Fakultní nemocnice Olomouc má špičkové vybavení pro péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami. V letošním roce totiž nakoupila přístrojovou techniku za 70 milionů korun na kliniky a oddělení, na nichž se léčí právě pacienti postižení mozkovou mrtvicí. Podařilo se jí to díky projektu „Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního cerebrovaskulárního centra FN Olomouc“, který byl částečně financován Evropským fondem pro regionální rozvoj a částečně z vlastního rozpočtu nemocnice. Vybavení pomůže zvýšit kvalitu poskytované péče a zlepšit vyhlídky pacientů s tímto závažným onemocněním.
„Cévní mozkové příhody představují nesporně celospolečenský problém, a to nejen v České republice. Po kardiovaskulárních onemocněních jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí a nemocnosti ve vyspělých zemích. Naše nemocnice je součástí sítě deseti komplexních cerebrovaskulárních center pokrývajících území celé České republiky. Jsme rádi, že se nám letos podařilo dokončit projekt, díky kterému můžeme našim pacientům nabídnout opět vyšší kvalitu péče,“ uvedl doc. MUDr. Roman Havlík, Ph.D., ředitel FN Olomouc.
V olomouckém centru jsou do péče o pacienty po mozkové mrtvici zapojeny Neurologická, Neurochirurgická a Radiologická klinika a také Oddělení rehabilitace. Na péči se samozřejmě podílí rovněž Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc, kam jsou pacienti s mrtvicí záchrankou přiváženi. „Je skvělé, že máme heliport na střeše chirurgického komplexu, často se totiž k přepravě těchto pacientů používá vrtulník, protože jsou přiváženi i z více než stokilometrové vzdálenosti. Na heliport navazuje urgentní příjem a celý diagnostický komplement. Všechno potřebujeme mít po ruce, časový faktor totiž hraje klíčovou roli. Máme-li poskytnout správnou a tu nejúčinnější léčbu, musí se tak stát do čtyř hodin od prvních příznaků postižení cévní mozkovou příhodou,“ vysvětluje doc. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař centra.
V Olomouckém kraji celý systém funguje tak, že jakmile zdravotnická záchranná služba dorazí k pacientovi a zjistí, že by mohl být postižený cévní mozkovou příhodou, volá ihned ke konzultaci lékařům do cerebrovaskulárního centra ve FN Olomouc. „Nahlásí nám, o jakého pacienta jde, jaké bere léky, co se mu stalo, jaké jsou příznaky, a podle těchto údajů se potom rozhodujeme o dalším postupu. Spolupráce se záchrankou v terénu je v tomto ohledu klíčová a funguje velmi dobře,“ říká docent Šaňák. Zatímco pacient putuje záchranářským vrtulníkem nebo sanitkou do nemocnice, tam už je nachystaný celý multioborový tým, aby nedošlo k jakémukoliv zdržení. „Pokud u nás potvrdíme diagnózu, přistoupíme k léčbě trombolýzou, kdy se krevní sraženina rozpouští pomocí léku podaného do žíly nemocného a v některých vhodných případech pomocí katetru až přesně do místa krevní sraženiny,“ popisuje vedoucí centra.
Ve specifických případech se také může použít specializovaná a velmi účinná léčba označovaná jako mechanická trombektomie. Lékaři při ní jediným vpichem přes stehenní tepnu zavedou speciální systém do sebe zasunutých katétrů (vodičů), který protáhnou cévním řečištěm až do místa uzávěru mozkové tepny. „V místě uzávěru se z koncového katétru vysune a rozvine stent, tedy zjednodušeně řečeno drátěný košíček, do kterého se zachytí krevní sraženina. Zachycená sraženina se následně stáhne do katétru a vytáhne se ven, čímž se ucpaná céva okamžitě uvolní a zásobení krví se obnoví. Vše se provádí pod rentgenovou kontrolou s pomocí angiolinky," vysvětluje prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D., primář Radiologické kliniky FN Olomouc.
Cévní mozková příhoda se ale může projevit také krvácením do mozku nebo do mozkových obalů. Takzvaný intracerebrální hematom tvořící 10 -20 % všech mozkových příhod, a nebo v 5% všech iktů jde o protržení výdutě na velké mozkové tepně. „Hematom nejčastěji komplikuje základní onemocnění vysokým krevním tlakem. Pokud provedeme včas neurochirurgický výkon, zabráníme dalšímu poškození mozku a zlepšíme tak vyhlídky nemocného. V případě protržení výdutě je co nejrychlejší vyloučení této části tepny z oběhu zásadní pro další život nemocného. Děje se tak buď přímo při neurochirurgickém výkonu nebo cévní cestou nepřímo pří výkonu prováděném neuroradiologem. V kompetenci neurochirurga je i zásah na přívodných mozkových tepnách v oblasti krku a další výkony v oblasti mozkových tepen, podílíme se také významně na léčbě komplikací po trombolýze,“ popisuje doc. MUDr. Miroslav Vaverka, CSc., přednosta Neurochirurgické kliniky FN Olomouc.
V souvislosti s cévní mozkovou příhodou nebo na její následky zemře až 30 % lidí, které toto onemocnění postihne. Víc než polovina nemocných má významný funkční handicap. „Čím dál častěji jsou mezi pacienty postiženými tímto onemocněním lidé v produktivním věku. Souvisí to se špatným životním stylem, rizikovým faktorem je kouření, stres. Není neobvyklé, že se tak mrtvice objeví u lidí kolem třiceti nebo pětatřiceti let. Pro společnost je samozřejmě velmi důležité, aby se zejména mladé lidi v produktivním věku dařilo vracet zpět k normálnímu životu,“ podotýká docent Šaňák.
Velká část prostředků, které nemocnice v rámci projektu do svého centra investovala, pomohla dovybavit pracoviště intenzivní péče neurologické kliniky, kde je hospitalizována většina pacientů po mozkové příhodě. Pořízeny byly nové monitory životních funkcí, přístroje pro umělou plicní ventilaci, infuzní pumpy, nová moderní lůžka, technika pro měření tkáňové saturace kyslíkem, přístroj pro mírnou hypotermii a nové ultrazvukové přístroje. „Díky provedeným stavebním a organizačním změnám včetně přesunu některých lůžek v rámci kliniky máme na iktové jednotce namísto pěti původních nyní třináct intenzivních lůžek. Můžeme tak zajistit péči většímu počtu pacientů z Olomouckého kraje i přilehlých částí kraje Zlínského, Moravskoslezského a Pardubického. Určitě jsme se posunuli také v kvalitě péče, máme nové výkonnější a přesnější přístroje, které nám pomohou zlepšit vyhlídky pacientů v léčbě,“ popisuje prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., přednosta Neurologické kliniky.
Neurochirurgická klinika získala díky projektu nové přístroje pro umělou plicní ventilaci, mikrochirurgické instrumentárium, operační mikroskop, anesteziologický a také elektrokoagulační přístroj. Radiologická klinika byla v rámci projektu dovybavena novou angiolinkou a také C-ramenem, rehabilitační oddělení získalo například vertikalizační systém, systém pro kognitivní trénink, motodlahy a další vybavení. „Jsme úspěšní u více než poloviny pacientů, kteří k nám přijdou rehabilitovat po cévní mozkové příhodě. Naše oddělení pak opouštějí ve velmi dobrém stavu a zhruba desetina z nich se prakticky ihned vrací ke své profesi,“ vypočítává MUDr. Alois Krobot, Ph.D., primář Oddělení rehabilitace FN Olomouc.
Celkový rozpočet projektu činí 72,5 milionů korun, spolufinancuje jej Evropská unie prostřednictvím Integrovaného operačního programu z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Náklady projektu jsou hrazeny z 85% z příspěvku Evropské unie a z 15% z rozpočtu FN Olomouc.
Zdroj: fnol.cz