Tereza Maxová, aniž by to to samozřejmě usilovala, se stala symbolem. Je to už dvacet let, kdy její nadace začala pomáhat dětem.
Nebylo to u nás ještě ani obvyklé, ani moc poulární, a počet nadačních institucí byl proti dnešku minimální. Vlastně šlo o určitý průkopnický model - úspěšná modelka, světově slavná, se zaměřila na pomoc maličkým dětem, zpočátku z kojeneckých ústavů, které měly celý život před sebou. Ale jaký? To se rozhodla Tereza ovlivnit.
Jsou to už dnes stovky miliónů korun, stovky tisíc hodin, kilometrů, nemluvě o invenci, nápadech, trpělivosti, odolnosti. Schopnost nikoli rozdávat peníze, ale řídit tým, který smysluplně plní koncepci, realizuje plány, které dávají vzniknout a rozvíjet se novým osudům.
Sloučit tuto obětavou činnost s životem vlastním, vlastní rodiny a dětí, předpokládá velkou duševní sílu, morální základ a čistý charakter. S dobročinností se neobchoduje, ta se tvoří a dílčí výsledky věnují potřebným. Odměna? Možná pohled nebo slzy, tiché poděkování a úspěšný, štastný život, profesní nebo umělecká kariéry, zdraví. A vědomí, že ten, kdo daruje, je neméně obohacen, jako obdarovaný.
Tereza Maxová je pro mnoho dětí “stvořitelkou” jejich osudů, a pro nás příkladem. Jistě že ne každý má možnosti a schopnost získat významn finanční částky, ale každý se může zamyslet, zda na dohled od není někdo, kdo může jeho pomoc, malou a nenápadnou, ale životadárnou, přijmout. Děti Terezy Maxové to štěstí potkalo - přispějte k lepšímu osudu dalších i vy. Možná najdete inspiraci i v našem rozhovoru.
Začínala jste před dvaceti lety pomocí dětem v Kojeneckém ústavu. Potkáváte se s některými z nich, dnes, když jsou dospělé?
Ano, to určitě. Dokonce jsem dostala dojemný svatební dar od nadace – krátký film, kde vystoupily a nechaly vzkazy dnes už dospělé „děti“, které znám z dob začátků nadace. To mně fakt potěšilo. Stejně jako další překvapení, kdy vystoupila dnes už pětatřicetiletá Bohunka, kterou jsme podporovali na konzervatoři a která zazpívala árii z Dvořákovy Rusalky.
Čí osud vás nejvíc zaujal?
Každý osud stojí za pozornost.
Myslíte, že nadace a neziskovky mají i dnes své místo na slunci, že stále mohou pomoci tam, kde je třeba? Nemělo by to být tak, že nadace jsou vlastně nepotřebné, protože funguje systém péče ze strany státních a veřejných institucí?
V ideálním světě je vše nastaveno perfektně. Ale asi se shodneme, že v něm nikdo z nás nežije. Dennodenně v nadaci suplujeme stát a vykrýváme bílá místa, která by jinak zůstala bez podpory. To je zkrátka fakt. Na druhou stranu, vždy to bylo tak, že komunita pomáhala, starala se o potřebné a charita byla její součástí. To je podle mě přirozené. Každý z nás může něco udělat – nemusí jít vždy jen o finanční pomoc.
Jaké nové programy a projekty NTMd chystá teď koncem roku, a co je hlavní projekt na 2017?
V příštím roce chceme nadále podporovat oblast vzdělávání a také prevence, protože do této oblasti je věnováno málo finančních prostředků. Kromě Krizového fondu pomoci, který nabízí okamžitou pomoc rodinám, kterým hrozí odebrání dětí, podporujeme i terénní práce, pomoc matkám v azylových domech a mnoho dalších projektů pro ohrožené biologické rodiny.
Často se dnes vedou diskuze o formách péče o opuštěné děti - zda zrušit ústavy, posílit pěstounskou péči a podobně. Jak to s dvacetiletými zkušenostmi vidíte vy?
Asi se mnou budete souhlasit, že pro dítě je nejvíc, mít svou láskyplnou funkční rodinu. Místo, kde je bezpečí, přijetí, podpora a vzory. Bohužel ne všem dětem, je to dáno. Někdy se narodí do prostředí, které je pro ně hrozné. Proto pro některé může být dětský domov, svým způsobem, vysvobození. Toto někdy slyšíme od dospělých, kteří ústavní výchovou prošli a dnes stojí na vlastních nohou. Oproti tomu, jiní by dali nevím co, aby se vrátili domů. Takže ústavní výchova není jen a pouze špatná. Ale měla by být co nejkratší a děti by měly vyrůstat spíš v rodině.
Které z institucí, se kterými spolupracujete, si vážíte řekněme trochu víc? Jde srovnat třeba činnost Armády spásy s poradenským centrem?
Takto to nemám, proto na to neumím odpovědět. Neziskovky, s nimiž spolupracujeme a její projekty podporujeme, si vážíme a známe jejich reálný přínos. Někdy se liší regionálně, jindy v metodice, ale vždy jsou to důvěryhodné organizace, které svou práci dělají dobře a srdcem. Když se bavíme o globálně působících organizacích, které mě inspirují a kterým fandím – pak jsou to např. Lékaři bez hranic, kteří působí v místech, kde zuří války, přírodní katastrofy či epidemie…. a nasazují vlastní životy pro ostatní.
Kde vidíte nedostatky v sociální péči státu o děti, mladistvé a rodiny?
Třeba v nedostatečné prevenci a práci s biologickou rodinou, ale jsou i mnohé další. Nedávno jsem s nadací podnikla cestu na sever Moravy, kde jsem navštívila rodiny, žijící v nuzných poměrech, přesto v předražených bytech. Sociální bydlení je další z témat, které by se mělo seriózně řešit.
Myslíte si, že v naší kultuře standardní model rodiny zaniká?
Chci věřit, že ne. Pravdou je, že doba je hodně uspěchaná, což může mít vliv na standardní model rodiny, který se proměňuje a vyvíjí, ale myslím, že nezaniká.
Vdala jste se před pár týdny - jaká byla svatební cesta?
Nebyla do Jiljí, ale do Dillí. Nicméně, Indie mě okouzlila a chci se to této země neskutečných kontrastů rozhodně vrátit.
Jak vidíte Nadaci (a taky sebe) za dalších dvacet let?"
To se přiznám, že takto daleko nedohlédnu. Vždy ani nevím, co bude zítra.
Jak můžete podpořit Nadaci Terezy Maxové dětem
1.. Dárcovská sms ve tvaru DMS TEREZADETEM či DMS ROK TEREZADETEM na číslo 87 777. Cena DMS je 30,- Kč, nadace získává 28,50 Kč, které může použít na podporu svého poslání.
2. Pravidelná podpora formou věnování libovolné částky na účet nadace (2323232323/2700).
3. Brigády a pracovní zkušenosti mladým lidem z dětských domovů.
4. Zakoupení výrobků TERIBEAR
Kontakt
telefon 257 474 529, bankovní spojení 2323232323/2700, UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
TEREZA MAXOVÁ
Narodila se 31.8.1971 v Pardubicích. V roce 1975 se s rodinou přestěhovala do Ústí nad Labem, kde v roce 1985 ukončila základní školu se sportovně-atletickým zaměřením. Po úspěšných přijímacích zkouškách nastoupila na gymnázium Budějovická v Praze. Po maturitě, v roce 1989, byla přijata ke studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. S vidinou cestování a nových zkušeností se zúčastníla ve svých sedmnácti letech, v době stále trvajícího komunismu, konkurzu francouzské modelingové agentury Madison. Její profesionální kariéra započala v roce 1989, kdy odjela do Paříze krátce po Sametové revoluci. Tereza vždy byla a stále je ideální modelkou. "Nebyl to jen její úchvatný vzhled, který z ní učinil tvář devadesátých let. Fotografové a stylisté, kteří s ní po léta spolupracovali, vždy velmi oceňovali její profesionální přístup, energii a odhodlání", říká Juergen Wagner z agentury Next Models. Spolupracovala snad se všemi velkými fotografy od Patrika Demarcheliera, až po Maria Testina a Petera Lindberga. Její tvář byla titulní straně britského Vogue, stejně jako na předních stranách Elle, Marie Claire a Glamouru. Prošla po všech významných přehlídkových molech – Dior, Chanel, Prada, Gucci, YSL, Ralph Lauren a byla tváří pro reklamní kampaně takových značek jako jsou Karl Lagerfeld, Donna Karan, Hermés, La Perla, Vichy a LOreal. Ani na vrcholu své kariéry neztratila kontakt se skutečným světem. Návštěva pražského kojeňáčku v roce 1996 se změnila v dlouhotrvající pomoc opuštěným dětem. Nyní má Nadace Terezy Maxové dětem pod patronátem 24.000 tisíc dětí vyrůstajících v ústavní péči v České republice a bezpočet dětí umístěných v sociálně slabých biologických a náhradních rodinách. Maminka tří dětí (Tobias Joshua 2000, Mína 2009 & Aiden 2011) a tvář dvou desetiletí - to může být jen Tereza Maxová, která si během své neuvěřitelné kariéry v módním průmyslu vysloužila mnoho uznání. Člověk by očekával, že po tak dlouhé a závratné kariéře, založením rodiny a téměř dvaceti lety strávenými ve světe módy bude Tereza zpomalovat své životní tempo, ale opak je pravdou. Stále věří, že to nejlepší na ni teprve čeká.
nadaceterezymaxove.cz