Nemocnice Pardubice: Léčba ran vyžaduje multioborovou spolupráci

27 / 01 / 2016

Dokonalá spolupráce lékařů a sester z mnoha medicínských oborů. To je jediná cesta, z níž mohou pacienti profitovat při léčbě ran a kožních defektů. Potvrdilo se to i při čtrnáctém ročníku celostátní kongres České společnosti pro léčbu rány s mezinárodní účastí v Pardubicích.

 

„Každý z nás si občas myslí, že umí všechno. Samozřejmě se mýlíme. Amputační pahýly, diabetická noha, protetika a mnoho dalšího vyžadují multioborovou spolupráci a zkušené odborníky v dané oblasti,“ řekl Ivo Bureš, předseda České společnosti pro léčbu rány a primář Geriatrického centra Pardubické nemocnice. „Na kongresu se sešli špičkoví specialisté z jednotlivých oborů. Byla to pro nás dobrá škola. Víme, na koho se můžeme obrátit, protože každý nemůže dělat všechno. V tom byl hlavní přínos kongresu,“ dodal primář Bureš.

 

14. celostátní kongres České společnosti pro léčbu rány s mezinárodní účastí na téma „Mezioborová spolupráce při léčbě ran a kožních defektů“ se konal ve dnech 21. a 22. ledna 2016 v kongresovém centru pardubické Univerzity. Jeho spolupořadateli byli Pardubická nemocnice a Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Kongres se uskutečnil pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a rektora Univerzity Pardubice Miroslava Ludwiga.

 

Pane primáři, zájem o kongres České společnosti pro léčbu rány každoročně stoupal. Platilo to i pro letošní ročník?

Za čtrnáct let existence kongresu se ho zúčastnilo nejvíce lidí. Letos jich bylo zhruba 1100. Zastoupeno bylo velké množství medicínských oborů. Měli jsme v programu i vyloženě vědecký blok o nových postupech. Z toho je patrné, že se univerzity dost zabývají tématem léčby ran a kožních defektů. Kromě českých a slovenských odborníků na kongresu přednášeli specialisté z dalších šesti evropských zemí, což bylo také přínosné. Dozvěděli jsme se, jak při léčbě ran postupují jinde ve světě. Letošní ročník považuji za vydařený.

 

Nedosáhli jste už stropu možností v počtu účastníků?

Bylo jich více než vloni, ale podařilo se nám je v kongresovém centru rozmístit. Navíc jsme začátek workshopů posunuli na dřívější dobu, což také pomohlo. Ale je pravda, že jsme asi na hraně. Kapacita centra už větší nebude. Jsem moc rád, že jsme akci s takovým počtem účastníků zvládli dobře. Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kdo se podíleli na přípravě i samotné realizaci kongresu.

 

Co nového kongres přinesl? Objevil se nějaký nový trend v léčbě ran?

Nový trend snad ani ne. Ale konečně jsme se věnovali tomu, co říkám již delší dobu. Léčba ran není jen jeden obor. Je to multioborová záležitost. Je to taková mozaika, v níž se objevuje mnoho věcí. Když vše postupně skládáte jako kamínky, má nemocný šanci na hojení. Péče o pacienta není jen o lokálních obvazech nebo o lokálních krytích, je to o celkovém přístupu, celkovém zhodnocení a celkové léčbě. Prostě na to musí být tým lékařů a sester. Myslet si, že to zvládne jeden lékař nebo jedna sestra, je nesmysl.

 

V programu přednášek bylo zastoupeno i Geriatrické centrum Pardubické nemocnice, jmenovitě MUDr. Hana Poláková. Jaké téma vaše pracoviště prezentovalo?

Jednalo se o prezentaci nově se rozvíjející metody v léčbě ran využité k terapii rozsáhlého defektu břišní stěny, jehož součástí byla přítomnost kolostomie. Jak uvedla paní doktorka, v tomto typu komplikované rány jde i v celoevropském měřítku o zcela ojedinělé a unikátní řešení, které vedlo v krátké době k jejímu zhojení. Jednalo se o stav, který vyžadoval přemýšlení lékaře. Kolegyně využila svého potenciálu a potenciálu oddělení.

 

Tradičně na kongresu vystoupili zahraniční odborníci. Kterou přednášku byste vyzdvihl?

Rut Öien z Blekinge Hospital hovořila o registru dekubitních lézí, který mají ve Švédsku dosud jako jediní. Pokud se to podaří, mohla by být Česká republika v tomto směru druhá, i když to dá ještě hodně práce. Brit Daniel Metcalf z Centra pro vědu a technologie ConvaTec hovořil o řízení biofilmu a infekce s novým antimikrobiálním krytím. To bylo také zajímavé. Velice milí byli hosté z Polska. Byli udiveni, kolik lidí máme na kongresu, protože oni mívají maximálně tak třetinu. Měli by velký zájem o spolupráci a vzájemné výměnné stáže. Od nového roku mají nelékařští zdravotničtí pracovníci v Polsku větší pravomoci v léčbě ran, což byla zajímavá informace. Prostě každá přednáška zahraničních účastníků přinesla užitečné poznatky. Na druhou stranu – při porovnání se světem se nemáme za co stydět.

 

V programu vystoupil i profesor Höschl. Tohoto vynikajícího psychiatra bych možná na tomto kongresu nečekal...

Naopak. Duše nebo psychika hrají obrovskou roli při hojení. Když je rozhozená psychika, lidé se dostávají do stresu a ve stresu se defekty nehojí. Přednáška profesora Höschla měla určitě své oprávněné místo v programu, posluchárna praskala ve švech. Vysvětloval, jak se má pracovat s pacientem po psychické stránce, aby více vydržel a aby se mu rána dobře hojila. Neukazoval to jen na ranách, ale i na jiných somatických problémech.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace