Rakovina prsu a děložního čípku patří v České republice i v jiných zemích světa k nejobávanějším onemocněním žen. Jedná se o nejrozšířenější typy rakoviny a nejčastější příčinu smrti onkologických pacientek. Charita Česká republika se v posledních třech letech podílela na prevenci a včasné diagnostice uvedených typů rakoviny mj. v Gruzii.
Rakovina prsu je u nás diagnostikována ročně u zhruba 6 500 žen, přičemž asi 1 600 jich nemoci podlehne. V případě rakoviny děložního čípku udává počet 20 nových onemocnění na 100 tisíc žen. Podle údajů z roku 2011 jsou v Gruzii nejčastější příčinou úmrtí právě onkologická onemocnění, z toho 18,8 % tvoří rakovina prsu a 22,9 % gynekologické karcinomy.
Gruzínský zdravotnický systém je obecně i v onkologické oblasti zaměřen spíše na samotnou léčbu onemocnění, nikoliv na prevenci. Té se obvykle věnují hlavně nevládní organizace. Přitom stejně jako kdekoliv na světě se díky včasnému odhalení vyhlídka na přežití pacientek výrazně zvyšuje. Léčba je při včasném odhalení navíc finančně podstatně méně nákladná.
Dalším důvodem špatného stavu onkologické prevence bylo a stále je, že v gruzínské společnosti přetrvává silné tabu kolem tématu rakoviny. Také proto řada pacientů nechodí k lékaři včas. U lékařů je navíc zvykem, že oznamují diagnózu pouze příbuzným, nikoliv pacientu samotnému. Proto se většinou onkologická onemocnění v Gruzii odhalí až příliš pozdě (nebo vůbec). Procento vyléčených pacientů je pak v mezinárodním srovnání velmi nízké. Vzniká tak začarovaný kruh pozdního odhalení, vysoké úmrtnosti a falešné domněnky, že rakovina je neléčitelná.
Charita Česká republika více než tři roky pracovala s gruzínskými organizacemi Tanadgoma a Centrum prevence rakoviny a Národním centrem pro rakovinu na zajištění prevence rakoviny u žen zejména prostřednictvím zvýšeného povědomí o možnostech prevence, včasného odhalení a léčbě rakoviny prsu a děložního čípku. Své úsilí zaměřili zejména na venkovské oblasti, konkrétně regiony Samegrelo a Shida Kartli II. společně se snažili prosadit základní myšlenku: Rakovina je léčitelná s možností úplného uzdravení, pokud je odhalena a léčena včas.
U zrodu hospicové péče v Gruzii, která zahrnuje i péči o onkologické pacienty, stál v roce 2004 doktor Ioseb Abesadze. Dnes pracuje jako ředitel gruzínského Centra prevence rakoviny. Do projektu se zapojil i s doktorem Remou Gvamichavem, kolegou z Centra prevence rakoviny, zároveň ředitelem Národního screeningového centra, který je specialistou na rakovinu tlustého střeva a který vyučuje medicínu na tbiliské univerzitě.
Slovy doktora Abesadze „je projekt pro gruzínské obyvatele velmi prospěšný, neboť v Gruzii se stále nachází mnoho chudých oblastí a místní obyvatelé si mnohdy z finančních důvodů nemohou dovolit přepych v podobě lékaře a pravidelných prohlídek. Nám lékařům bylo umožněno chodit do těchto vesnic či docházet k pacientům přímo domů.“ A dále pokračuje: „Úspěch projektu spočívá hlavně v tom, že lékařské kontroly jsou prováděny zdarma, jsou tedy dostupné všem.“
Během tří let prováděli gruzínští lékaři gynekologická vyšetření a vyšetření prsou. Zároveň mohli místní doktoři (obdoba českých obvodních lékařů) spolupracovat s odborníky, kteří přijížděli z hlavního města Tbilisi. Získali tak mnoho nových informací a zkušeností pro vlastní praxi, k nimž by se jinak nemuseli nikdy dostat.
Česko-gruzínský projekt probíhal paralelně se státním programem pro screening (neboli preventivní vyšetření) rakoviny, který má opravdu přísná pravidla. Screeningem prochází pouze ženy ve věku 40 až 70 let. „Samozřejmě máme mnoho žen mladších 40 let, které se potýkají se stejnými problémy,“ upřesňuje doktor Abesadze. Věkovou skupinou pro screening rakoviny děložního hrdla jsou ženy ve věku 25 až 60 let. V Centru prevence rakoviny se setkávají i s dívkami mladšími 25 let. Česko-gruzínský projekt se zaměřuje na ženy všech zmíněných věkových kategorií, které žijí ve venkovských oblastech.
„Stále je potřeba zvyšovat povědomí a informovat o prevenci rakoviny,“ říká ředitel Abesadze. „Ale cítíme změny k lepšímu, neboť ženy z jiných, sousedních vesnic přichází a vyptávají se na témata, o kterých mluvily kamarádky, sousedky, příbuzní. Tudíž se ve vesnicích o rakovině mluví. Projekt je pro Gruzii a její populaci nesmírně užitečný. Povolání chirurga se věnuji již mnoho let a pracuji s pacienty trpícími rakovinou. Mnoho z nich je ve velmi pokročilém stadiu nemoci. Podle nás můžeme pomocí projektu a našich aktivit tuto dramatickou situaci v naší zemi změnit k lepšímu.“
Snem ředitele Abesadze je, aby Gruzie byla členem Evropské unie. Doufá, že během deseti let tomu tak opravdu bude. Věří, že Gruzie bude mít skvělý vzdělávací a screeningový program pokrývající celou zemi. Přesto budou i nadále potřeba aktivní neziskové organizace, neboť právě ony rozvíjejí pilotní projekty, ukazují nejlepší cesty, kterými se vydat.
A ředitel Rema Gvamichave svého kolegu doplňuje: Ze všeho nejvíce bych si přál, aby Gruzie byla natolik silná, aby mohla podporovat ostatní země. Nejsem totiž pyšný na to, že moje země potřebuje podporu od ostatních. Myslím, že je možné tohoto cíle dosáhnout, protože mladé generaci se dostává skvělého vzdělání na skvělých školách. Za pár let předčí sovětskou generaci, což samozřejmě změní i situaci ve zdravotnictví. Naše země je malá, proto můžeme snadněji použít nové a lepší cesty.
Charita pro Sýrii
Tříletý konflikt v Sýrii poznamenal životy milionů lidí, kteří před boji a viděnou bezpečnějšího života opustili své domovy. Útočiště nachází v klidnějších oblastech země nebo v okolních zemích. Vždy se ale potýkají se špatnými životními podmínkami, nedostatkem jídla, vody, hygienických a jiných potřeb. Charita ČR nadále podporuje práci místních Charit, které uprchlíkům pomáhají. Chcete-li jejich úsilí podpořit i Vy, přispějte prosím na sbírkové konto: 55660022/0800, variabilní symbol 182. Více informací o poskytované pomoci najdete na www.svet.charita.cz.
Zdroj: Hospital IN, Foto: archiv, Text: Jitka Kozubková
