Volejte záchranku - ale jen když opravdu musíte!

Volejte záchranku - ale jen když opravdu musíte!
28 / 12 / 2019

Konec roku na záchrance probíhá v médiích zpravidla tak trochu v romanticko-dramatickém duchu. Skutečnost je asi vždycky trochu jiná. Jaká v centru zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje? Na to nám odpověděla Bc. petra Effenbergerová, tisková mluvčí:

 

Vánoce a konec roku jsou obdobím lability, zvýšené citlivosti a psychických krizí. Roste počet případů, kdy vyjíždíte k pokusům o sebevraždy, kritickým stavům a konfliktům?

Vánoční čas obecně nepřináší záchranářům ve službě nějaké zásadní změny - ani v počtu výjezdů a vlastně ani ve skladbě výjezdů. Denně záchranáři ve Středočeském kraji vyjedou zhruba ve 350 případech. Vloni bylo ve vánočním čase výjezdů k psychiatrickým pacientům zhruba 30, což je o něco víc než v běžné všední dny.


Máte na Štědrý večer relativně klid, nebo výjezdy k dopravním nehodám a rybím kostem v krku narůstají?


Na Štědrý den bývá výjezdů o trochu méně - skoro každý tráví čas s rodinou a v klidu a bezpečí domova, což nejspíš vysvětluje tento pokles v počtu případů. Jedná se ale maximálně o snížení v řádu desítek. Rybí kost zaseklou v krku nepamatuji za svou praxi ani jednu, ale nebude to tím, že by byli kapři bez kostí, ale spíš tím, že v takovém případě "popadne" postiženého rodina a dopraví ho do nemocnice sama.


Jak vypadají Vánoce v sídle záchranky?

Záchranáři si společné místnosti výjezdových základen vánočně zdobí, každý se pochlubí vzorkem napečeného cukroví, někdo donese salát, případně se ochutnává, kdo má salát vymazlenější, řízky nebo kapr taky nechybí. Zkrátka skoro normální Štědrý večer. S jedním podstatným rozdílem - jakmile operační středisko ohlásí výjezd, zůstává vše na stole, záchranáři berou bundy a rychle spěchají do garáží, aby neztratili ani vteřinu. Čas hraje v záchraně zdraví/života jednu z nejdůležitějších rolí a ani v čase vánočním to není jiné.


Dostali jste jako instituce někdy dárek k Vánocům, milé až nezapomenutelné poděkování?

Každý rok dostáváme například vánoční přání s fotografií malé holčičky, která zhruba před 6 lety spěchala na svět tak rychle, že vzhledem k povodním, které tou dobou byly, se do transportu maminky do porodnice a následně i tatínka zapojily všechny složky IZS. Občas přijdou jiné krásné dopisy/poděkování, ze kterých se těšíme. Zcela ojediněle někdo z pacientů zajde za záchranáři poděkovat osobně. Záchranáři si těchto projevů díků velmi váží.


Myslíte si, že by mohl někdy nastat den, kdy záchranka nemusí ani jednou vyjet? Co byste lidem doporučila, aby se tak stalo?

:D To je naprosto nereálná představa. Žádným kouzelným tlačítkem nelze vypnout zdravotní komplikace, které trápí chronicky nemocné pacienty, jejichž stav se může kdykoliv zhoršit, staří lidé neomládnou, nehody na silnicích se i přes osvětu a moderní/bezpečnější auta budou dít stále. Jedno by ale šlo - snížit počet výjezdů svým chováním - nepřeceňovat své síly a možnosti, neohrozit tak život svůj i ostatních, dbát na své zdraví, nepít například alkohol v té míře, že ovlivní váš úsudek a chování... A hlavně volat zdravotnickou záchrannou službu jen v případě, kdy je výjezd skutečně potřebný, kdy je ohroženo zdraví a život, což třeba zlomený prst není, ani rýma a zvýšená teplota, ...

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace