Mezinárodní konference KBM 2015 – Čí je odpovědnost?

22 / 10 / 2015

Ve čtvrtek 22. 10. 2015 proběhl v Praze již XI. ročník Mezinárodní Konference bezpečnostního managementu. Leitmotivem konference byla otázka odpovědnosti za bezpečnost, která je zájmem jak prostředí soukromého, tak veřejného (státního či obecního). Tematicky byla konference zaměřena na oblast ochrany veřejných prostor, kde je právě tato sdílená odpovědnost nejlépe popsatelná.

 

Hlavním zahraničním řečníkem byl bývalý armádní velitel Dakar Eilat z izraelského International Institute for Counter-Terrorism (ICT). V úvodním panelu věnovanému ochraně veřejných prostor proti extrémnímu násilí rozebral specifika teroristických hrozeb, kterým bude Evropa v blízké budoucnosti čelit. Další řečníci se zabývali otázkou lidského faktoru v bezpečnosti. Zástupce Ministerstva vnitra ČR, Benedikt Vangeli, ve svém příspěvku zdůraznil, že hrozby jsou především na úrovni strachu a opatření by měla být volena adekvátně k realitě českého kontextu. Politizace aktuální migrační vlny naopak vyvolává skutečný problém xenofobie a posilování pravicově extremistických aktivit.

 

Velmi diskutovanou oblastí byl vývoj bezpečnostních technologií a otázky, jak zabránit jejich zneužití. To je velmi diskutovaným tématem především u technologie Face recognition, kdy je díky biometrickým systémům možné rozpoznávat tváře, které jsou v databázi. Dalším aktuálním trendem v používání technologií jsou drony. Jedná se o bezpilotní vrtulníky či letadla, které fungují na bázi GPS a mohou ze vzduchu mapovat aktuální situaci terénu, přístupnost, členitost terénu, atd. V bezpečnosti mohou mnohdy nahradit i venkovní ostrahu. Hlavním tématem v oblasti kyberbezpečnosti byla ochrana digitálních dat na všech úrovních – na úrovni jedince, na úrovni firem a organizací a na úrovni státu. Produkt manažerka společnosti Cryptelo, Martina Hlaváčová Hupková, přitom názorně ukázala, že firmu lze kompromitovat nejen na základě firemních dat, ale i na základě běžně dostupných osobních dat jejích zaměstnanců. Upozornila také na význam lidského faktoru, který může při špatném zacházení znehodnotit sebelepší bezpečnostní software. Pro firmy by tedy mělo být esenciální zavádět systémy, které jsou v souladu s uživatelskými návyky.

 

Jedním z nejdůležitějších témat konference byla oblast bezpečnostního managementu, jejíž diskuzí provázel předseda České komory ASIS International, Jaromír Průša. Zaměřil se na adekvátní kvalifikaci a kladl důraz na zvýšení míry vzdělávání všech pracovníků SBS, včetně managementu bezpečnostních agentur.

 

V panelu, ve kterém mimo jiné vystoupil i zástupce Policejní akademie, Oldřich Krulík, se řešila otázka role státu v zajištění bezpečnosti ve veřejných prostorách, a to do jaké míry mají policejní složky a obce delegovat část svých úkolů na soukromé subjekty. „Zatímco v USA se k této problematice staví velmi otevřeně, Evropa se na uvolňování pro soukromý sektor tváří opatrně a hledá vyvážený model, který by fungoval,“ okomentoval situaci ředitel společnosti M2C, Matěj Bárta, přičemž tato společnost momentálně poskytuje integrované facility služby v 8 zemích střední a východní Evropy.

 

Účastníci konference mohli též zhlédnout prezentace specialistů na krizovou komunikaci. Dagmar Krausová ze společnosti Ahold a.s. a Petr Brichcín ze Soft Targets Protection Instite, z.ú., nadchli publikum svými prezentacemi a lekcemi ze své praxe.

 

Velmi tíživým tématem je reálná cena služeb a mezd pracovníků ostrahy. Lídři na trhu s bezpečnostními službami v zastoupení jejich generálních ředitelů Matěje Bárty za společnost M2C a Michala Kuníka za společnost Securitas se vyjádřili, že náklady na minimální mzdu za poslední tři roky skokově narostly o desítky procent, což rozhodně ovlivňuje hodinovou mzdu strážce a musí být v budoucnu zohledněna i v cenách. Matěj Bárta ještě upozornil na s tím související informace z medií, kdy na jedno volné místo připadá pouze 4,5 lidí, tzn. že výběr pro zaměstnavatele je velmi omezený. V tomto momentě je vhodné zvážit, že nadále nemůže být cena jediným kritériem pro hodnocení a výběr dodavatele v rámci výběrových řízení.“