foto: www.ct24.cz/Robert Králíček
Jako poslanec Parlamentu České republiky (ANO 2011) za hlavní město Praha je členem výborů, podvýborů či stálých komisí. které se zabývají jak kyberbezpečností, tak dalším rozvojem digitalizace. To je naše dlouhodobé téma.
Protože sám má zkušenosti z místní a státní správy jako zastupitel (ANO 2011), zabývá se pochopitelně i ochranou IT systémů nemocnic. Jak víme, v poslední době došlo k několika napadením s velkými škodami. Odborníci poukazují na to, že jde o nebezpečí trvalé a napaden může být každý subjekt. Nemocnice i jejich zřizovatelé se musí na podobné situace připravit. Robert Králíček:
Už několik let probíhá digitalizace zdravotnictví, nyní se ve zdravotnictví objevují nové modely online komunikace, virtuální kliniky, aplikace pro kontakt s lékaři, Recepty, eNeschopenky. Je tedy proces digitalizace u nás na odpovídající úrovni, stíháme držet krok s EU?
V posledních letech se digitalizace ve zdravotnictví značně posunula. Ať už je to zavedení zmíněných eReceptů, eNeschopenky atd. Domnívám se, že nezaostáváme oproti EU, avšak některé obory to mohou mít v našich podmínkách složitější a bude těžké na něj pacienty a klienty naučit.
Počítají projekty využití špičkových IT technologií také s jejich správci? Máme dost lidí na audity, analýzy, údržbu, správu, aby vynaložené prostředky byly efektivně využity třeba právě v nemocnicích?
V této oblasti vidím nutnost koordinace státu. Je třeba zvýšit investice do některých institucí jako je například NUKIB a NAKIT a následně je více zapojit do těchto procesů. Neočekávám, že by každé zdravotnické zařízení bylo schopné mít špičkového odborníka na tyto projekty.
Nedávno jste se účastnil našeho konferenčního semináře na téma Kyberochrana nemocnic. Má parlament nebo ministerstvo, případně zřizovatelé krajských nemocnic, strategický plán, jak posilovat ochranu zdravotnických zařízení?
Nejprve děkuji za pozvání a uspořádání tohoto semináře, jen houšť a častěji. Parlament není místo, kde by měly vznikat takovéto strategie. Předpokládám, že nová vláda má jasný plán, jak posilovat ochranu zdravotnických zařízení a brzy nám jej představí, třeba již při schvalování rozpočtu, kde očekávám razantní navýšení investic do kybernetické bezpečnosti.
Při debatách o investicích a nákladných projektech málokdy slyšíme slovo pacient, klient. Počítají koncepce IT komunikace s tím, že bude třeba veřejnosti umožnit využití a vstup do tohoto prostoru? Nebo je to věc každého, zda umí nebo ne ovládat nové technologie…
Mělo by to být stejné jako v oblasti e-Governmentu. Vždy musíme počítat, že bude skupina pacientů, klientů, kteří nebudou tyto technologie patřičně ovládat. Stejně tak i na straně lékařů je mnoho konzervativních lidí. Vše chce čas a postupnou aplikaci těchto projektů.
S centrálním systémem ochrany proti kyberútokům málokdo souhlasí. Co vy vidíte jako optimální model - krajskou strukturu autonomních celků, samostatné modely pro jednotlivé nemocnice, dodavatelský vztah s odbornými firmami…?
Mě se líbil model, který jsem viděl v Izraeli, a sice kombinace samostatných řešení v každé nemocnici v kombinaci s centrálním security operation centrem, které bylo také případným podpůrným místem pro jednotlivé nemocnice a také dávalo ministerstvu podkladové informace pro další rozhodování.
Rozvíjí se i telemedicína. Zajímavé projekty byly nedávno vyhodnoceny třeba v nemocnici v Havířově. Kontrola nemocných na dálku nebo z centra, možnost upozornění lékaře a podobnou pomoc zdravotníci vítají. Je možné plánovat i využití v sociálně zdravotní péči, emergency hlášení pro osamělé seniory při jejich potížích, nebo péči o méně pohyblivé osoby či nemocné v těžko dostupných oblastech?
Já osobně telemedicíně velmi fandím a jsem plně pro její rozvoj. V minulosti jsem se již jako místostarosta pokoušel projekt tohoto typu prosadit, ale bezúspěšně neb jsme naráželi právě na konzervatismus v tomto odvětví a samozřejmě na chybějící legislativu, která musí jít ruku v ruce s těmito projekty. Pokud budu mít příležitost rád se budu podílet na změně legislativy, tak aby mohla být telemedicína maximálně využita v praxi.
Jaký projekt vás osobně nejvíc z oblasti telemedicíny, digitalizace zdravotnictví nebo virtuální komunikace zaujal?
Předně jsem rád, že například naše největší zdravotní pojišťovna do této oblasti investuje velmi mnoho úsilí a prostředků, myslím že tak by to mělo být. Nejvíce mě v poslední době zaujalo využití umělé inteligence ve zdravotnictví například u českého startupu Aireen umělá inteligence odhaluje analýzou očí civilizační choroby, dále pak například Dr. Digital, který je právě průkopníkem telemedicíny pro klienty doma. Určitě je podobných projektů mnoho, proto jsem rád za váš seminář kde tyto projekty také představujete.
Jakým směrem se tedy bude ubírat stát do časů nové digitalizace?
Za mě je velmi důležité, aby nová vláda pokračovala v tom, co jsme započali. V uplynulých letech se udělal obrovský krok v digitalizaci, a to hlavně pro občany. Vznikl portál občana, byla schválena bankovní identita, díky které se občané mohou hlásit právě do služeb eGovernmentu, byly schváleny datové schránky pro všechny. Spustili jsme eRecept, eNeschopenku, digitální dálniční známku, elektronické žádosti o řidičské průkazy. Zpracovali jsme informační koncepci jednotlivých úřadů, spustili portál práce a sociálních věcí a mnoho dalších. Je nutné, aby ministerstvo vnitra naplnilo zákon práva občana na digitální službu, pak můžeme digitalizaci posouvat vpřed. Zatím nevíme, jak se k tomu nová vláda postaví.
Co ze zemí EU bychom měli co nejdříve převzít - legislativu, vzdělávání expertů, zvyšování digitální gramotnosti uživatelů, rozšířit online výuku a digitalizaci základního a středního vzdělávání?
Myslím, že jste vyjmenoval takřka vše. Netřeba vymýšlet již vymyšlené. Je dobré se inspirovat v zahraničí a v maximální možné míře úspěšné projekty přebírat a implementovat u nás. Pokud mám možnost jako poslanec vycestovat, vždy se o tuto výměnu zkušeností zajímám.
Autor: JAN HOVORKA
Foto: Facebook R.K.