmií k nejrozvinutějším zemím světa. „I když se v Nemocnici Na Homolce provádějí některé ojedinělé a prioritní výkony, našim hlavním cílem je trvalé zlepšování všech metod, které jsou pacientům k dispozici, aby byly prováděny s vysokou úspěšností a minimem komplikací,“ říká prof. Neužil.
Zdroj: homolka.cz