Trutnov - Zdravotnictví. Stále žhavé téma, které hýbe společností. Každý někdy lékaře potřeboval, potřebuje a potřebovat bude. Jaká je ale úroveň zdravotnictví v kraji a v Trutnově? Co tuto oblast trápí? Jaká je jeho budoucnost? O tom hovoří náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar.
„Peníze jsou samozřejmě důležité, ale nejenom ty. Je to také o podmínkách, ve kterých lékaři, zdravotní sestry a ostatní personál pracují,“ říká.
V jaké kondici je podle vás v současné době trutnovská nemocnice?
Záleží, v jakém ohledu se ptáte. Jestli jde například o ekonomické výsledky, jednání se zdravotními pojišťovnami o výši úhrad za poskytovanou péči či jiné ekonomické ukazatele, patří Oblastní nemocnice v Trutnově k těm krajským nemocnicím, které kontinuálně vykazují poměrně příznivé ekonomické výsledky. Samozřejmě jsou obory, kdy poskytovaná péče se bez vyrovnávacích dotačních plateb z krajského rozpočtu neobejdou. Je zde ale trvalá, a mohu říci i úspěšná snaha vedení nemocnice dosahovat v rámci vyjednávání příznivějších plateb, které věřím, že zmiňovanou dotaci sníží. Stavebně technicky je areál nemocnice v poměrně dobré kondici v porovnání s našimi ostatními zařízeními. Jsou zde naplánovány investice do nových laboratoří. K zahájení výstavby by mělo dojít již v průběhu letošního roku. Samozřejmě jako všechna zdravotnická zařízení nejen v Královehradeckém kraji se potýká s nedostatkem personálu, a to nejen lékařů, ale zejména zdravotních sester. Musím říci, že nynější vedení dělá, co může. Společně s nadřízeným Zdravotním holdingem Královehradeckého kraje samozřejmě pracujeme na možnostech, jak této oblasti odlehčit, ale ten problém je širší, celospolečenský.
Kde má podle vás rezervy a jaké jsou její přednosti?
Mezi ty přednosti dozajista patří možnost poskytnout takřka celé spektrum péče, vyjma té vysoce specializované péče. Mám na mysli například onkologická pracoviště, která jsou logicky vhledem ke své nákladnosti a náročnosti na vysoce specializovaný lékařský personál doménou Fakultní Nemocnice v Hradci Králové. A rezervy? Ty samozřejmě má každý ekonomický uzavřený subjekt, což nemocnice jistě je. Viděl bych je například v oblasti technického úseku a správy, kdy některé mechanismy jdou nastavit s vyšší mírou optimalizace a efektivity.
Převzal jste gesci krajského zdravotnictví snad v nejtíživějším stavu, který byl. Zejména personálním. Je to řešitelné?
Věřím, že ano. Zdravotníci jsou specificky uvažující lidé, vesměs obětaví. Nemá smysl říkat, co a jak naši předchůdci měli či neměli dělat. Ale jednu věc bych jim vytknout chtěl. Je to absence komunikace s lékařským a ostatním personálem, která je bohužel znát i z úrovně některých vedení jednotlivých zdravotních zařízení. Personální tense na úrovni lékařů či zdravotních sester, kde je mimochodem situace podle mého názoru ještě tíživější, je celorepublikovým problémem. Navýšili jsme tarifní složku platu o 10 procent nejen lékařskému personálu, jak dnes stanoví platová vyhláška, ale i ostatním nelékařským zaměstnancům nemocnic kraje. Nelze si myslet, že klíčem jsou jenom a jenom mzdy. Peníze jsou důležité, ale nejenom ty. Je to také o podmínkách, ve kterých lékaři, zdravotní sestry a ostatní personál pracují. V oblasti Rychnovska díky nebývalému rozvoji pracovního trhu způsobeného Auto Škoda a.s. v Kvasinách jsou námi nabízená mzdová ohodnocení stále méně atraktivními, což se týká zejména zaměstnanců, jako jsou řidiči či zřízenci. V současnosti intenzivně hledáme zdroje pro další možnosti navýšení platů u zdravotních sester. Dokáži si představit třeba jakousi formu netarifního věrnostního příplatku poskytovaného v nějaké časově periodě, třeba kvartál, za působení v našich krajských zdravotních zařízeních. V současnosti jsem si nechal ze Zdravotního holdingu zpracovat finanční náročnost tohoto způsobu a budu ty peníze hledat.
Nedostatek nižšího zdravotnického personálu, ale i lékařů je trvalou bolestí nemocnic, a to i té trutnovské? Máte nějaký recept, jak tuto nežádoucí věc změnit?
Z úrovně kraje se snažíme využít i možnosti působení lékařského personálu třeba i z Ukrajiny či Polska, což již dnes v určité míře funguje například v nemocnici v Náchodě. Zdravotnický nadační fond založený Královehradeckým krajem například také v nedávné době poskytl 20 studentům šestého ročníků lékařských fakult stipendium ve výši 120 tisíc proti budoucímu závazku čtyřletého působení v zdravotnických zařízeních na území Královehradeckého kraje. Někteří z nich již v našich zřízeních vykonávají praxi. V současné době jsme již otevřeli další kolo této výzvy. U zdravotních sester nyní řešíme možnost zavedení jakéhosi věrnostního příplatku, který by mohl být poskytován mimo tarifní složku mzdy a byl by splatný například kvartálně. Samozřejmě ty dodatečné prostředky musíme nejdřív někde najít. Ale zmínil bych tu i skutečnost, že na rok 2017 jsme navýšili tarifní složky mezd o deset procent nejen u zdravotních sester, ale i u ostatního nezdravotnického personálu. Takže vidíte sám, ten problém je velmi aktuální a hluboký a my se snažíme všemi možnými způsoby tu situaci stabilizovat.
Lékaři raději odcházejí do soukromé praxe nebo do zahraničí, protože si vydělají víc peněz. Co se s tím dá dělat?
Jsou přirozené zákonitosti, které musíte akceptovat. Komparativní výhody jsou jedna z nich. Já nemůžu mít za zlé žádnému lékaři, zejména pak mladému, který odchází do zahraničí, jelikož tam dosáhne vyššího ohodnocení. Jejich odchody ale nejsou tak frekventované, jak se mnohdy prezentuje. Daleko větším problémem je, že poměrně v blízké době odejde kvůli věku poměrně dost lékařů do penze. Mnoho jich dnes již „přesluhuje“, ale není je kým nahradit, neboť lékaři ve věkovém pásmu řekněme 40 až 50 let prostě nejsou. A to je problém.
Máte s trutnovskou nemocnicí nějaké plány?
Samozřejmě máme. Jak jsem zmínil, v roce 2017 máme už alokovány zdroje na zahájení výstavby nových laboratoří. Dále je reálná možnost v rámci dotačních programů IROP při kofinancování Královehradeckým krajem získat přístrojové vybavení v řádech desítek milionů korun včetně například nové magnetické rezonance. Spolu s vedením Oblastní nemocnice, Zdravotnickým holdingem a Odborem majetku chceme zpracovat i generel rozvoje celého areálu.
Ředitel trutnovské nemocnice Roman Koudele v nedávném rozhovoru pro Trutnovinky naznačil, že by bylo potřeba vytvořit urgentní příjmy, což je však nákladné a náročné na prostory. Uvažuje holding o vytvoření urgentních příjmů?
Uvažujeme. Je to jistě aktuální a správné téma pro rozvoj krajských nemocnic. Sám jste to však zmínil, je to samozřejmě závislé i od zdrojů, které budeme moci do urgentních příjmů investovat.
Jak vidíte budoucnost Krajského zdravotního holdingu, pod který spadá také nemocnice v Trutnově?
To je otázka pohledu. Jeden, se kterým se setkávám, a který je dle mého soudu značně zdeformován jakýmsi, řekněme lokálním pohledem místních politiků, je atomizace, maximální autonomie jednotlivých zařízení a podobně. Nedivím se jejich postoji, každý se snaží v krajském zastupitelstvu bojovat za své město. Identická může být i situace v krajském školství. Mojí odpovědí je, že krajské zastupitelstvo je primárně odpovědno za kraj jako celek, jeho efektivitu, dostupnost kvalitních zdravotnických služeb plošně. Tudíž já jsem zastánce rozvíjení holdingu jako celku, což s sebou nese nesporné výhody – od jednání se zdravotními pojišťovnami z pozice většího celku, přes snazší a tudíž i efektivnější řízení až po následnou i oborovou specializaci jednotlivých zařízení. To je mimochodem velmi potřebné právě z důvodu současného, ale zejména budoucího nedostatku specializovaného lékařského personálu. V této věci jsem již vedl jednání i s vedením hlavních zdravotních pojišťoven jako strategických partnerů, kteří financují zdravotní služby na území kraje a budu samozřejmě činit i kroky, abychom se tímto směrem posouvali.
Zdravotnictví zápolí s mnoha problémy, což ale pacienty nemusí zajímat. Co byste jim v této souvislosti vzkázal?
Poprosil bych je o trochu trpělivosti. I když třeba nemusí mít vždy jenom pozitivní zkušenosti, vyloženě negativní pohled je taky neadekvátní. Všichni jsme jenom chybující lidé. A když se podíváte třeba do sousedního Rakouska, kam mimochodem jistě mnoho našich občanů jezdí, nebo do Chorvatska, tak třeba hustota sítě zdravotnických zařízení je tam zhruba poloviční. A naši zdravotníci a lékaři v rámci svých možností a současného stavu dělají maximum, o tom nepochybuji.
Hynek Šnajdar,