Návrh senátorům: Pomozte zdravotnictví. Jeďte se podívat do nemocnic ve světě. Nejen Čína rozvíjí tradiční medicínu a alternativy

Návrh senátorům: Pomozte zdravotnictví. Jeďte se podívat do nemocnic ve světě. Nejen Čína rozvíjí tradiční medicínu a alternativy
18 / 02 / 2018

Senátoři navrhli zrušit  nedávno schválenou novelu zákona 96/2006Sb., která zaváděla do zdravotnictví dvě nové pozice - Terapeut TCM a Specialista TCM. I v zákoně jsou pozice vedeny jako nelékařské, spadaly by zřejmě do sféry profesí, které doplňují práci lékařů a sester. Zarážející je averze vedení lékařské obce vůči Tradiční čínské medicíně vůbec. Trapné politrucké argumenty, zjevná neinformovanost, mediální polopolitické fráze. Připomíná to nejvíc ze všeho kdysi neblaze známé kampaně typu Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás! Jen o padesát let později. Časy se, holt v některých hlavách, nemění.

 

Co je na argumentacích zamítačů implementace TCM do systému zdravotnictví snad nejpodivnější, to je poukazování na ztrátu veřejných financí ve prospěch studentů, později praktiků TCM. Prý by chyběly nemocným dětem a při léčbě vzácných onemocnění. Těžko bychom našli větší argumentační faul, a ze strany senátorů obzválšť záludný. Jedním z nejefektivnějších důvodů užívání TCM je nízká finanční náročnost pro provoz nemocnic a zdravotnických zařízení, případně sociálních a komunitních center. Možnosti prevence, samoléčby, dochozí péče a řada jiných jsou ve srovnání s plýtvavým systémem tak výrazné, že bychom se možná měli začít fakt zamýšlet. 

 

Co tím senátoři vlastně myslí. Uživatelé TCM jsou totiž samoplátci. Úhrada péče jde z jejich kapsy, a sice doktorům, kteří TCM ovládají, a terapeutům za úkony, které mají vyšší terapeutickou hodnotu, než třeba základní rehabilitační, a mohou konkrétní léčebný postup konkrétní diagnózy velmi podpořit. Statisíce pacientů, jejichž stav se prostě zlepšil a oni neožebračili děti z onkologie, to dosvědčují. Je to tedy nemalý přínos, zdroj prostředků pro zdravotní péči.

 

Terčem útoků byl také donedávna projekt kliniky TCM ve FN Hradec Králové. Inkvizitorské pohoršování nad poskvrněním běloplášťové čistoty ctihodného přímo řízeného ústavu! Tomu nezabránil ani několikerý ministerský souhlas, vládní podpisy, mezivládní dohody či 300 000 000 CZK, které vláda ČLR skrze soukromého donátora (jinak to díky právním předpisům obou států nešlo) věnovala. Po klinice je asi veta, běží tu zatím nesmírně úspěšná ambulance. Čínský lékař tu dostává mzdu, jejíž polovina je hrazena českou stranou. Tipneme si, že celá mzda zdaleka nedosahuje výše platů senátorů.  Ambulance ošetří cca 2000 pacientů ročně, a musí požádat 20 000 žadatelů, aby se postavili do fronty. V Senátu se jedná!

 

Téma TCM a nemocnice, nebo přesněji - vyšší kvalita a více oblastí navazující zdravotní péče, je velmi široké a určitě by měla začít probíhat regulérní debata. Nejen mezi skleníkovými lékaři z parlamentu a vedení cechovních neziskovek. Především mezi odborníky napříč discíplinami, obory a hlavně - státy. Jejich univerzitami, vědeckými centry a nemocnicemi, které se výzkumem a léčbou TCM zabývají. Snad jen sebezahleděnost, elitářství, jazyková omezenost a nezájem, či intolerance dovolí prezentovat takové názory, důvody a kroky. Možná by bylo dobré, umožnit senátorům a poslancům, především, ale nejen lékařům, zaplatit z našich peněz cestu do čínských, amerických, izraelských, švýcarských a dalších nemocnic. Nebo aspoň autobus do Bad Kotzting, největší bavorské kliniky TCM. Možná by koukali.

 

Poslanci by se mohli ještě o tento výlet zajímat.

 

Jen pro úplnost upozorňujeme na článek MUDr. Ludmily Bendové v LN/Česká pozice, 17. 2. 2018. A uvádíme z něj pár čísel.

(…)

Čtvrtá průmyslová revoluce předpokládá multidisciplinaritu i ve zdravotnictví. Oba typy lékařství – východní i západní – se nyní v Číně i v USA (a ve většině států na světě) studují stejnou dobu, šest let, přičemž těchto znalostí nelze dosáhnout několikatýdenním školením. Legalizace regulérního studia tradiční čínské medicíny (TCM) je tedy snahou o zařazení mezi civilizované státy. O TCM je zájem nejen v Asii, ale i na Západě, přičemž se zde různými způsoby propojují a integrují západní a východní poznání a praxe.

V USA existuje více než 70 center, která se integrací západní a východní medicíny zabývají. Jejich pacienty se stávají ti, kdo vyčerpali možnosti západní medicíny, nesnášejí její postupy nebo jsou alergičtí na její léky a hledají individuální medicínu na své zdravotní problémy, případně na jejich prevenci.

Celosvětový rozvoj CAM v rámci oborů integrativní medicíny se odehrává na všech kontinentech, například TCM lze studovat i v Brazílii, Argentině, Austrálii či v Rusku. V Polsku funguje na Jagellonské univerzitě v Krakově oddělení TCM a podobné vzniká i v Srbsku.

Profesor integrativní medicíny Ka-Kit Hui z Centra pro západní a východní medicínu na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde ročně 22 odborníků na TCM vyšetří 21 tisíc pacientů, z nichž část je poslána z oddělení západní medicíny, je mezinárodně uznávaným gerontologem. A založil péči o pacienta na základě postupů tradiční čínské medicíny, která je vysoce preventivní a přitom finančně únosná a dostupná pro každého.

Podle profesora Huie je třeba revidovat postupy západní medicíny a inspirovat se dlouholetými tradicemi prevence chorob orientálních léčebných systémů, jako je TCM nebo ajurvéda, což podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO).

(…)

V současnosti je v Číně 3732 nemocnic tradiční čínské medicíny, které se zaměřují na léčení i výzkum řady chorob na základě postupů TCM. Vědecká kritéria zajišťuje Čínská akademie věd, konkrétně její část, jež se zabývá čínskými lékařskými vědami. Odtud pochází i nositelka Nobelovy ceny za lékařství za rok 2015 profesorka Tchu Jou-jou, jejíž objev léku na malárii se stal nejúčinnějším proti této chorobě, na niž ročně umírají až tři miliony lidí.

V čínských nemocnicích TCM je 755050 nemocničních lůžek. Nemocnice a ambulance TCM ročně vyšetří 515 milionů pacientů, přičemž na všemožné akutní stavy se léčí pomocí TCM 22,27 milionu pacientů ročně. V Číně je 42 univerzit TCM s 586 101 studenty, z čehož je 4440 doktorandů, 35 001 magistrů a 145 558 absolventů. Výzkumu se věnuje 88 ústavů, jež pracují na 2807 projektech.

V roce 2014 bylo v čínském odborném tisku zveřejněno 6024 článků a výzkumných zpráv, z čehož 693 v impaktovaných zahraničních časopisech, a zaregistrováno bylo 130 patentů, například lék na léčbu malárie (Artemisinin) z výzkumu profesorky Tchu Jou-jou, lék na leukémii (Arsenic trioxid) či na chorobu koronárních cév (Calculus bovis factitius) a další. V roce 2016 bylo v Číně zveřejněno 426 tisíc vědeckých prací ze všech oborů, které prošly mezinárodní kontrolou.

V roce 2015 vyprodukoval čínský farmaceutický průmysl 2,6 bilionu jüanů, z čehož se léků týkalo 616,7 miliardy a obchodu s bylinami 169,9 miliardy, tedy 29,2 procenta.

(…)

www.tcmrevue.cz

Autor: Jan Hovorka