foto: www.fss.muni.cz/Tomáš Řiháček
Efektivitou multimodální léčby se zabývala nedávná konference lékařů a dalších odborníků v Liberci. Rostoucí počet pacientů s depresívními a úzkostnými příznaky je důležité eliminovat. Čím dál mladší ročníky jsou zasaženy psychosomatickými problémy. Účastníci konference se shodli, že současné výzkumy potvrzují pozitivní změny a zlepšení života pacientů po terapii. Podrobnosti nám v rozhovoru řekl doc. Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D.:
Nedávno proběhla konference psychosomatické medicíny, zaměřené na multimodální léčbu. Jaké bylo téma hlavního prezentovaného projektu a kdo se ho účastnil?
Projekt byl zaměřen na zkoumání efektivity multimodální léčby u pacientů trpících tzv. medicínsky nevysvětlenými tělesnými symptomy. Multimodální v tomto případě znamená, že léčba kromě skupinové psychoterapie zahrnovala také další aktivity, jako např. nácvik relaxace, pohybovou terapii, muzikoterapii, fyzioterapii a podobně. Projekt řešilo Centrum pro výzkum psychoterapie při Masarykově univerzitě a účastnilo se ho celkem sedm klinických pracovišť v Praze, Ostravě, Havlíčkově Brodě a Hradci Králové.
Co jsou medicínsky nevysvětlené tělesné symptomy?
Medicínsky nevysvětlené tělesné symptomy jsou velká a pro lékaře i psychology stále poněkud záhadná kategorie. Není to diagnóza v pravém slova smyslu, ale spíše její nepřítomnost. V literatuře bývají vymezovány různým způsobem. My jsme se v našem projektu drželi definice, která říká, že daný pacient trpí alespoň šest měsíců jedním nebo více tělesnými symptomy, které v případě daného pacienta nejsou vysvětleny žádnou somatickou ani psychiatrickou diagnózou. Takový pacient může například trpět bolestmi hlavy, zad nebo břicha, ani po absolvování řady vyšetření však není nalezena příčina těchto potíží. Nemají tedy medicínské vysvětlení, přesto jsou pro pacienta velmi reálné a mohou mu značně znepříjemňovat život. Situace je dále komplikována tím, že pro některé z těchto potíží máme speciální diagnostickou kategorii (např. chronický únavový syndrom), zatímco pro jiné nikoli.
Setkávají se s nimi lékaři často?
Ano, jedná se o překvapivě častý problém. V řadě případů tyto potíže samy odezní, ale mohou se chronifikovat, a pak se stávají problémem pro lékaře. Konkrétní procentuální vyjádření je těžké stanovit, protože údaje z jednotlivých studií se liší. To je dáno jednak typem péče, v níž se tyto potíže sledují (primární, sekundární, terciární) a jednak také tím, jak jsou zrovna v dané studii tyto potíže definovány. Podle jedné metaanalýzy se např. v primární péči může jednat až o 40 procent všech léčených případů. To znamená, že jde o zcela nepřehlédnutelnou kategorii.
Které oblasti diagnóz nebo potíží se tak dají ovlivnit?
V naší studii jsme pracovali se širokou skupinou pacientů, kteří trpěli různými potížemi. Mezi nejčastějšími byly nadměrná únava, potíže se spánkem, bolesti v různých částech těla či potíže týkající se trávicího traktu. Výsledky ukázaly, že v průměru během terapie u pacientů došlo k podstatnému zlepšení nejen v oblasti tělesných příznaků, ale také v oblasti doprovázejících duševních potíží jako je deprese nebo úzkost. Výsledky dále naznačují, že zmíněná multimodální léčba dokáže nastartovat proces změn, který pokračuje i po skončení terapie a může pacientům přinášet další zlepšení v různých oblastech jejich života. Skupina pacientů, kterou jsme sledovali, byla příliš malá na to, abychom mohli specificky určit úspěšnost u jednotlivých typů potíží. Nicméně jiné výzkumy ukazují, že tento typ léčby funguje u celé řady potíží.
Můžou tyto metody pomáhat třeba při post covid syndromu, únavovém syndromu a podobně?
O postcovidovém syndromu zatím z výzkumů nemáme dostatek informací a nemůžeme jej ani pokládat za psychosomatické onemocnění. Chronický únavový syndrom, resp. přetrvávající nadměrná úvaha je typickou součástí obrazu psychosomatických potíží – v našem výzkumném souboru udávalo únavu či nedostatek energie více než 90 procent pacientů. U těchto potíží je poměrně značná šance, že multimodální léčba pacientovi pomůže. Zlepšení se nemusí nutně týkat samotných tělesných symptomů – často jde o celkové zlepšení kvality života, osobní a vztahové spokojenosti, které může léčba přinést i v případě, že tělesné symptomy nezmizí. Úplný a trvalý ústup tělesných symptomů je vlastně relativně vzácný. Jestliže má pacient sklon tímto způsobem reagovat na zátěž, pak se symptomy pravděpodobně dříve nebo později opět objeví. Během léčby ale pacienti pracují na získání dovedností, které jim pomohou se těmto potížím vyhnout nebo je nenechat vygradovat do takové míry, která již vyžaduje terapii.
Výzkum probíhal v nemocnicích, jednalo se o oficiální grantový projekt. Budou výsledky využity pro sdílení lékařské péče, jako součást nebo doplnění péče standardní?
My jsme nezkoumali nějakou novou, převratnou metodu, ale typ léčby, který je již na řadě pracovišť standardem. Čili tato multimodální léčba je již dnes standardně poskytována. Věříme, že závěry našeho projektu přispějí jednak k jejímu dalšímu rozvoji, a jednak též k její větší podpoře ze strany zdravotních pojišťoven.
Jednáte se zdravotními pojišťovnami o možnostech úhrady, a je to v některých zemích samozřejmé?
Já osobně ne, ale pokud je mi známo, kolegové ze Společnosti psychosomatické medicíny vedou intenzivní jednání se zdravotními pojišťovnami.
Dají se použít nebo kombinovat i ověřenější metody jako akupunktura, tuina masáže, dechová cvičení, jóga, bylinky nebo konopná léčiva?
Při léčbě psychosomatických potíží lze rozhodně kombinovat různé přístupy (modality) – to je ostatně podstatou zmíněné multimodální léčby. Psychoterapeutické techniky lze kombinovat s fyzioterapií či jinými metodami práce s tělem (např. relaxace, jóga), a také práce s myslí (meditace, nácvik všímavosti). Pacienti se díky tomu učí lépe rozumět svým emocím a potřebám, vnímat své tělo, hospodařit s energií, relaxovat a podobně. Řada z těchto metod navíc směřuje různými cestami k podobnému cíli, kterým je – vzletně řečeno – vyváženě fungující lidská osobnost. Psychoterapie, jóga, meditace a další metody mohou například společně rozvíjet schopnost vnímat život z většího nadhledu nebo schopnost zachytit signály tělesné nepohody v dřívějším stadiu a reagovat na ně dříve, než se z nich stanou chronické problémy. Existují i studie, které zkoumaly využívání různých potravinových doplňků či alternativních postupů, zde ale zatím chybí data pro jednoznačné závěry.
Autor: Jan Hovorka
Foto: www.fss.muni.cz