Nemocnice Na Františku, přímo v centru Prahy, je z mnoha pohledů unikát. Špitál a kapli posvětil arcibiskup Arnošt z Pardubic už roku 1354, další existenci zařizují jeho následovníci ve funkci, a zajištění provozu sleduje i Karel IV. Zaštítil nadaci, založenou ke správě nemocnice arcibiskupem Janem (1368). Od 17. století vede nemocnici řád Milosrdných bratří, nemocnice posiluje vztahy s univerzitou a dává prostor i vědeckým výzkumům. Vznikla tu první a špičková oddělení a prošla jimi za staletí řada nejvýznamnějších lékařů. O pacientech nemluvě.
Nechme teď stranou vášnivé diskuze a obviňování, kdo co tu páchal během minulých tří desítek let. To budou asi samostatné příběhy. Venkoncem vzato, je zarážející, že i po třiceti letech je tak krásný objekt stále ještě nemocnicí. Ubránila se. Ale to už jsme u otázky, kdo ji bránil, před kým a o co vlastně šlo.
Jako v mnoha jiných případech: referenda, volební programy, údajně zmanipulovaná (?) výběrová řízení, demise, odvolání ředitele, osočování, trestní oznámení… Je to už ohraná písnička? Neměla by být. NNF by měla být dokonce jakousi pobočkou nebo dvojčetem Nemocnice Na Bulovce. Nejen v zásobování firmami vlastněnými mazanými chytráky. Napovídá tomu i logika majetkové správy, NNB i NNF jsou mj. na pozemcích města, resp. městslé části, a další detaily.
Foto: nnfp.cz
Popis jedné situace
Nemocnice Na Františku je ve správě MČ Praha 1. Proběhlo několik náznaků, jak to změnit. Mocné skupiny rády přebírají podobné, státem zpravidla nejprve zainvestované objekty, kde pak za výkladní skříní třeba estetické medicíny luxusní úrovně chátrají odborná a praktická oddělení, opouštěná zklamanými zaměstnanci, a mizí smysl této služby a podpora veřejného zájmu. Dnes opět se nacházíme v éře debaty, zda je Nemocnice Na Františku luxus pro vymírající rezidenty, povinnost magistrátu nabídnout zařízení co největšímu počtu voličů, dobrý kus na prodej a kdo to má všechno platit.
Z dob, kdy tudy různé skupinky proháněly peníze (jinými nemocnicemi taky, samozřejmě!) se dostáváme k bodu zlomu. Nemocnice má údajně využití, resp. naplněnost klienty, zhruba 70%. To jistě nevypadá jako zřetelně výdělečný provoz. Otázkou je, zda je podmínkou zisk (proč ne), a hlavně kdo ho zajistí, bude výnos spravovat a zisk konzumovat.
Kde ale začít s uvažováním? O nemocnici se jako veřejnost moc nedozvíme. Poslední Výroční zpráva na webu je z roku 2011, propagační video dokonce ještě starší a celkem nic neříkající (2007). Komunikace s veřejností nikdy silnou stránkou managementu ostatně nebyla. Uvnitř budov najdeme stojany s propagačními tiskovinami typu realitních kanceláří nebo autobazarů.
Aktuálně zajímavá je občasná debata na fb ve skupině Praha číslo 1, kde se diskutuje opravdu ostře. Na jedné straně pamětníci (a pamětnice) zlatých časů ODS a bujarých devadesátek (Jana Příhodová), či následovnice v témže dresu a zastupitelka MHMP Jaroslava Janderová. Jim oponuje zaměstnankyně NNF, jméno neuvádíme. Soudci ani analytici nejsme, ale debata je to místy fakt zajímavá. Z hlediska voliče určitě.
Mimořádná příležitost? Možná ano
Rezidentů ubývá, a aby jenom jim sloužila rozlehlá, v budoucnu jistě luxusní nemocnice, to je jistě poněkud zbytečný přepych. Putování Středočechů na František je zbytečné, houkající sanitky už tak celou noc vozí Pražáky ze všech koutů a auta stejně nemají kde parkovat. Odborná pracoviště jsou k dispozici a přístupnější v dalších, ministerstvem přímo řízených zařízeních. Z existujících obchodně-provozních modelů najdeme vždy víc důvodů proti, než pro, aby se o objekt staralo město, resp. městská část. Proto se nabízí jednoduchá úvaha: nadace nebo nadační fond.
Víme, že správní radu NNF vždy skládaly politické strany. Jak to dopadá, vidíme nejen na tomto příkladu. Nikdy není míru pod olivami… Takže s největší pravděpodobností nebude žádná z koaličních, barterovaných, zobchodovaných a jinak směněných variant funkční na dlouhou dobu. Ač právě to hlavně nemocnice potřebuje.
Proč tedy by měla NNF být nadace, mít neobchodní, nevládní a neziskový statut? Tak lze minimalizovat obchodně-soukromé zájmy. V čele by měli stát důvěryhodní členové statutárních orgánů. Ti by přišli z městských částí, magistrátu i odborných kruhů, třeba ČL, Akademie věd, ČLS JEP. Lidé s kompetencí i odpovědností. Rozpočet by se slušelo dát na web, pěkně transparentní. Příležitost, jak ukončit obviňování, rekriminace a podezírání docela dobrá.
Pro koho vlastně nemocnici provozovat?
Rezidentů na Praze 1 je necelých 30000, a nemoce či ošetření lze asi těžko plánovat. S tím se solidní byznysplán asi nestvoří. Mimořádně zajímavé a hodnotné prostředí tohoto objektu si ale říká o určitou exkluzivitu, a hlavně organizaci. Nemá patrně smysl zde budovat oddělení, která potřebují složitá zázemí a doprovodné činnosti. Univerzitní kapitolu má špitál za sebou a je řada na dalších. Vědecká centra a projekty mohou dělat fakultní nebo vojenské nemocnice.
Nemocnice pro cizince?
Zdá se to jako dobrá přípežitost v mnoha ohledech. Problémy se zajištěm ošetření nebo léčby mají například diplomaté, pracovníci zastupitelských úřadů, dlouhodobě pracující cizinci. Roztříštěnost, složitost péče a další komplikace buď zvyšují náklady, nebo ohrožují pacienty. Prostě tato služba není komfortní a na úrovni 21. století.
Nemocnice Na Františku si přímo říká o to, aby se stala jak centrem perfektní a profesionální zdravotní péče o cizince, doplněným o sekci rezidentů. Ti by zde měli najít své stálé místo jistoty. Není jich tolik, aby se toho musel ujímat magistrát. Umístění, vnitřek, stavební dispozice i historická hodnota mohou být zase nabídkou na úrovni, hodnou hlavního města, diplomatům i zástupcům zahraničních subjektů, a cizincům včetně turistů. Že jsou rozdílné modely zdravotní péče v různých zemích? Ano, víme. Vyřešil by to jistě sofistikovaný IT systém.
Město i městské části by se mohly shodnout na vyváženě sestavené nadaci nebo nadačním fondu. Rozpočtové částky se dají změnit na pravidelný dar. Současná IT technologie jistě umožní registraci pacientů, přicházejících jak z vedlejší ulice, tak opačné strany zeměkoule. Lze jistě komunikovat s tamějšími lékaři i databázemi, při zajištění GDPR a propojení třeba na web Ministerstva zdravotnictví. Při rozumném koncipování se dá nabídnout i péče nadstadardní metodami, které klient doma běžně užívá, a tady nejsou dostupné.
Shrnuto: Máme nemocnice podporované církvemi, sloužící armádě, nebo oborovým skupinám. Nemocnice Na Františku je artefakt, dotvářející centrum hlavního města, a je i srdcem městské části. Poučme se z historie a vydejme do budoucnosti. Od nadace Karla IV. k nevládnímu a neziskovému subjektu - nadaci NNF 21. století, zřízenou a statutárně vedenou odborníky a důvěryhodnými správci. Centrální místo pro zahraniční klienty a diplomaty, kombinované s místním, jak se zde rádo říká, sousedským špitálkem, takřka na úrovni rodinného lékaře. To by mohla být Nemocnice Na Františku.
Bude?
Jan Hovorka