foto: www.zzsuk.cz/Prokop Voleník, ZZS Ústeckého kraje
Prokop Voleník není jenom důsledný profesionál, ale zároveň „srdcař“, iniciativní pracovník záchranky, respektive Zdravotnického záchranného systému Ústeckého kraje.
Zvládá výjezdy, přednášky, propagaci záchranky i kolegů. Prožil a dokáže tlumočit kritické období z mnoha úhlů pohledu. Byl v první linii, a do první linie lékařské péče vozil první pacienty. Má odstup i nadhled, a hlavně umí svou práci komunikovat. Je to už i součást jeho práce a není divu, že před krátkým časem byl vyhodnocen a oceněn odborným sdružením APRA jako nejlepší i v oblasti komunikace s veřejností. Zdravotnický záchranář, PR manager a tiskový mluvčí ZZS Ústeckého kraje Prokop Voleník, DiS:
Všichni jsme se v období pandemie ocitli v naprosto nezvyklé a neznámé situaci. Co dělat, co přijde a jak předcházet nepříznivému vývoji nikdo nevěděl. Co v této situaci bylo nejtěžší pro vaši pozici na začátku pandemie?
Na začátku pandemie to byl především nedostatek přesných a dostatečných informací o tomto onemocnění. Pro nás všechny, nejen zdravotníky, to bylo zcela nová situace. Mnoho informací jsem z počátku získával především prostřednictvím médií a následně z výstupů Ministerstva zdravotnictví, Ústředního krizového štábu a Krajské hygienické stanice.
Paradoxně se velmi pozvedl mediální zájem o práci lékařů a zdravotníků. Vnímáte to jako pozitivní posun, nebo dokonce (tak trochu) zadostiučinění?
Díky pandemii jsme si uvědomili, jak je naše zdravotnictví na vysoké profesionální úrovni, a jak velké bylo pracovní úsilí všech zdravotníků.
Co byla pro vás zásadní, nejvýznamnější zkušenost?
V březnu jsem se stal součástí krizového štábu naší organizace. Krizové řízení, zajištění dostatečného množství specifických ochranných pomůcek, podílet se na vytváření ochranných bezpečnostních algoritmů pro naše záchranáře a mnoho dalšího v rámci řešení dané situace byla pro mne významná nejen profesní, ale také životní zkušenost.
Je z tohoto období někdo pro vás mimořádný člověk, hrdina, osobnost, skupina?
Z mého pohledu jsou to všichni zaměstnanci naší záchranky, dále zdravotníci v nemocnicích. Úcta a naše poděkování také patří všem, kdo šili roušky, vozili nám jídlo a pití. Také všem prodavačkám v obchodech a mnoha dalším zaměstnancům, kteří zajistili plynulý chod služeb, jako jsou řidiči autobusů a strojvedoucí. Na tyto skupiny „hrdinů“ se podle mého názoru s poděkováním hodně zapomnělo. Velmi se omlouvám, jestli jsem některé profese nejmenoval. Všichni, kdo pracovali, zajišťovali své služby, si zaslouží Velké poděkování.
Z hlediska profesionála, co chybí nejvíc pro efektivní komunikaci mezi zdravotnictvím a veřejností?
České zdravotnictví a zejména celé spektrum medicíny se za poslední roky hodně změnilo. Z mého pohledu chybí větší podpora ze strany médií právě v rámci osvěty v oblasti zdravotnictví. Laická veřejnost mnohdy díky fiktivním televizním seriálům z medicínského prostředí očekává, že to, co viděli v televizi, bude také v reálném životě.
Ovlivnilo toto období váš osobní a pracovní život? Rozhodujete se třeba změnit povolání, věnovat se více prevenci, zdravému životnímu stylu, intenzívněji působit na pacienty a veřejnost vůbec, rozšířit formy komunikace v nemocnicích?
Toto období bylo pro mne určitě životní a profesní zkušeností. V období pandemie jsem získal více pracovního prostoru v rámci pozice tiskového mluvčí a PR manažera. Několik let jsem garantem preventivně výchovné činnosti naší organizace a lektorem první pomoci. Takže všechno jmenované mám možnost dále rozvíjet a jsem za to rád.
Máte vlastní nástroje komunikace s vašimi pacienty a zaměstnanci? Chcete je víc využít s novými zkušenostmi?
V rámci naší organizace jsme v loňském roce začali vydávat firemní časopis, kde poskytujeme zaměstnancům důležité a zajímavé informace z činnosti naší záchranky.
Text: Jan Hovorka
Foto: Archiv PV
Prokop Voleník, DiS
Tiskový mluvčí / PR manažer
Zdravotnický záchranář
Garant preventivně výchovné činnosti
Zdravotnická záchranná služba ústeckého kraje, p.o.
Sociální péče 799/7a, Severní Terasa, 40011 Ústí nad Labem