foto: repromeda.cz/MUDr. Kateřina Veselá
Průměrný věk, ve kterém si páry v Česku pořizují děti, se rok od roku zvyšuje. Někdy je to kariéra či finanční situace, jindy hledání ideálního partnera a občas také nemoc nebo zkrátka jen vlastní pocit, kvůli čemu člověk pořízení potomka odloží.
Po třiatřicátém roku života se však plodnost ženy začíná přirozeně snižovat, u mužů pak hraje roli hranice čtyřicítky, kdy jejich spermie začnou pozbývat na množství i kvalitě. Reprodukční kliniky dnes ale znají způsoby, jak si se zachováním plodnosti do vyššího věku či v případě plánované onkologické léčby poradit. Optimálním řešením je metoda zvaná social freezing.
Social freezing je preventivní program, při kterém na reprodukční klinice dochází k odběru a zmrazení pohlaPo třiatřicátém roku života se však plodnost ženy začíná přirozeně snižovat, u mužů pak hraje roli hranice čtyřicítky, kdy jejich spermie začnou pozbývat na množství i kvalitě. vních buněk v době, kdy jsou kvalitní a v dobré formě. Takto konzervovaná vajíčka či spermie pak lze použít, když pár pocítí, že je na pořízení potomka ten správný čas.
„Nejvyšší kvality dosahují ženina vajíčka okolo 25. roku života, toto období je tedy ideální pro jejich odběr a zamrazení. Je však možné si pohlavní buňky nechat zamrazit i později. U mužů nehraje věk tak zásadní roli, zmražení spermií obecně doporučujeme do 35. roku života, protože poté už začíná kvalita pozvolna klesat také u nich. I v tomto případě je tedy vhodné přijít zavčas,“ vysvětluje Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka kliniky Repromeda.
Program social freezing není využíván pouze při odkládání rodičovství, ale i jako prevence při práci v rizikovém prostředí, úrazu, nemoci či provozování rizikového sportu. Zásadně může metoda pomoci v případě plánované onkologické léčby, která negativně ovlivňuje počet či kvalitu zárodečných buněk a často vyústí v neplodnost.
„Onkologická léčba se rychle rozvíjí a roste také její úspěšnost. Kromě otázky, jak pacienta vyléčit, bychom si tak měli čím dál častěji pokládat i otázku, jak kvalitní bude jeho život po léčbě. Zejména u mladých pacientů je proto na místě řešit možnost mít do budoucna vlastní potomky. Léčba rakoviny totiž bohužel u většiny vede k neplodnosti,“ poukazuje lékařka. Právě social freezing se podle ní jeví jako ideální způsob, jak pacientovi tuto možnost zachovat.
Mezi další objektivní důvody k využití preventivního programu patří riziko budoucího selhání funkce vaječníků u ženy či zhoršující se hodnoty spermiogramu u muže, k čemuž v ojedinělých případech může dojít i v relativně nízkém věku. „U nás na klinice využíváme moderní metodu takzvaného otevřeného systému vitrifikace, který je v České republice schválen teprve několik měsíců. Jde o techniku zmrazování, jež je k uloženým buňkám šetrná, zvyšuje přežívání vajíček po rozmrazení i kvalitu kultivovaných embryí zcela srovnatelnou s vajíčky čerstvými. Uchovávat pohlavní buňky tímto způsobem lze i několik desítek let,“ informuje Kateřina Veselá.
O MUDr. Kateřině Veselé, Ph.D.
MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. patří mezi přední české i světově uznávané odborníky v oblasti reprodukční medicíny a preimplantační genetiky. Je gynekologem a porodníkem se specializací II. stupně, má specializační atestaci z oboru reprodukční medicíny. Doktorát složila v oboru molekulární biologie a genetiky. Řadu let působila v expertních skupinách Evropské společnosti pro lidskou reprodukci, je členkou výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti, zasedá v komisi Ministerstva zdravotnictví pro reprodukční medicínu. Přednáší pravidelně na tuzemských i zahraničních kongresech a je autorem i spoluautorem řady českých i zahraničních publikací.
O klinice Repromeda
REPROMEDA je klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky. Vznikla v roce 1999 jako nové pracoviště zkušených odborníků v oblasti reprodukční medicíny. Tým vede odborný zástupce centra primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození již zmíněného prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantačního genetického testování (PGT). REPROMEDA se zaměřuje především na léčbu neplodnosti, darování a uchování vajíček a spermií, prediktivní a preimplantační genetické testování a alternativní medicínu v léčbě neplodnosti.